Většina z těchto vinařských domů se však zdaleka neomezuje jen na produkci vermutů, ale má další obrovské zpracovatelské kapacity u východněji položeného města Asti, kde vzniká produkt zcela odlišný, avšak českému zákazníkovi rovněž dobře známý - šumivé Asti neboli Asti Spumante. Tradice výroby šumivého vína sahá v této oblasti až do počátků 17. století.
Tak jako jinde se však její průkopníci po celé generace potýkali s vybuchujícími lahvemi a celou řadou dalších technických problémů. Obrat nastal až v roce 1865, kdy se muž jménem Carlo Gancia vrátil z francouzské Champagne a přinesl znalost technologických postupů pro výrobu klasického sektu.
Pro zdejší vinaře to znamenalo zásadní pokrok a také impulz k obrovskému rozmachu výroby. Dnes je drahá "šampaňská" metoda už dávno minulostí - byla nahrazena levnějšími velkovýrobními postupy s využitím druhotného kvašení v nerezových tancích.
Specifickou povahu získává Asti Spumante díky použité odrůdě. Tou je Moscato bianco, jeden z mnoha zástupců početné rodiny muškátů. Charakterizuje ho celková svěžest a bohaté aroma provázené v případě Asti Spumante vždy výrazně sladkou chutí způsobenou vyšším obsahem přírodního i dodatečně přidaného cukru.
Pokud se chcete trochu vyčlenit z nekonečného zástupu zákazníků, k nimž se každoročně dostane na 50 milionů litrů převážně komerčního Asti Spumante, nezbývá než podniknout mnohem náročnější cestu k získání podobného, ale mnohem vzácnějšího vína s názvem Moscato d'Asti. To je doménou malých a středně velkých výrobců a je vyráběno z téže suroviny jako Asti Spumante.
Na rozdíl od něj však neprochází druhou fermentací. Naopak, už prvotní kvašení je brzy přerušeno a výsledkem tohoto procesu je přírodně sladké, jemně perlivé víno s nízkým procentem alkoholu, které uchvacuje laiky i odborníky mimořádně bohatým a komplexním aroma.
Svahy v okolí města Asti však nejsou domovem zdaleka jenom muškátu. Velmi populární je červená Barbera d'Asti, pěstovaná na více než pěti tisících hektarech. Další zdejší reprezentanti nesou jména Dolcetto d'Asti, Freisa d'Asti a Grignolino d'Asti.
Přinášejí nám kromě zajímavého vína také malý návod k rozpoznání struktury italských vinařských jmen - ve všech těchto případech je první slovo vždy jménem odrůdy, která je vztažena ke konkrétnímu místu, jímž je v tomto případě okolí města Asti. Stejný princip platí i ve všech obdobně vytvořených jménech. Což platí vždy… až na početné výjimky.