Ministerstvo předpokládá stejný výsledek u dalších obdobných šesti žalob o více než 3,5 miliardy korun, které vedou investoři do fotovoltaických zařízení.
Šestadvacetiprocentní daň pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010 v reakci na boom nových slunečních elektráren vyvolaný zvýhodněným výkupem energie. Solární daň měla mít tříletou platnost. Parlament její účinnost později prodloužil a snížil sazbu na deset procent. Provozovatelé elektráren zavedení odvodů kritizovali jako nečekaný a protiústavní zásah do svých podnikatelských záměrů.
Středeční verdikt se týká žaloby Gisele, Jürgena a Stefana Wirtgenových a pražské firmy JSW Solar z června 2013. „Rodina Wirtgenů provozuje fotovoltaické elektrárny prostřednictvím společností JSW Solar v.o.s., JSW Solar (zwei) k.s. a FVE Verne s.r.o. a požaduje částku 19 milionů eur,“ sdělila ředitelka odboru Mezinárodních právních služeb Ministerstva financí Marie Talašová
Česká republika podle nich porušila Dohodu mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o podpoře a vzájemné ochraně investic uzavřenou v říjnu 1990. Podle arbitrážního soudu Česko investory zavedením solární daně ale nepoškodilo. „Arbitrážní tribunál dal za pravdu České republice a potvrdil, že garantovaná návratnost investic do solárních elektráren je stále zachována a žaloby jsou tudíž nedůvodné,“ uvedlo ministerstvo financí.
Na rozhodnutí čekají solární arbitráže za 3,5 miliardy korun
„Podstata všech těchto sporů je však stejná a přestože jsou rozhodovány rozlišnými rozhodci, lze očekávat podobný výsledek,“ podotkla ředitelka odboru Mezinárodních právních služeb ministerstva financí Marie Talašová. Ve zbývajících šesti rozhodčích řízeních se podle ministerstva financí nyní už jen čeká na verdikty.
Vedle šesti dalších obdobných žalob zahraničních investorů v oblasti solárních zdrojů hrozí státu podle ministerstva financí další arbitráže s hodnotou přesahující 20 miliard korun
Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace se shodně domnívají, že podobná situace, která negativně ovlivnila zahraniční vnímání Česka jako země s právními jistotami, vůbec neměla nastat.
„Česká republika sice uspěla v první arbitráži, ale výsledek nemá váhu pro další právní spory v arbitrážích mezi zahraničními vlastníky solárních parků a českým státem. Navíc se jednotlivé solární projekty liší a další mezinárodní rozhodci by o nich měli rozhodnout nezávisle,“ komentuje výsledek arbitráže Jan Fousek, předseda dozorčí rady Solární asociace. „Český stát garantoval zákonem podmínky podpory, za kterých investoři vložili své prostředky do projektů solárních elektráren. A byl to právě stát, který dal retroaktivní změnou podmínek impuls k podání arbitráží na ochranu těchto investic. Fakt, že v Česku není stabilní právní stát, určitě nepomůže dobré pověsti naší země,“ dodává Jan Fousek.
Spolu se solární daní Česká republika ke konci roku 2010 také zrušila osvobození příjmů z provozu zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů od daně z příjmů a prodloužila dobu odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření. O náhradě údajné škody majitelům solárních elektráren rozhodovaly v minulosti také české soudy. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uspěl ve zhruba dvacítce sporů, v nichž investoři žádali zhruba sedm miliard korun.
