„Výrobu zvýšíme desetkrát, ruční práci nahradí automatizovaná linka z Holandska za 60 milionů korun,“ říká arménský majitel firmy Gevorg Avetisyan.
Dorty se značkou Marlenka začala péct Gevorgova sestra Hasmik Avetisyanová. Z malých pronajatých prostor se cukrářská výrobna na jaře 2005 přestěhovala do objektu bývalé kuchyně Domova důchodců, jejž koupila od města a zmodernizovala.
Rodinná firma začala s výrobou podle staroarménské receptury nejprve v malých pronajatých prostorách, pak se přestěhovala do bývalého domova důchodců ve Frýdku-Místku. To už ale podle Avetysiana delší dobu nestačí k pokrytí rychle rostoucí poptávky.
Medové dorty z Frýdku-Místku putují také do Dánska, Polska, Nizozemska, Rakouska, Maďarska a na Slovensko. Zájem o ně ale podle Avetisyana mají také Němci, Rakušané, Švýcaři a Italové nebo Američané.
Gevorg Avetisyan přitom v Česku dlouho nenacházel uplatnění. Svého času dokonce zvažoval návrat do Arménie, odkud ho s celou rodinou vyhnala bída a nezaměstnanost.
Jednou si všiml, že se všude prodává medovník Ukrajince žijícího v Praze. „Vzpomněl jsem si, že jsme doma pekli lepší. Požádal jsem sestru, aby ho upekla,“ vzpomínal před lety.
Když na dort slyšeli samou chválu, rozhodli se, že ho zkusí péct ve velkém, a že budou prodávat větší kusy a levněji. Otevřít provozovnu pomohly úvěry a dotace. Marlenka dostala ochrannou známku.
„Při výrobě nepoužíváme konzervační látky, ty dortu dává med. Kupujeme ho od včelařů z Beskyd,“ říká Armén, který chrání tajemství krému i těsta dortu.
Na trhu se před časem objevil konkurenční výrobek Mařenka od havířovské firmy Semag. Gevorg Avetisyan to považuje za poškození jména svého dortu a podal na Semag trestní oznámení.
