Letošní studie akademické platformy ´“Frontiers in public health“ zkoumala užívání kosmetiky, která zesvětluje barvu kůže, na indickém trhu. Více než polovina účastníků výzkumu přiznala, že tyto produkty používá. Jedním z důvodů popularity těchto přípravků v Indii je i jejich masivní propagace v tamních médiích. Přibližně polovina účastníků výzkumu uvedla, že cítili potřebu vyzkoušet produkty právě kvůli reklamám.
Poptávka po tomto druhu kosmetiky roste i globálně. Výzkumná společnost Global Industry Analysts ji v roce 2017 vyčíslila na 17,9 miliardy dolarů, přičemž ji táhly regiony v Asii, na Blízkém východě a v Africe. Tato poptávka by měla do roku 2024 narůst na 31,2 miliardy dolarů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že podíl afrických žen které využívají přípravky pro zesvětlení barvy kůže kolísá mezi 25 procenty v Mali a 77 procenty v Nigérii. Ve zmiňované Indii představují tyto produkty 61 procent trhu s dermatologickými výrobky.
Podle analytické firmy Future Market Insights, která zkoumá trhy ve více než 150 zemích světa, je pro prodej těchto výrobků nejlukrativnějším trhem právě asijsko-pacifický region. Na něm probíhá více než polovina globálního obchodu s produkty, které zesvětlují odstín kůže.
„V mnohých společnostech, obzvlášť v Asii, byla barva kůže dlouho vnímána jako znak sociální třídy,“ řekla Evelyn Nakano Glennová z Kalifornské univerzity v Berkeley pro CNN. „V souvislosti se západním kolonialismem v 18. a 19. století se stal bílý odstín kůže Evropanů synonymem vyššího statusu, zatímco tmavší kůže, například Filipínců, představovala koloniální podřízení.“
Mezi nepříznivé dopady patří záněty a ekzémy
Mezi asijské země, které vykazují vysokou míru popularity „bělící“ kosmetiky patří i Thajsko. Časopis Forbes cituje výzkum společnosti Nielsen, podle kterého na tamníjm trhu představují polovinu tamního trhu s krémy na obličej právě krémy, které tímto způsobem mění barvu kůže.
Přípravky jsou populární navzdory zdravotním komplikacím, které jejich užívání provázejí. Z účastníků zmiňované indické studie jich 17 procent přiznalo, že zaznamenali nepříznivé vedlejší účinky. Pouze tři procenta z nich však vyhledala lékařskou pomoc. Mezi nepříznivé efekty přípravků patří různé druhy ekzémů, kožních zánětů či projevy hyperpigmentace.
Japonský výrobce kosmetiky Kanebo musel kvůli podobným komplikacím uhradit vyrovnání 18 tisícům žen, které používaly jeho bělící přípravky na kůži. Na pokožce se jim totiž objevily bílé skvrny, které způsobila bělící chemikálie rhododenol, kterou firma využívala ve svých produktech. Podle serveru Japan Times se prodávaly od roku 2008, společnost je stáhla v roce 2013 a na svůj web vyvěsila varování, aby je lidé dále nepoužívali.
WHO upozorňuje také na to, že na internetu jsou dostupné mnohé bělící přípravky, které obsahují rtuť. Její použití pro většinu kosmetických přípravků zakazuje Evropská unie a také mnohé africké země.
Anorganická rtuť, kterou kosmetika určená k zesvětlení kůže obsahuje, škodí zejména játrům. Kromě toho způsobuje vyrážky na kůži, její odbarvení, zjizvení nebo sníženou schopnost bránit se bakteriálním a jiným infekcím.
