„Pomlázky prodáváme několik let. Dříve jsme nabízeli klasické pletené z Česka a Polska, letos ale prodáváme už jen pomlázky z Číny. Hlavním důvodem je jejich nízká pořizovací cena, bohatší výzdoba, a také to, že o ně zájem rok od roku roste. Letos jsme jich prodali desetitisíce,“ říká Renáta Slowiková ze společnosti Spring Time, která dodává své zboží například do supermarketů Tesco.
Pomlázky z Číny mají podle společnosti Spring krásnější stuhy.
Pomlázky z Polska jsou za stejnou cenu vybaveny střídměji.
Na dovoz pomlázek s Asie se zaměřil také velkoobchod Daimex, jenž své zboží dodává dalším velkoobchodníkům, ale i drobným krámkům.
„Pro české soukromníky to už není atraktivní vyrábět, a tak dovážíme pomlázky z Vietnamu. Lidé je tam pletou z proutí a dalších přírodních materiálů, a to podle návrhu našeho majitele. Zatím jsme je prodávali ve dvou velikostech, 40 a 90 cm, letos jsme objednali novinku, zhruba padesát tisíc 15centimetrových pomlázek, které se hodí na dekoraci,“ vysvětluje Jarmila Weingartová z oddělení styku se zákazníky.
Číňané vyrábějí levně, staletou tradici na to nepotřebují
Sinolog Martin Kříž se postupnému nahrazování českých pomlázek asijskými nediví. „Existuje-li poptávka, čínský obchodník zcela jistě přijde s dobrou nabídkou. A vzhledem k tomu, že i většina vánočních ozdob se již dávno vyrábí v Číně, není překvapivé, že Číňané reagují na poptávku po velikonočním zboží,“ říká. „A není vůbec nutné, aby hlouběji zkoumali smysl křesťanských či pohanských tradic a svátků,“ dodává.
Výroba tradičních velikonočních pomlázek
Podle něj do Česka z Číny dováží pomlázky zhruba deset firem. Od nich je skupují další velkoodběratelé, velké řetězce tak někdy ani netuší, odkud jimi nabízené zboží vlastně pochází. „Prodáváme klasické pomlázky z proutí od českého dodavatele. Letos jich nabízíme 35 tisíc kusů, tedy zhruba o polovinu více než před rokem,“ říká Eva Karasová, mluvčí Teska, jemuž své zboží dodává právě na Čínu orientovaný Spring.
PomlázkaPatří k symbolům Velikonoc. Její tradice vychází z přesvědčení, že když muž vyšlehá ženu proutkem spleteným z čerstvé vrby, předá jí tím omlazující sílu. Žena mu symbol zdraví a nového života oplatí dalším velikonočním symbolem - vajíčkem. |
Proč se však asijské pomlázky tak dobře prodávají, když to jsou Češi, kdo mají s jejich výrobou mnohem větší zkušenosti? Vedle nízké ceny a lesklých pentlí je to podle prodejců také proto, že je s jejich údržbou mnohem menší práce.
„Pomlázky pletené v Česku se musejí chránit před vyschnutím, takže se přikrývají plachtou a rosí každý den vodou, což zabere hodně práce. S vietnamskými se nic takového dělat nemusí a jsou navíc lakované, takže toho víc vydrží a obchodníci se je nebojí kupovat, protože vědí, že když je neprodají letos, mohou je prodat za rok a stále budou vypadat dobře,“ vysvětluje Jitka Váchová ze společnosti Rosa.
I ona odebírá od svých subdodavatelů stále více pomlázek z Asie a od českých výrobců vykupuje jen menšinu z více než celkových šedesáti tisíc kusů.
Asijskou pomlázkou nejde šlehat, říkají čeští výrobci
Výrobci tradičních pomlázek ale s touto argumentací nesouhlasí. „Suchá pomlázka se hodí jedině na dekoraci, ale na šlehání ne, protože se neohne a proutí či ratan se při pohybu štípne,“ vysvětluje muž, který ročně splétá zhruba pět set tradičních pomlázek a nechce být jmenován proto, že je dodává do malých obchodů bez živnostenského oprávnění.
Asijská konkurence má šanci postupně obsadit české řetězce také proto, že drobní výrobci o hromadnou produkci pomlázek nestojí.
„Je to dobrý přivýdělek. Ve dvou upleteme každou sezónu tisíce pomlázek a víc nezvládneme. Že bychom zaměstnali další lidi, nás ani nenapadne, protože ti by jen odkoukali, jak to děláme, a příští rok by stáli se stánkem hned vedle nás,“ říká paní, která kvůli strachu z případné konkurence také nechtěla uvést své jméno.
Pomlázky z Asie.
Jedním z mohykánů, kteří se ještě snaží z principu dodávat právě české pomlázky do českých řetězců, je Jaroslav Fejfar ze společnosti Cikas, který své zboží nabízí OBI. „Zhruba 15 až 20 tisíc pomlázek nakupuji ročně od moravské firmy, která je vyrábí z červené vrby. Další dva tisíce si nechávám plést ze zelené vrby. Je mi jedno, že to je dražší, chci dát práci českým lidem a nechci, aby úplně vymizel zvyk, kdy si pomlázku byl schopen uplést každý kluk z vesnice.“
Vietnamské pomlázky.
Sám však mluví o tom, že letos s dodáváním pomlázek končí, protože podmínky řetězců jsou pro menší dodavatele nevýhodné. O dražší tradiční pomlázky ostatně není takový zájem. „Prodáváme pomlázky od tradičních českých dodavatelů i ze zahraničí. Materiály jsou přírodní, tedy tradiční vrba či ratan, ale máme i ratan umělý. Nejvíce se prodávají ty nejlevnější za 15 korun,“ říká Lucie Moravcová z nákupního oddělení OBI.
Pomlázky jsou tak už druhým symbolem oslav tradičních českých svátků, jehož výroba v Česku vymírá a přechází do asijských rukou. Ještě před nimi tomuto trendu začaly podléhat klasické skleněné ozdoby. (viz předchozí článek)
Jste ochotni připlatit si za tradiční českou ručně pletenou pomlázku více peněz?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 21. dubna 2010. Anketa je uzavřena.
