Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé začínají chápat přidanou hodnotu architektury

  10:00aktualizováno  10:00
Navrhli nové sídlo Lesů ČR, český pavilon pro Expo 2015 v Miláně a podíleli se na návrhu pražské čtvrti Waltrovka. Architektonické studio Chybik+Kristof se může pochlubit i četnými cenami. „Nechceme navrhovat jenom pěkné domy. Zajímá nás, jak fungují se svým okolím a jak ho dokážou změnit,“ říká architekt Ondřej Chybík.

Jak se v Česku změnila pozice architekta?
Za posledních 10 až 15 let se výrazně zlepšila. Společnost začíná být vzdělaná, lidé začínají chápat, jaká je přidaná hodnota architektonického návrhu. Dozrála také spousta investorů.

Berou si architekta i obyčejní lidé, nebo je to výsadou developerských firem?
Trend se zlepšuje i v tomto mikroměřítku. Není to jen o rezidenčním trhu. Na architekty se v poslední době začínají obracet i soukromníci, malé továrny nebo středně velké firmy. Míra osvícených investorů, bez nichž architekt nemá šanci, se za poslední roky zvýšila o stovky procent.

Fotogalerie

Čím to je?
Lidé více cestují. Více se ke slovu dostává naše generace, která objela minimálně Evropu a vidí, že není důležité jen to, že fungují třeba rodinné domky, ale třeba i pěkné ulice, náměstí, školy. A tohle zpětně aplikujeme v tuzemsku. Ta touha přiblížit se vyspělým zemím, což se nám podle mého daří, je obrovská. Kvalita české architektury je podle mě srovnatelná s Rakouskem nebo Německem. Samozřejmě, ne všude a vždy, ale je to na dobré cestě.

V čem se liší generace mladých architektů od těch předchozích?
Nechceme navrhovat jen pěkné domy. Zajímá nás, jak ty domy fungují se svým okolím a jak to okolí dokážou transformovat. Dům vnímáme jako srdíčko, které rozpumpuje krev okolí a to okolí se zlepší. Například když jsme měli možnost udělat uprostřed vinice dům, tak jsme tam neudělali jen výrobnu nebo showroom, kde se víno prodává, ale udělali jsme tam i U-rampu, která je uprostřed a funguje jako letní amfiteátr, tedy společensko-kulturní prostor, který slouží široké veřejnosti. Dbáme zkrátka více na sociální impakt.

Postavilo se v Česku v posledních letech něco zajímavého?
Vyzdvihnout jeden projekt je hodně těžké. Myslím si, že je dobré, že se postavila a opravila spousta náměstí a veřejných prostorů. Parky začínají vypadat pěkně. Náměstí začínají fungovat tak, jak mají. Už tam neparkují auta a lidé tam tráví čas. Pořádají se tam vánoční trhy, velikonoční trhy, akce na vinobraní, a když se tam nic neděje, tak je tam čisto, čemuž architektura hodně pomáhá. Mám z toho obrovskou radost.

U koho bychom se podle vás měli inspirovat?
Je dobré vnímat, co se děje za hranicemi. Nasávat to jako houba. Zažít tu zkušenost. Působil jsem rok ve Vídni a ta odlišnost prostředí je hodně vidět. Nemůžeme ale chtít dělat domy jako tam. Nejde to vytrhnout z kontextu. Jako společnost máme spoustu vlastností a specifik. Je dobré vědět, co je venku, ale také se soustředit na to, co je důležité pro nás.

Architekti, kteří mají radši rekonstrukce než novostavby. Ctí historii

Jak jsou v zahraničí vnímáni čeští architekti?
Oni o nás moc nevědí. Je to otázka naší generace, která právě nastupuje. Generace před námi byly konkurenceschopné svým projevem komukoliv v Evropě i ve světě, ale svou práci nekomunikovaly ven, třeba kvůli jazykové bariéře. Myslím si, že za posledních 30 let se v zahraničí nikdo výrazně neprosadil. My na rozdíl od Rakušanů nebo Dánů nemáme žádnou globální hvězdu, tedy architekta, který by se mohl věnovat těm nejlepším zakázkám, které na světě jsou.

Čím to je?
Je to řadou věcí, možná nějakou mentální uzavřeností. Naše generace se to snaží překonat. Teď nechci, aby to vyznělo jako kritika starší generace – oni svou práci dělají neuvěřitelně dobře, ale nikdy neměli ambice proniknout do zahraničí a v minulosti to bylo asi i nemožné. Dnes jsme flexibilnější a možná i přirozeně dravější.

V čem jsme nejvíce pozadu?
Chybí nám výrazná reprezentace. Musíme soutěžit v zahraničí, prezentovat naši práci na prestižních portálech a v časopisech. Musíme v zahraničí učit a přednášet. Zatím se to děje jen minimálně.



Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

TEST DNES: Pivo v plechu rychle stárne, už po pár týdnech může být zvětralé

Test plechovkových ležáků

Od piva z plechovky asi nikdo nečeká, že bude chutnat jako točené. Ne každý už ale ví, že se často nevyrovná ani...

Další z rubriky

ČEZ vyplatí dividendu 33 korun za akcii, rozhodla valná hromada po 13 hodinách

Ilustrační snímek - polostátní energetická firma ČEZ.

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům stejnou dividendu jako loni, 33 korun za akcii před zdaněním. Po více než...

Kaufland prodával falšovaný masný výrobek, výrobek z Polska měl méně masa

Ilustrační snímek

Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila další případ falšovaného masného výrobku od polského výrobce....

V dozorčí radě společnosti ČEZ končí její předseda Václav Pačes

Diskuse - Václav Pačes

V dozorčí radě energetické společnosti ČEZ končí její předseda a někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes. Řekl to...

Najdete na iDNES.cz