Minulý týden z výsledků vyhledávání internetového vyhledávače Google zmizely australské zpravodajské portály. Google vzápětí zahraničním médiím potvrdil, že tyto stránky pro menší počet uživatelů skutečně blokuje. Jde o součást experimentu technologické firmy, který má určit hodnotu služeb Googlu pro australské zpravodajské weby.
Podle tiskového mluvčího Googlu společnost provádí hned několik takových testů, z nichž se každý dotkne zhruba jednoho procenta uživatelů vyhledávače v Austrálii. „Experimenty mají měřit vzájemné působení zpravodajských webů a prohlížeče Google Chrome,“ zní stanovisko Googlu citované BBC.
Problémem je, že Google o experimentu nedal vědět a do médií se informace dostala až z výpovědi několika Australanů, kteří při vyhledávání aktuálního zpravodajství nenašli svůj oblíbený web.
Z vyhledávaných výsledků zmizel například The Australian Financial Review, ale i web nejstarších australských novin The Sydney Morning Herald, nebo portály veřejnoprávních vysílatelů ABC a SBS.
Digitální giganti by se měli soustředit na placení za originální obsah a ne na jeho blokování.
Josh Frydenbergaustralský ministr financí
„Je to identická situace s tou, která hrozí, že nastane také v některých zemích v EU. Pokud by takový výklad legislativy společnosti Google umožnil se zachovat podobně, tak to určitě zkusí také. Google často zneužívá svého dominantního postavení na trhu k nejrůznějším experimentům. Momentálně se snaží vytvořit další tlak na australskou vládu a legislativce, aby zákon v předložené podobě nepřijali. Využívá k tomu nespokojené uživatele a vyděšené vydavatele, kterým hrozí, že budou vyloučeni z výsledků vyhledávání,“ komentuje australské dění výkonný ředitel české Unie vydavatelů Václav Mach.
„Nechce jim platit, tak je alespoň odfiltruje a bude tvrdit, že když jejich obsah nevyužívá, tak jim přece nemusí platit. To je podle něj přeci logické a s tím se bude chtít hájit u soudu. Jenže zapomíná na to, že je tak velký a má takovou moc, že nemůže rozhodovat o tom, koho odfiltruje a nebude na jeho obsah vůbec odkazovat,“ míní Mach.
Nový a starý svět u jednoho stolu
„Digitální giganti by se měli soustředit na placení za originální obsah a ne na jeho blokování. To je mé poselství, které bych chtěl vzkázat těmto digitálním gigantům,“ vyjádřil se k situaci australský ministr financí Josh Frydenberg. Právě on stojí za legislativou, kterou nyní projednává tamější Senát, a která má potenciál ukrojit z peněžních toků gigantů takovým způsobem, jako dosud žádná regulace na světě.
Zaměstnanci Googlu založili odbory, chtějí omezit pravomoci vedení |
Donutí totiž velké technologické firmy sednout k vyjednávacímu stolu s australskými vydavateli a vysílateli a dohodnout se s nimi na platbách za obsah na internetu. Pokud nedojde k oboustranné shodě, rozhodnou o výši platby vládní znalci.
Důvody pro zavedení zákona jsou jasné. Australské mediální společnosti se potýkají s dlouhodobými poklesy příjmů. Tamní tištěné tituly od roku 2005 zaznamenaly 75 procentní pokles příjmů z reklamy kvůli odlivu inzerentů na internet a sociální sítě. Některé zpravodajské organizace musely kvůli tomu ukončit činnost nebo osekat zaměstnanecké stavy na minimum.
Tradiční vydavatelé působící na trhu desítky let si čím dál častěji stěžovali na to, že sociální sítě jako Facebook nebo internetové vyhledávače jako Google za práci novinářů neplatí nic, ačkoli na inzerci, která se váže právě na obsah, vydělávají miliony dolarů.
Silné argumenty mají obě strany
Podle Australské komise pro hospodářskou soutěž a spotřebitele (ACCC) by Google a Facebook měly zacházet s médii jako se zvláštním typem byznysu. Silná a nezávislá mediální krajina je totiž nezbytná pro dobře fungující demokracii, uvádí ACCC.
Podle odhadu ACCC vyhledávají Australané na internetu prostřednictvím Googlu v 95 procentech případů. |
Ovšem Google a Facebook mají rovněž silné argumenty. Podle nich mediální organizace neberou v úvahu výhody, které jim plynou z toho, že ve vyhledávači (či na sociálních sítích) mohou figurovat. Zapomínají, že právě prostřednictvím Googlu a Facebooku se lidé dostávají ke svým zpravodajským portálům.
Podle Frydenberga je problém v tom, že vztah technologických gigantů a mediálních organizací není vyrovnaný. „Za každých sto dolarů vynaložených na online reklamu, jde 53 dolarů Googlu, 28 dolarů Facebooku a 19 dolarů zbylým účastníkům,“ uvedl před časem ministr financí.
Uprostřed pandemie, kdy potřebujeme více než kdy jindy přístup k včasným a přesným informacím, je (Google) připraven odstranit zpravodajské kanály z vyhledávání uživatelů jen proto, aby dokázal svá tvrzení.
Belinda Barnetováexpertka na mediální regulaci ze Swinburnské univerzity
Gigant v krajině smrtelníků
Podle Belindy Barnetové, expertky na mediální regulaci ze Swinburnské univerzity, by data nashromážděná z experimentu měla Googlu pomoci argumentovat tím, že odkazy na mediální weby mají větší cenu než příjmy z reklam generovaných kolem obsahu. Jednoduše řečeno chce Google dokázat, že on potřebuje zpravodajské weby mnohem méně, než oni potřebují jeho.
Podle Barnetové by si ale experimentem mohl i uškodit. Důvody a dopady testu se sice internetový gigant snaží bagatelizovat, avšak jeho krok ukazuje, jak moc je v tuto chvíli nezávislý na státu, ať už je řeč o Austrálii nebo o jiných kontinentech.
„Uprostřed pandemie, kdy potřebujeme více než kdy jindy přístup k včasným a přesným informacím, je (Google) připraven odstranit zpravodajské kanály z vyhledávání uživatelů jen proto, aby dokázal svá tvrzení,“ říká Barnetová pro web australského vysílatele ABC.
To, co se snažíme zavést, je předním světovým schématem. Náš krok uznaly nejen regulační agentury, ale taky další vlády po celém světě.
Josh Frydenbergaustralský ministr financí
Nemilý precedens
Zajímavé rovněž je, že kdyby již australský zákon platil, Google by experiment s největší pravděpodobností nemohl provést, respektive by za něj zaplatil pokutu až do výše deseti milionů dolarů (téměř 216 milionů korun), uvádí Guardian. V Senátu projednávaná legislativa totiž vyžaduje, aby společnost Google mezi zpravodajskými organizacemi nerozlišovala, tedy aby se nestávalo, že jedny zvýhodňuje a druhé diskriminuje.
Muskův Twitter v akci. Po omylu prudce vzrostly akcie neznámé firmy |
Nutno poznamenat, že australský zákon je první svého druhu na světě a pro Google by mohl představovat nemilý precedens. „To, co se snažíme zavést, je předním světovým schématem. Náš krok uznaly nejen regulační agentury, ale taky další vlády po celém světě,“ nechal se před nedávnem slyšet Frydenberg.
V konečném důsledku mohou být silným argumentem, jak v rukou státu, tak v rukou technologických gigantů, samotní uživatelé internetu. V minulých měsících uskutečnil Google masivní kampaň, jejíž poselství mělo veřejnost postavit právě na stranu firmy. Nový zákon postihne nejen samotný Google, ale také jeho uživatele, hlásala kampaň.
Je evidentní, že vzájemnou dohodou mezi platformou a jednotlivými vydavateli se spravedlivé licenční poplatky nastavit nepodaří.
Václav Machvýkonný ředitel Unie vydavatelů
Tvrdě zakročit
Způsob, jakým se mluví o regulaci Googlu na evropské unii popisuje již výše citovaný Mach z Unie vydavatelů. „V Evropě je tato situace řešena diskuzí o existenci přímé vazby mezi články 15 a 17 směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Článek 15 totiž pouze konstatuje, že vydavatelé nově získají právo na licenční ochranu. Jenže článek 17 umožňuje digitální platformě tvrdit, že ona si obsah licencovat nechce, protože jej ani nechce využívat a tedy bude tento obsah aktivně filtrovat, aby dostála článku 17,“ vysvětluje Mach.
„To je přesně situace, ke které nyní dochází v Austrálii, kdy se Google snaží vytvořit tímto způsobem tlak na vydavatele, aby se radši svých práv vzdali, protože jinak je bude blokovat z výsledků vyhledávání,“ dodává.
Podle něj by měla australská vláda na experiment Googlu reagovat tvrdě. „Blokování okamžitě zakázat předběžným opatřením a nařídit společnosti za využívaný vydavatelský obsah začít platit konkrétní zálohové platby okamžitě k účinnosti nového zákona, případně rovnou stanovit s využitím znalců, jak se má stanovit výše licenčního poplatku, protože je evidentní, že vzájemnou dohodou mezi digitální platformou Google a jednotlivými vydavateli se spravedlivé licenční poplatky v dohledné době nastavit nepodaří,“ dodává Mach.
