"Někdy jsem trochu rozpolcen. Na jednu stranu jsem v byznysu a mám tady odpovědnost, na druhou stranu mě zajímají východní filozofie, především buddhismus," říká Koláček.
"Umím si představit, že bych žil v Tibetu. Letos jsem šel úplně sám k zamrzlým pramenům řeky Gangy a naprosto dokonale jsem si vyčistil hlavu," říká o sobě člověk, který má v rukou osud tisíců lidí v tuzemských podnicích.
K uhlí přibyly lokomotivy
Koláček se stal nedávno jedním z nejvýše postavených lidí americké investiční skupiny Appian, která v tuzemsku ovládá kromě Mostecké uhelné společnosti další čtyři teplárny a před pár týdny získala další sousto - plzeňskou Škodu.
"První krok, který ve Škodovce uděláme, bude změna stanov, tak aby ve firmě fungoval německý model řízení. Dozorčí rada bude schvalovat všechny významné změny," říká.
Na žádné personální čistky ani masové propouštění, které v minulých letech postihlo pod jeho vedením horníky v Mostě, se v plzeňské továrně nechystá.
"Současné šéfy chceme nechat zhruba rok pracovat, aby měli čas ukázat výsledky," říká ke svým nejbližším plánům.
Dobře ví o největších potížích současných strojíren. V posledních měsících se od nich banky odvracely a podnik neměl šanci získat nové zakázky. Teď to bude muset honem rychle dohánět.
"Víme, že to nebude jednoduché." Plán restrukturalizace Škody, která se dostala na okraj krachu po několikaletém působení Lubomíra Soudka, by měl být podle Koláčka hotov do září příštího roku.
Z něj vyplyne, co si Appian ponechá, co nabídne investorům jako možnost společných podniků a čeho se rozhodne zbavit úplně. Již nyní je však jasné, že hlavním zájmem Appianu je Škoda Energetika a Dopravní technika, tedy výroba turbín, lokomotiv, tramvají i trolejbusů.
I když ani tady ještě nechce Koláček říkat poslední slovo, lidé ze Škody již nyní spekulují o tom, co bude s výrobnou trolejbusů, která je téměř úplně bez zakázek.
"Musíme se nejprve na všechny firmy z dopravní divize podívat a pak se uvidí, co budeme dál vyrábět," říká Koláček.
Škodováckou energetiku chce americká skupina využít v příštích letech především jako výrobce pro stavbu nové uhelné elektrárny, pro niž má připravenu asi miliardu dolarů.
"Konkurence pro nás Appian není. Nemají tolik peněz," říká k jejich projektům Jaroslav Míl, šéf ČEZ, největší energetické firmy u nás.
Vlastníky nezveřejňujeme
Faktem je, že to, kolik má Appian vůbec peněz a kdo za nimi stojí, vlastně nikdo neví. Podle Koláčka jsou akcionáři "kombinací fondů a fyzických osob, především ze Švýcarska, Anglie a Belgie".
Appian má čtyři výkonné ředitele - jedním se stal právě Koláček - a jeho kolegy jsou bývalý ředitel Světové banky a Mezinárodního měnového fondu Jacques de Groote (na jaře však kvůli svým soukromým finančním sporům končí), belgický princ a bankéř Adrien de Merode a bývalý mostecký basketbalista, nyní švýcarský občan, Jiří Diviš.
Veřejně se spekuluje o tom, že Koláček je také jedním z majitelů. "Není to pravda. Mám roli správce. Ale je pravda, že mi to umožňuje mít velký vliv," charakterizuje svou pozici.
Velký vliv nakonec potvrzují i jeho kolegové a podřízení.
"Myslím, že koupě Škody byla rozhodnutím samého Antonína Koláčka. Nikdy jsem nepoznal většího systematika než právě jeho. Má jasnou představu o směřování byznysu a trpělivě ji naplňuje," říká o něm ředitel plzeňské Škody Martin Roman.
Také podle Koláčkova kolegy ve vedení české pobočky Appianu Jana Vacíka je postavení tohoto tichého rodáka z moravského Holešova jednoznačné.
"Má zvláštní konzultativní styl managementu. Tedy každý může říci svůj názor, ale rozhoduje vždy on," říká.
Samí vlivní lidé
Pro prosazení zájmů skupiny Appian je po letních volbách mnohem příznivější období než za vlády opoziční smlouvy. Klíčové postavy z Appianu a jeho okolí - Antonín Koláček a lobbista Jan Dobrovský - mají totiž dobré kontakty na klíčové členy vlády.
"Umějí" komunikovat s premiérem Vladimírem Špidlou, ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, šéfy resortu spravedlnosti Pavlem Rychetským i vnitra Stanislavem Grossem.
A právní služby jim zajišťuje kancelář Radka Pokorného, dalšího muže se špičkovými kontakty v sociální demokracii.
I díky přesvědčování v politických kruzích se podařilo Appianu Škodu získat a nyní si firma brousí zuby na další a mnohem důležitější akvizici - Severočeské doly, přímo sousedící s jejich Mosteckou uhelnou.
Ty úředníci ministerstva financí a Fondu národního majetku zařadili na seznam firem určených k rychlé privatizaci. Stát zatím neřekl, za jakých podmínek se bude prodávat, jedno je však jasné: za doby panování dvojbloku ČSSD - ODS by šance Appianu byly menší.
"Integrace Mostecké uhelné a Severočeských dolů je naším prvořadým úkolem," říká Koláček.
Začínal jako personalista
Antonín Koláček po absolvování holešovského gymnázia zamířil do Prahy na Vysokou školu chemicko-technologickou, kde vystudoval obor ekonomiky řízení. Po škole nastoupil do pražských Čokoládoven, kde pracoval jako personalista.
"Po revoluci mě oslovil bývalý ředitel Komerční banky Jan Velek, abych šel pomoci řešit mzdové a motivační programy banky," říká.
V bance udělal rychlou kariéru. Již v roce 1991, v době nástupu Richarda Salzmanna, se stal náměstkem pro personalistiku. Po čtyřech letech jej banka delegovala do dozorčí rady Mostecké uhelné, již spoluvlastnila.
A do vedení Mostecké z banky brzy přestoupil. Bylo to v době, kdy první zahraniční investoři začali kroužit kolem uhelných společností. V roce 1998 stát přišel o majoritu v Mostecké.
Tehdejší šéf FNM Roman Češka prohlašoval, že o vliv ve firmě stát připravili sami manažeři, spojení se zahraničním investorem.
Policie pak měsíce prověřovala podezření, že mezi novými majiteli jsou i manažeři, kteří koupili část Mostecké za její vlastní peníze. Koláček to vždy odmítal a policie to neprokázala.
