Žádné jedovaté aflatoxiny, žádní škůdci, žádné plísně ani žluklost - nic takového jsme v arašídech nenašli. Přesto třetina neprošla senzorickou zkouškou, při níž odborníci posuzují vzhled, vůni a chuť. Některé byly příliš pražené, jiné zatuchlé nebo hořké, některé obsahovaly zbytky slupek z jader.
Takový je výsledek testu buráků, který pro MF DNES zpracovala laboratoř Bureau Veritas. Zahrnuli jsme do něho 18 vzorků pražených arašídů loupaných solených i neloupaných.
Arašídy bez aflatoxinůVýsledky testu naleznete zde. |
Přesto můžeme říct, že test dopadl lépe, než jsme očekávali. Arašídy se totiž spolu s pistáciemi často objevují ve zprávách o závadných potravinách právě kvůli škodlivým aflatoxinům. A pak, zkušenosti spotřebitelů nejsou nejlepší.
"Koupit kvalitní nežluklý burák je dnes výkon,“ napsala nám nedávno čtenářka z Prahy, velká fanynka arašídů. "Zrovna včera jsem otevřela plechovku své osvědčené značky a vysypaly se z ní odporné žluklé oříšky."
Aflatoxiny jsme v arašídech neobjevili a ani jeden vzorek nebyl žluklý. Dvě třetiny měly správnou chuť i vzhled. Tím však pozitiva končí.
Překvapení: nejdražší mezi nejhoršími
Tu třetinu nevyhovujících netvořily překvapivě levné produkty, kde by se horší kvalita dala spíš očekávat. Ba naopak, ocitly se mezi nimi i známé značky Felix a Bohemia, které nepatří k nejlevnějším.
Felix je nejdražší ze všech, kilo přijde na 221 korun, což je pětkrát víc než buráky Salty, které si z testu odnesly absolutní jedničku. Jistě v ceně se odráží i obal - plechovka je dražší než pouhý sáček - přesto je rozdíl víc než výmluvný.
Ukázalo se tak opět, že vysoká cena nemusí znamenat vysokou kvalitu.
Test zároveň naznačil důvody, proč nejsou buráky jedné značky vždy stejné. Problém se jmenuje nejednotná kvalita. Několikrát jsme v jednom balení našli buráky různých druhů, a dokonce i z několika různých pražení.
Mezi dobrými a velmi chutnými jádry se občas objevil i nějaký ten hořký nebo přepražený oříšek. Znamená to, že výrobci várky míchají. O tom, proč to dělají, můžeme jen spekulovat: Aby prodali ty neprodejné?
V každém případě však počítají s tím, že zákazník nepozná, když do várky těch „dobrých“ přimíchají část "špatných". Na pohled je to skutečně těžké rozeznat. Pouhým okem odlišíte jen jádra přepražená, ale zatuchlá nebo hořká jen těžko.
Proč výrobci tají zemi?
Dvanáct vzorků prošlo senzorickou zkouškou bez problémů, přesto jsou mezi nimi rozdíly. Všechny buráky zkrátka nejsou stejné, liší se vzhledem i chutí. Některá jádra jsou sušší a tvrdší, jiná mastnější a měkčí. Je to dáno odrůdou i místem pěstování.
Pro spotřebitele by bylo zajímavé, kdyby se z obalu dozvěděli i zemi původu, aby si mohl vyzkoušet, zda mu více chutnají buráky z Argentiny, nebo z Číny. Našli jsme ji jen u poloviny vzorků.
Předpisy postrádají logiku. Země původu se musí povinně uvádět jen u nezpracovaných arašídů, u pražených a solených být nemusí, nezpracované, tedy syrové se však na trhu vůbec nevyskytují.
Jakou roli hraje balení? Loupané arašídy jsou vždycky baleny v ochranné atmosféře (buď ve vakuu, nebo pod ochranným plynem), která brzdí oxidační vlivy. V plechovkách jsou navíc lépe ochráněny před mechanickým poškozením, při špatné manipulaci - třeba při skladování - se tedy nerozpadají tak rychle. Teoreticky by měly být kvalitnější, test to však nepotvrdil.
Konzumace: jen s mírou
Ať už jsou buráky balené sebelépe, je dobré si uvědomit, že nejsou žádnou dietní potravinou, kterou bychom mohli konzumovat ve velkém množství.
Každý, kdo má rád buráky, dobře ví, že není problém začít u plného pytlíku a skončit u prázdného. Kolik si tedy můžeme dopřát bez problémů? Přesné doporučení neexistuje.
"Je třeba si uvědomit, že sto gramů pražených arašídů pokryje více než třetinu doporučeného denního příjmu energie a téměř polovinu doporučeného množství tuku," říká Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy.
"Tento tuk má sice příznivé složení s převahou nenasycených mastných kyselin, ale když to přeženete, snadno překročíte celkové množství tuku za den, což nemusí být příznivé pro vaši tělesnou hmotnost."
Takže doporučení odborníka zní: "Zejména s praženými a solenými arašídy bychom to tedy neměli přehánět a měli bychom zůstat raději u hrstičky pro chuť než si dopřát celý balíček."
Co jsou aflatoxinyAflatoxiny jsou vedlejší produkty některých plísní. Mohou se objevit u ořechů, které byly skladovány ve vlhku. Pro člověka představují nebezpečí, protože jsou rakovinotvorné. Proto je jejich výskyt v potravinách předpisy limitován a také přísně sledován. Pokud je zjištěno nadlimitní množství, musí být potraviny nekompromisně staženy z trhu a zlikvidovány. Potravinářská inspekce kontroluje aflatoxiny u pistácií a arašídů dovážených do České republiky. Do obchodů jsou propuštěny teprve tehdy, když analýzy potvrdí jejich zdravotní nezávadnost. Aflatoxiny se tvoří pouze při vyšších teplotách, zpravidla nad 25 °C. Při troše smůly si tak můžeme aflatoxin "vyrobit" i doma. Proto je nutné si při nákupu arašídů pečlivě všímat, zda nejsou viditelně napadeny plísní. A skladovat je nejlépe v ledničce. Nikdy nejezte arašídy hořké, žluklé nebo příliš tmavé. Takové můžete v obchodě reklamovat. |
