Banka tvrdí, že by jí stát měl peníze vyplatit na základě dohod z roku 2000, kdy ČSOB za jednu korunu převzala krachující Investiční a poštovní banku (IPB).
Stát si uzavřené smlouvy vykládá jinak a tvrdí, že ČSOB už na nic nemá nárok. Banka kvůli tomu dokonce začala hrozit vyvoláním mezinárodní arbitráže.
Šest let jste měli se státem výborné vztahy. Co je teď za problém?
Já nevím, že by mezi námi byl nějaký konkrétní problém. A myslím, že budeme schopni vyřešit jakýkoliv problém, který by eventuelně mohl vzniknout.
Říkáte, že nemáte problém. Proč ale nedopadla třístranná jednání mezi vámi, státem a japonskou Nomurou týkající se pádu IPB? A stát nakonec uzavřel smír jen s Japonci.
Bylo důležité, aby se napřed vyčistil vzduch mezi Nomurou a Českou republikou. Část těch problémů navíc byla pouze mezi těmito stranami a vůbec se nevztahovala k ČSOB.
Kvůli současným neshodám se státem jste však zmínil hrozbu vyvolání arbitráže. To není příliš přátelské gesto. Proč?
My ničím nevyhrožujeme. Za určitých okolností je arbitráž tím nejpřátelštějším gestem, které si dovedu představit. Když dvě strany interpretují jeden text různým způsobem a nedokáží se shodnout na společném závěru, tak je podle mého jediným správným řešením přizvat si třetí stranu na to, aby jim s interpretací pomohla.
Miliardová arbitráž není moc přátelské gesto.
Už když jsem mluvil s českým ministrem financí, řekl jsem mu, aby to neviděl jako nic agresivního. Náš vztah s českým státem je excelentní, opravdu excelentní.
Na čem přesně se s českým státem nedokážete dohodnout?
Každý z nás jinak chápe smlouvu, která byla podepsána před mnoha lety ve velmi krátkém čase, kdy musela být zachráněna IPB. Rozhodně to neznamená žádnou animozitu a žádnou agresivitu v našem vztahu.
V Česku jste už vydělali spoustu peněz, bez převzetí IPB by se z ČSOB nikdy nestala největší česká banka. Proč tedy trváte na v zásadě triviálních požadavcích a nejste velkorysí?
To není trvání na triviálnostech. Ta smlouva, ze které vycházíme, je záležitostí dvou stran, a je tedy v zájmu obou stran, aby byla respektována. To je jednoduchá zásada každého dobrého sousedského vztahu.
Jednou z věcí, která blokuje dohodu, jsou i stamilionové právní náklady, které vám má proplatit stát. Centrální banka trvá na tom, abyste dokázali, že jste peníze účelně vynaložili. To se mi zdá být opodstatněný požadavek.
Mně to také přijde naprosto opodstatněné. Ale nejsem si jistý, jestli ten problém zní tak, jak ho definujete. Samozřejmě je vůči českým daňovým poplatníkům fér, aby nám stát proplatil jen ty výdaje, které odůvodníme. Nechci nic, co by mohlo vypadat jako bezdůvodné obohacení. Chci být dobrý daňový poplatník a mít dobré vztahy s českou vládou.
Objevila se podezření, že bývalé vlády i ČSOB zasahovaly do trestních řízení vedených proti zaměstnancům Nomury, bývalého akcionáře v IPB. Jste si toho vědom?
Ne. A určitě si nejsem vědom toho, že by ČSOB něco takového iniciovala. A těžko si dovedu představit, že by něco takového vůbec byla pravda.
Chystáte se na jednání s Nomurou?
Nemyslím, že by to byla potřeba.
Ale vedete proti ní spory. Budou teď po ujednaném smíru zastaveny?
Vzhledem ke kontextu dohody mezi všemi stranami by bylo logické, aby tato řízení byla zastavena. A já doufám, že budou.
Zatím v těch sporech nejste příliš úspěšní.
Já jsem od přírody optimista. Některé záležitosti potřebují čas k tomu, aby se vyvinuly.
Například v rámci kauzy České pivo jste však zatím všechno prohráli.
Nejlepší řešení je samozřejmě řešení dohodnuté u stolu. A díky tomu, co se stalo v posledních týdnech, jsem v tomto ohledu optimistou.
