Co to může znamenat pro úspory, úvěry i samotné spořitelny?
Jediný pravý důvod, proč se státní spoření vůbec dostalo pod řeznický nůž, je nedostatek peněz ve státní pokladně. Letos stát vyplatil (za spoření v loňském roce) podporu ve výši 13,2 miliardy korun.
Stavební spořitelny často upozorňují, že celková výše vyplácené podpory již čtvrtým rokem klesá. Přesto představuje více než jednu korunu z každé stovky vydané ze státního rozpočtu, a patří tedy mezi nejtučnější kolonky.
V příštím roce v dubnu by tedy měly (pokud změny projdou) stavební spořitelny srazit z připsané státní podpory jednorázovou 50procentní daň (až 1 500 Kč z 3 000 Kč u nových, až 2 250 Kč z 4 500 Kč u starých smluv) a vrátit státu celkem 6,5 miliardy. Díky tomu nová vláda získá významnou část ze zhruba sedmdesáti miliard, o které chce snížit schodek státního rozpočtu.
Následně by se měl změnit i zákon o stavebním spoření, který by podporu srazil do budoucna u všech smluv (nových i starých) na polovinu. Od příštího roku by se také začala platit daň z připsaných úroků. Zřejmě půjde jako u jiných vkladů o srážku patnáct procent.
Velký odliv nehrozí
Po těchto změnách by průměrný čistý výnos u šestiletého cyklu stavebního spoření klesl podle propočtů MF DNES na tři až čtyři procenta ročně. Konkrétní výsledek záleží na podmínkách té které spořitelny – největší Liška si ho spočítala na 4,2 procenta ročně. Při současných podmínkách na trhu to je stále solidní bezrizikový úrok.
Část klientů odejde s penězi třeba do záložen či ke státním dluhopisům s podobným výnosem, ale s možností získat peníze rychle zpět. Stavební spořitelny až na výjimky nechtějí dopady chystaných změn komentovat. Mimo záznam hovoří o desetině všech klientů, kteří už při založení spoření nepočítají s využitím peněz na bydlení, ale třeba na dovolenou.
Pro pětici stavebních spořitelen, pro něž to byl dosud bezstarostný byznys, to bude znamenat náraz. Státní podpora a nedaněné úroky jim zajišťovaly příliv klientů i při nízkém úročení vkladů a stálému růstu poplatku za vedení účtu. Jeho automatické navyšování je dokonce zakotvené v některých smlouvách o stavebním spoření, což je v konkurenčním prostředí věc nevídaná. Nižší podpora by dokonce mohla vést k většímu přetahování o klienty na již rozděleném trhu, kde všichni vydělávají.
Nejzranitelnější při odlivu levných vkladů bude dvojice Wüstenrot a Českomoravská stavební spořitelna (Liška), které rozpůjčovaly již přes osmdesát procent úložek. Za Wüstenrot, který odmítl na dotaz reagovat, nestojí domácí banka s přebytkem vkladů jako ČSOB v případě Lišky. Podle Rostislava Trávníčka z Lišky o financování již "přemýšlejí, a to bez ohledu na chystané změny".
Naopak zcela v klidu bude Buřinka, která patří České spořitelně, i Raiffeisen stavební spořitelna. Obě půjčily na bydlení jen zhruba polovinu vkladů, zbytek investují například do státních dluhopisů. Podle Lucie Šteflové ze Stavební spořitelny ČS je nižší podíl úvěrů na vkladech způsoben tím, že se zaměřují na občany. "V případě, že by Buřinka poskytovala i komerční úvěry právnickým osobám, byl by tento ukazatel na úrovni trhu."
Oslovení finanční makléři, kteří lidem zařizují na klíč úvěry na bydlení, čekají změny u takzvaných překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření. Ty jsou obecně dražší a klienti je mohou získat ještě před splněním podmínek na řádný úvěr.
Nyní tvoří překlenovací úvěry podstatnou část úvěrů stavebních spořitelen. Při významnějším odlivu vkladů by je mohly spořitelny omezit, aby měly dostatek peněz na řádné stavební úvěry. Na ty má totiž klient při splnění podmínek právo ze zákona.
