„Čína se rozvinula. Je na čase, abychom také přispívali,“ uvedl Ťin pro britský list The Financial Times. Dodal, že druhá největší ekonomika světa potřebuje podniknout kroky, díky kterým bude vypadat jako globální lídr.
Mezi pětadvaceti novými členy Číňany ovládané banky budou například Irsko, Etiopie, Kanada nebo Súdán. O účast v 57členné investiční bance s úvěrovou kapacitou sto miliard dolarů (2,5 bilionu korun) z evropských zemí usiluje také Maďarko a Rumunsko.
Asijská infrastrukturní a investiční bankaVytvoření navrhla v roce 2013 Čína, která je i největším akcionářem instituce. Banka má sloužit k financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Základní kapitál banky činí sto miliard dolarů (ca 2,5 bilionu korun). Celkem má 57 zakládajících členů z Asie, Evropy a Blízkého východu. Čína má v bankovní instituci největší podíl, druhým největším akcionářem je Indie. Následují Rusko, Německo a Jižní Korea. |
Česká vláda se dosud neshodla na tom, zda by se Česká republika měla stát členem. Ministerstvo průmyslu a obchodu v minulosti uvedlo, že české členství v bance podporuje a doufá, že se do budoucna ohledně vstupu dosáhne politické shody. Naopak ministerstvo financí vyjádřilo negativní stanovisko.
Odborníci na konferenci iniciativy Pás a stezka, kterou v Praze loni pořádalo Česko-čínské centrum Univerzity Karlovy, se shodli na tom, že Česká republika by měla o připojení k bance usilovat. Mnozí ekonomové tvrdí, že členství v asijském projektu by Česku přineslo prestiž.
Spojené státy a Japonsko jsou jediné velké ekonomiky, které se k čínskému projektu zatím nepřipojily. Asijská infrastrukturní a investiční banka (AIIB) je ve Washingtonu totiž brána jako protiváha vůči Světové bance, v níž mají navrch Američané. Japoncům je zase trnem v oku kvůli Asijské rozvojové bance, ve které drží většinu. Spojené státy v minulosti dokonce kritizovaly Velkou Británii nebo Austrálii za jejich rozhodnutí připojit se k čínskému projektu.
„Dveře jsou otevřené i pro ostatní. Mohou za námi přijít, i když o jejich členství zrovna nejednáme,“ uvedl viceprezident AIIB Danny Alexander. „Obdrželi jsme přihlášky od několika evropských zemí, které se nepřipojily v první vlně,“ dodal Alexander, který potvrdil, že zájem projevila i Kanada a země z Asie a Jižní Ameriky. Očekává se, že k bance se letos připojí i Hongkong.
Oznámení o pětadvacítce zájemců o členství v AIIB přichází týden po té, co se čínský prezident Si Ťin-pching na Světovém ekonomickém fóru v Davosu rozhodně postavil za hospodářskou globalizaci (psali jsme zde). Její přínosy v posledních měsících zpochybňuje zejména americký prezident Donald Trump nebo francouzská kandidátka na prezidentku Marine LePenová.
Další rozvoj Afriky
Rozšíření členské základy AIIB je klíčové zejména pro africký kontinent. Z něj se čínského projektu účastní zatím jenom Egypt a Jihoafrická republika. Podle někdejšího šéfa Ekonomické komise pro Afriku při OSN Carlose Lopese chtějí země černého kontinentu ukázat, že nejsou pouhými příjemci čínských peněz.
„Od afrických zemí očekávám silnější příklon směrem k Číně,“ uvedl Lopes. Ten dodal, že rozvojový svět postrádá v oblasti obchodu jistoty, které narušil brexit a Trumpovo zvolení prezidentem.
KOMENTÁŘ: Africký boom je u konce. Kontinent nestihl industrializovat |
Etiopie, která o členství v AIIB usilovala již v první vlně přihlášek, si od účastni na projektu slibuje další zdroj pro financování své infrastruktury. Na tu v současnosti vynakládá šedesát procent federálního rozpočtu. Země Afrického rohu v současnosti buduje obří přehradu na deltě Nilu. Vodní elektrárna Grand Ethiopian Renaissance Dam má mít po dokončení kapacitu šest tisíc megawattů. Addis Abeba do elektrárny investovala již šest miliard dolarů.
Čína s novými členy v AIIB s největší pravděpodobností přijde o faktickou možnost zablokovat některá rozhodnutí. Peking v současné době drží 26procentní hlasovací podíl. Pro přijetí klíčových rozhodnutí AIIB je potřeba dvoutřetinová většina hlasů.
