Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Argentina musí zaplatit "supím" fondům, rozhodl soud v USA

  18:34aktualizováno  18:34
Americký soud dnes zamítl odvolání Argentiny proti rozsudku, který tuto latinskoamerickou zemi nutí zaplatit věřitelům 1,33 miliardy dolarů (asi 26,3 miliardy korun). Argentinští představitelé přitom již dříve varovali, že pokud bude vláda muset starý dluh zaplatit, mohlo by to vést k další platební neschopnosti Argentiny.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

V případu jde o peníze pro věřitele, kteří se po státním bankrotu Argentiny v roce 2002 odmítli zapojit do plánů na restrukturalizaci státního dluhu. Více než 90 procent věřitelů tehdy přistoupilo na snížení hodnoty dluhopisů až o 75 procent. Někteří věřitelé, včetně fondů Aurelius Capital Management a NML Capital miliardáře Paula Singera, se ale rozhodli požadovat soudní cestou plnou hodnotu dluhopisů.

Zaplatit 1,33 miliardy dolarů hedgeovým fondům nařídil Argentině loni v srpnu soud v New Yorku. Nejvyšší soud v USA dnes ponechal tento verdikt beze změny. V dalším dnešním verdiktu pak stanovil, že držitelé neproplacených argentinských dluhopisů se mohou obrátit na americké soudy, aby Argentinu přiměly zveřejnit soupis majetku mimo USA. To by mohlo věřitelům usnadnit vymáhání pohledávek.

Argentina v soudních dokumentech uvedla, že bude mít problém uhradit dlužnou částku v plné výši a souběžně obsluhovat restrukturalizovaný dluh. V takovém případě "bude Argentina objektivně muset čelit vážnému a bezprostřednímu riziku platební neschopnosti" s důsledky nejen pro zemi samotnou, ale i pro finanční trhy, stojí ve spisech, které Argentina předložila soudu.

Držitelé dluhopisů to ale podle agentury Reuters zpochybnili. Důkazy předložené k nižším soudům prý ukázaly, že Argentina si platbu může dovolit.

Fondy ohrožují celou finanční stabilitu

Argentina se dluh zdráhala zaplatit mimo jiné proto, že zbylí věřitelé podle ní patří mezi takzvané supí fondy. Ty vyhledávají rizikové investice a věří, že se jim podaří z nich dostat co nejvíce.

Argentinský premiér Jorge Capitanich dnes prohlásil, že spekulativní fondy ohrožují stabilitu mezinárodního finančního systému. V podobném duchu se už o víkendu vyjádřila prezidentka Cristina Fernándezová.

V noci na úterý prezidentka v televizi řekla, že se země nepodřídí verdiktu nejvyššího soudu USA. Požadavek označila za vydírání, které zemi zruinuje. Podle levicové političky neexistuje způsob, jakým by Argentina mohla splatit dluh jako celek a tento požadavek je přehnaný. "Jako prezidentka nemohu vystavit zemi takovému vydírání," prohlásila Fernándezová, která obvinila finanční společnosti, že se pokoušejí "vysávat krev" z obyčejných lidí. Třetí největší jihoamerické ekonomice podle ní hrozí, že se opět ocitne v platební neschopnosti.

Experti tvrdí, že rozhodnutí by mohlo povzbudit jiné investory k tomu, aby v budoucnu také odmítli přistoupit na snížení svých pohledávek vůči zadluženým vládám. V zemích, které se ocitnou ve finančních problémech, by to mohlo ohrozit důležité plány na restrukturalizaci dluhu.

Například ekonom Ramiro Castineira ze společnosti Econometrica agentuře AP řekl, že rozhodnutí amerického soudu automaticky neznamená platební neschopnost. Stále prý platí, že je třeba dohodnout se na formě splátek. "Země má dostatečné rezervy a pokud ukáže vůli platit, finanční prostředky bezpochyby získá," řekl.

Na rozhodnutí amerického soudu prakticky okamžitě reagovaly finanční trhy. V dolarech denominované argentinské dluhopisy vázané na hrubý domácí produkt klesly o deset procent, zatímco argentinské peso na černém trhu spadlo k dolaru o více než dvě procento na 12 pesos za dolar. Prudce se naproti tomu zvýšily náklady na pojištění argentinských dluhopisů před rizikem platební neschopnosti Argentiny.

Autor:


Nejčtenější

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...



ČSA se vracejí do minulosti. Aerolinky vymění flotilu airbusů za boeingy

Ilustrační snímek

České aerolinie čeká během následujících měsíců velká výměna provozovaných letadel. Do dvou let mají ve flotile...

Mám obavu, že přijde nová světová hospodářská krize, varuje Zeman

Prezident Miloš Zeman při setkání se zástupci německých firem, které investují...

Prezident Miloš Zeman se obává další světové hospodářské krize. Podle něj za každou takovou krizí stojí „blbost...

Konec čerstvého jídla na černém tácku. Lidl končí se škodlivým plastem

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Maloobchodní řetězec Lidl se ve Velké Británii zavázal, že přestane používat černý plast, do kterého balí ovoce a...

Další z rubriky

Konec čerstvého jídla na černém tácku. Lidl končí se škodlivým plastem

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Maloobchodní řetězec Lidl se ve Velké Británii zavázal, že přestane používat černý plast, do kterého balí ovoce a...

Filmoví fanoušci měli Vánoce už v září. Slavné rekvizity šly do dražby

Hoverboard Martyho McFly z filmu Návrat do budoucnosti II. Prodal se za 30...

Přes 500 rekvizit ze slavných hollywoodských filmů se ve čtvrtek dražilo v Londýně. Celkovou hodnotu předmětů odhadli...

Marxismus obchází Británii. Labouristé chtějí dát část firem pracujícím

Britský stínový ministr financí John McDonnell na sjezdu Labouristické strany v...

Britské firmy zaměstnávající více než 250 lidí by podle plánu opoziční Labouristické strany v budoucnu měly poskytnout...



Najdete na iDNES.cz