Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zůstane huť bez proudu? Ústup Mittalu z Ostravy připomíná taktiku spálené země

  18:00
Pozvolné odpoutávání společnosti ArcelorMittal od ostravské hutě připomíná ty nejdrsnější pohádky bratří Grimmů, kde se macechy k dětem nechovají právě nejpřívětivěji. Huti totiž hrozí, že zůstane „rukojmím“ bývalého majitele, který si ponechá významný vliv na dodávky energie.

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích | foto: Darek Štalmach, MF DNES

Kvůli požadavkům Evropské komise musí ArcelorMittal ostravskou huť prodat, spolu s dalšími vybranými provozy napříč Evropou, aby mohla koupit ocelárnu v italské Ilvě. Neprodává ji však celou. Z majetku společnosti ArcelorMittal Ostrava byly nedávno vyvedeny akcie společnosti Tameh Holding.

Ta je pro ostravskou huť klíčovou firmou. Prostřednictvím stoprocentně vlastněné společnosti Tameh Czech totiž ovládá někdejší provoz Energetika, který ostravské firmě dodává elektřinu, technické plyny, tlakovou páru a podobně.

Vyvedení strategické části firmy se dopředu připravovalo. Ještě než někdejší Nová huť o podíl v existenčně důležitém provozu přišla, změnili zástupci mateřské společnosti stanovy firmy tak, aby se při převodu akcií mohla vyhnout případným protestům představenstva či dozorčí rady.

Vedení společnosti mimo hru

V notářském zápisu o změně stanov z 28. června letošního roku stojí, že se: „...pro převod majetku společnosti na akcionáře v důsledku vyplacení zisku v nepeněžité formě nepoužije postup stanovený v článcích 13 a 19 těchto stanov.“

Slovo „nepoužije“ je klíčové. Podle článku 13 představenstvu přísluší „rozhodovat o uzavření smlouvy či několika transakcí nad 100 milionů korun“. Článek 19 pak dozorčí radě dává oprávnění a povinnost „projednávat a dávat představenstvu předchozí souhlas“ k uzavření smluv týkajících se majetku nad 300 milionů korun či nemovitého majetku nad 15 milionů korun.

Ve zkratce řečeno, představenstvo firmy ani dozorčí rada nemohou od 28. června letošního roku nijak zasahovat do některých majetkových přesunů. Na začátku října vyvedla společnost ArcelorMittal 48,36 % akcií Tameh Holding z Ostravy a přidala je k akciím, které už měla. Firmu nově vlastní z 50 procent centrála ArcelorMittal, 50 procent pak patří polské společnosti Tauron.

ArcelorMittal Ostrava v číslech

Někdejší Nová huť se tak v podstatě stala rukojmím svého stále ještě majitele, který tak může cenami energií výrazně ovlivňovat náklady na výrobu v budoucnosti.

„Máme obavu, že pokud bude mít pod sebou společnost ArcelorMittal provoz energetiky, bude hodně ovlivňovat provoz naší huti,“ řekl Petr Slanina, jeden z odborářských předáků hutě. Společnost Liberty, které chce ArcelorMittal svou ostravskou huť prodat, o nákup provozu Energetiky podle všeho nemá zájem.

„Nemůžeme komentovat aktiva, která nejsou součástí oznámené akvizice. ArcelorMittal Energetika součástí akvizice není,“ řekl mediální zástupce společnosti Liberty Josef Holík. „Akcie společnost převedla, aby usnadnila prodej probíhající v souladu s požadavky Evropské komise,“ odpověděla bez dalšího upřesnění skupina ArcelorMittal a dodala, že dodávky energií změna vlastníka nijak omezit nemůže.

Vyvedení akcií je podle odborářů jednou z indicií, že to nový majitel s dlouhodobým udržením výroby nemyslí příliš vážně. Druhý z uchazečů, společnost British Steel, chtěla koupit huť i se závodem energetiky. „Bez ní by to bylo jako kupovat auto bez motoru,“ řekla Jana Dronská, mediální zástupkyně British Steel.

„Jde o klíčovou část huti, ať už se soběstačnosti při výrobě energií či konkurenceschopnosti týče,“ vysvětluje význam provozu energetiky pro hutní firmu Jiří Cienciala, někdejší generální ředitel Třineckých železáren.

Ve hře jsou emisní povolenky

Podle informací MF DNES je v současnosti smlouva se společností Tameh Czech postavena na bázi Cost+, to znamená, že huť platí za energie cenu určenou mateřskou firmou, k níž se připočítává marže.

Firmě podle odborářů navíc hrozí, že může přijít i o emisní povolenky za miliardy korun. „Část povolenek už firma prodala těsně před oznámením o prodeji a máme obavu, že další část ještě prodá. Ať Mittal, nebo už nový vlastník,“ varuje odborář Slanina.

Cena emisních povolenek jen za poslední rok stoupla o 200 procent. Podle výroční zprávy měla ostravská huť na konci roku 2017 k dispozici 12,2 milionu emisních povolenek. To při ceně ze začátku tohoto týdne přesahující 20 eur za tunu představuje přes šest miliard korun. Tyto emisní povolenky by huti stačily na šest let provozu. Pokud by o ně společnost přišla, mohlo by se stát, že by je musela za pár let draze dokupovat.

Ostravská ocelářská firma navíc sama není v úplně nejlepší kondici. Už několik let se hovoří o nutnosti modernizace, příliš se neinvestovalo ani do dalších provozů. Zatímco odpisy mezi lety 2012 až 2017 dosáhly 5,5 miliardy korun, investice za stejné období jen mírně přesáhly 4,4 miliardy.

Dosavadní majitel si navíc „na cestu“ už v loňském roce vyplatil několik miliard korun. Vedle nerozděleného zisku z minulých let odpluly peníze i z rezervních fondů. O těch se dříve mluvilo jako o penězích určených na modernizaci. „Částka ve výši 1,3 miliardy korun bude vyplacena jako dividenda,“ stojí v notářském zápisu z valné hromady z 3. srpna roku 2017.

Prázdné rezervní fondy

Na stejné valné hromadě padlo rozhodnutí také o „rozdělení části nerozdělených zisků z minulých let ve výši 5,3 miliardy korun a z ostatních rezervních fondů ve výši 1,23 miliardy, která byla rovněž vyplacena jako dividenda.“ Na účtu rezervních fondů tak nezůstalo nic.

Na účtu nerozděleného zisku z minulých let zůstalo necelých 59 milionů korun. Na konci roku 2016 to bylo 5,43 miliardy. Celkem si pak mateřská firma z Ostravy poslala na začátku loňského srpna více než 7,8 miliardy korun.

To vše v době, kdy se ostravská huť dostala do výrazné výrobní ztráty. Účetně byl sice loňský rok pro společnost ziskový, finanční výsledek firmy dosáhl za rok 2017 5,3 miliardy korun, provozně se ale huť dostala do ztráty.

„V roce 2017 byla dosažena ztráta v provozní oblasti ve výši 2,6 miliardy Kč, která byla způsobena nižší výrobou a nižšími maržemi,“ vysvětlila Barbora Černá Dvořáková, mluvčí ArcelorMittal Ostrava.

Do zisku se huť dostala hlavně díky prodeji několika svých závodů. „Finanční výsledek za rok 2017 byl o 4,2 miliardy vyšší než v roce 2016. Důvodem nárůstu byly výnosy plynoucí zejména z prodeje podílů v dceřiných společnostech AM Tubular Products Ostrava a AM Tubular Products Karviná mateřské společnosti,“ vysvětlila mluvčí.

59 milionů korun, které po srpnu loňského roku ještě zůstaly na účtu nerozděleného zisku z minulých let, už v Ostravě nejsou. Rozhodnutím valné hromady z 28. června letošního roku si je vyplatila mateřská firma formou dividend. Zisk za rok 2017 ve výši 3,17 miliardy korun si pak vyplatila ve formě již zmiňovaných akcií společnosti Tameh.

V souladu s požadavky Evropské komise prodává ArcelorMittal v České republice jen svou huť v Ostravě. Karvinská společnost ArcelorMittal Tubular Products Karviná mateřské firmě zatím zůstává.

Ostravskou Tubular Products, někdejší Rourovnu, jejímž prodejem mateřské společnosti Nová huť v loňském roce vylepšila své účetnictví, si ostravská firma podle všeho koupí zpátky, aby znovu scelila společnosti fungující ve svém areálu.

Podle informací MF DNES by měla Rourovnu koupit za vlastní peníze, ještě před příchodem nového majitele. Toho čekají, pokud chce huť v dalších letech skutečně provozovat, i další investice. V podstatě nutností bude za pár let modernizace ocelárny. Na všechno si bude muset podle všeho vydělat ostravská huť sama. A nebude to jednoduché.

Firma v průběhu svého působení v Ostravě investovala hlavně do ekologických opatření. Bez nich totiž hrozilo, že přijde o integrované povolení.

Dividendy dosáhly 50 miliard

Podle privatizační smlouvy z roku 2003 měla mateřská firma investovat do huti 243 milionů dolarů.

„To jsme splnili do konce roku 2010,“ říká Barbora Černá Dvořáková. „Do podniku bylo investováno celkem 18 miliard korun, splacení starých půjček a podřízeného dluhu přišlo na 13 miliard. Celkem restrukturalizace přišla na 50 miliard korun,“ vypočítává mluvčí částky, které se během patnácti let v Ostravě investovaly. Tyto peníze šly podle informací MF DNES převážně z kapes ostravské firmy.

V podstatě obdobnou částku si pak centrála ArcelorMittal z Ostravy nechala vyplatit na dividendách. Celkově šlo od roku 2003 o 49,6 miliardy korun. A další peníze získávaly sesterské závody výhodnými půjčkami.

V roce 2009 spočítali drobní akcionáři, že ostravská firma půjčila sesterským a mateřské společnosti okolo 37 miliard korun. Za úrok, který byl podle nich nevýhodně nízký. Výsledkem sporů tehdy bylo dokonce podání trestního oznámení. To však policie po čase odložila.

České patenty mohou vrátit výrobu baterií a solárů do Evropy, říká expert

Nejčtenější

Host v restauraci našel v jídle krysu, druhý švába. Řetězec narychlo uzavírá provozy

Jeden z největších japonských řetězců restaurací Sukiya uzavřel téměř všech svých bezmála 2000 podniků, kde proběhne důkladný několikadenní úklid. Přiměly ho k tomu dva případy, kdy hosté našli v...

Trump je vyřadil z provozu. Pro americké značky jsou cla vůči Vietnamu smrtelná

Vietnam se v uplynulých letech stal klíčovým hráčem výroby místo Číny, která čelila přísnějším celním tarifům ze strany Spojených států. Nyní se však ani tato asijská země nevyhne novým tarifům....

Trump zavádí reciproční cla pro celý svět, dovoz z Evropy se prodraží o 20 procent

Americký prezident Donald Trump zavádí reciproční cla na země „celého světa“. Zdůvodnil to potřebou nakopnout domácí průmysl a posílit vnitřní trh ve Spojených státech. Dovoz z Evropské unie se...

Koupil si jízdenku, aby dostal kafe a zmrzlinu zdarma. Od Čechů dostal vynadáno

Kde leží hranice mezi maximálním využitím nabízených služeb za minimum peněz a kde už začíná jejich zneužití? Diskusi na toto téma rozvířil příspěvek na sociálních sítích. Mladý muž v něm popisuje,...

Generátor čísel, hausnumera. Ekonomové kroutí hlavou nad Trumpovým výpočtem

Když Donald Trump ve středu představoval rozsáhlý balíček recipročních cel vůči celé řadě zemí, oháněl se tajemnou tabulkou. Nejprve nebylo příliš jasné, jak administrativa amerického prezidenta k...

Asijské akciové trhy se prudce propadly, reagují na Trumpova cla

Akcie na burzách v Asii zahájily týden prudkým poklesem, v Hongkongu podle hlavního indexu odepisují téměř 13 procent, v Číně skoro devět procent. Výrazně ztrácejí také akcie v Japonsku a dalších...

7. dubna 2025  9:24,  aktualizováno  16:02

KOMENTÁŘ: Trump geniálně míří na zrušení daně z příjmu, myslí si Okamura

Údajnou celní válku začal Donald Trump ohlášením recipročních cel na Kanadu a Mexiko. Následovala Čína a dnes je to už balíček 180 zemí. Mezitím už se Trump se sousedy dohodl a žádná celní revoluce...

7. dubna 2025  15:43

Sedící zajíček místo velikonočního? řeší zákazníci. Řetězec označení hájí

Německé diskonty Aldi a Lidl začaly ve svých svátečních nabídkách označovat čokoládové velikonoční zajíčky ve svém sortimentu jako sedící zajíčky, a ne jako velikonoční. Změny si povšimli někteří...

7. dubna 2025  14:12

Čtenář Petr vyhrál 10 tisíc v Megahře: Body klikala žena, auto by se nám hodilo

Jarní soutěž Megahra o auto na portálech iDNES.cz a Lidovky.cz má druhého týdenního vítěze. Stal se jím čtenář Petr Stavárek z Frenštátu pod Radhoštěm. „Soutěžit budeme i dál o hlavní výhru. Auto by...

7. dubna 2025

Penze se vyplácejí v nových termínech, změna se týká milionu důchodců

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) změnila od dubna termíny výplaty starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dvěma pětinám důchodců a důchodkyň. Týká se to celkem 1,17 milionu lidí....

7. dubna 2025  13:50

Hrozící globální recese táhne dolů i kryptoměny. Propadá se bitcoin i ethereum

Na cla Donalda Trumpa reagují i kryptoměny. Cena bitcoinu se v pondělí ráno po několika týdnech popadla pod hranici 75 tisíc amerických dolarů, což je asi 1,7 milionů korun. Nedaří se ale ani dalším...

7. dubna 2025  12:02

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Kolik dáme za jídlo a o kolik zdraží boty? Američané vyhlížejí dopady cel

Globální cla, která zavedl prezident Donald Trump, způsobí růst cen široké škály potravin, domácích potřeb anebo elektroniky. Zdražení však američtí spotřebitelé nepocítí rovnoměrně. Ceny zboží se...

7. dubna 2025  11:15

Kopaničáři ze Slovenska dobývají svět kosmetiky. Pomocí bylin i vědeckých poznatků

Advertorial

Z touhy po přírodních řešeních se zrodila slovenská rodinná firma Panakeia, která dnes zásobuje desetitisíce zákazníků originální kosmetikou na přírodní bázi. Za úspěchem firmy stojí i práce syna...

7. dubna 2025  7:42

Šéfka drůbežářů: Bojíme se dovozu kuřat z Ameriky, ošetřují je chlorem, my nesmíme

Premium

Lidé stále méně kupují celá kuřata, trendem jsou polotovary nebo trhaná kuřecí masa, říká nová ředitelka Sdružení drůbežářských podniků Zuzana Slámová. Ve funkci skoro po čtvrt století vystřídala...

7. dubna 2025

Slintavka a kulhavka je jen jedna pohroma. Chovatele potichu ohrožuje „modrý jazyk“

Ačkoliv se chovatelé v posledních týdnech obávají stále více slintavky a kulhavky, hospodářství se skotem stále decimuje jiná choroba – katarální horečka ovcí, tedy takzvaný bluetongue, modrý jazyk....

7. dubna 2025

Po oteplení planety lidé zchudnou víc, než se čekalo, zjistila studie

Ekonomické modely dlouhodobě podceňovaly dopad globálního oteplování na bohatství lidí. Odborníci tvrdí, že starší výzkumy dezinterpretovaly dopad globálního oteplování stejně jako pravděpodobné...

6. dubna 2025

Zbytek Asie k odvetě za cla proti Trumpovi nemíří. Na rozdíl od Číny chce vyjednávat

Některé asijské země zřejmě nezavedou odvetná cla na Spojené státy a zaměří se na vyjednávání s administrativou Donalda Trumpa. Cla na americké dovozy vyloučily například Tchaj-wan či Indonésie,...

6. dubna 2025  16:15