Nelíbí se mu, že kupec elektroenergetiky nebude smět 10 let prodávat získané akciové podíly ve firmách nebo že bude muset po 20 let zachovat nynější stav odvětví.
"Posiluje to obavy úřadu z vytvoření stavu, kdy jeden subjekt bude vlastnit podstatnou část výroby elektrické energie, přenosovou síť a podstatnou část distribuční sítě, což by bylo velkou překážkou pro vznik efektivního soutěžního prostředí a dosažení pozitivního efektu pro spotřebitele... Úřad by musel zřejmě takové spojení zamítnout," píše ÚOHS v předběžném stanovisku pro vládu.
Dokument má MF DNES k dispozici. Stejná výtka platí přitom i pro souběžně privatizovaný sektor plynárenství, kde je rovněž desetileté omezení prodeje akcií.
Úřad nyní může pouze vládě doporučit, jakých kroků se má vyvarovat. Zamítnout privatizaci může až poté, co stát akcie energetik investorům prodá.
Ekonomové proto varují, že silný odpor úřadu ke Grégrově koncepci může znamenat, že investoři hrozbu promítnou do své cenové nabídky. Mluvčí ministerstva průmyslu Anna Stárková včera záležitost nekomentovala s tím, že se k věci později vyjádří privatizační komise.
Zmíněné podmínky spolu s dalším omezením, kterým má být závazek investora, že bude po dobu 15 let nakupovat ročně 30 milionů tun uhlí od severočeských dolů, obsahují návrhy kupních smluv, jež trojlístek posledních uchazečů o ČEZ dostal od privatizačního poradce.
Elektrárenská firma přitom bude v příštích letech po spuštění Temelína potřebovat mnohem méně uhlí. ÚOHS vycházel ze zprávy OECD o energetice, z níž vyplývá, že v zemích, kde jedna firma ovládá všechny části energetiky, jsou zákazníci sužováni vysokými cenami elektřiny. Takové prostředí totiž brání konkurenci.
