Společnost, kterou vlastnil ministr financí Andrej Babiš (ANO) a letos ji převedl do svěřenských fondů, se peněz domáhala jako odškodnění za údajné porušení dohod při privatizaci Unipetrolu. Neuspěla však v arbitráži a následně ani u soudu.
„Nic o tom nevíme. V tuto chvíli máme informace pouze z médií. Čekáme na doručení rozsudku,“ sdělil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Státní podíl v Unipetrolu původně v roce 2001 tehdejší vláda ČSSD v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem nabídla Agrofertu. Babišovi se ale zdála cena 11,7 miliardy korun vysoká, a když stát nechtěl slevit, z privatizace nakonec sešlo.
Podíl posléze od státu koupil v roce 2004 za 14,7 miliardy polský podnik PKN Orlen. Úzce ale při privatizaci spolupracoval s Agrofertem, kterému prý za pomoc slíbil výhodně odprodat kontrolní podíly v dceřiných firmách Unipetrolu - Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu. Po privatizaci však PKN Orlen Agrofertu podíly neprodal.
Dovolání Agrofertu odmítl loni v létě Nejvyšší soud (NS). Institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemůže podle jeho stručného usnesení sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu. Justice má v řízení o zrušení rozhodčího nálezu pouze zkoumat, zda v konkrétním řízení dostaly obě strany prostor k uplatnění práv a zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna strana nedostala do nerovného postavení. Ve sporu Agrofertu s PKN Orlen byla podle pravomocného rozsudku rovnost stran zachována a k porušení procesních práv nedošlo.
Ústavní soud potvrdil stanovisko Nejvyššího soudu
S výhradami k postupu arbitrů neuspěl Agrofert ani u ústavních soudců. „Naopak Ústavní soud dospěl k závěru, že nejenom v řízení před obecnými soudy, ale i v samotném rozhodčím řízení, bylo ze strany soudů, respektive rozhodčího soudu, postupováno s maximální péčí a byly zachovány zásady, na kterých spočívá spravedlivý proces,“ stojí v usnesení, které mají média k dispozici.
Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu čtyři žaloby navazující na předchozí arbitráže. Uspěl podle dostupných informací s jednou z nich, když v roce 2009 soud nařídil Polákům zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy.
