První stojany umožňující doplňování vodíku budou v Litvínově, Praze, Brně a v Ostravě. Jejich výstavbu podpořilo ministerstvo dopravy dotací 150 milionů korun, uvedl zmocněnec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský. Vybrané projekty představují začátek budování sítě, která by měla mít v roce 2025 dvanáct až patnáct veřejně přístupných stanic a po dalších pěti letech by mělo v Česku stát ideálně 80 stanic umožňujících tankování vodíkem.
Nejblíže k výstavbě jsou aktuálně stanice v Záluží u Litvínova a v ostravském terminálu Hranečník. Tu za zhruba 70 milionů korun staví ostravský dopravní podnik, ale otevřena má být jak ostatním dopravcům, tak i budoucím majitelům osobních vozidel poháněných elektřinou vytvořenou z vodíkových palivových článků.
„Kapacita má být pro třicet autobusů, aby ji do budoucna mohli využívat i dopravci jezdící na příměstských linkách,“ řekl MF DNES předseda představenstva Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys. Zbylé tři stanice postaví se státní podporou Benzina. Denně by každou z nich mohlo využívat 30 až 60 aut. Stojany se samostatnými hadicemi pro plnění osobních vozů a autobusů budou mít kapacitu 150 až 300 kilogramů stlačeného vodíku. Nádrž osobního vozu pojme pět kilogramů paliva (dojezd zhruba 500 km) a nádrž autobusu sedminásobek, uvedl ředitel vývoje a inovací vzdělávacího centra společnosti Unipetrol Jiří Hájek.
Skluz proti Evropě i elektřině
Zatímco v Německu, které je v Evropě vodíkovým premiantem, existují desítky stanic, v Česku od roku 2009 funguje jediná. Tu v středočeských Neratovicích provozuje výzkumný ústav ÚJV Řež. Nejde přitom o stanici otevřenou veřejnosti. Původně sloužila pro dotankování autobusu jezdícího na městské lince v Neratovicích, po ukončení tohoto projektu funguje čistě jako zkušební,“ uvedl vedoucí obchodního oddělení jaderného výzkumného ústavu Petr Lamač.
Chybějící vodíkové stanice už komplikují život firmám působícím v automobilovém průmyslu. „Měli jsme nabídku na testování vodíkového vozu, ale museli jsme ji odmítnout. V celém Česku totiž není kde natankovat,“ uvedl šéf plzeňského prototypového centra společnosti Akka Václav Mach.
Napřed musí být kde tankovat
Ze stejného důvodu se vodíkové automobily nemůžou zabydlet ani v garážích movitějších Čechů. Prvním krokem k využití vodíku jako alternativě k bateriovým elektromobilům musí být výstavba alespoň základní sítě plnicích stanic. Teprve ta umožní postupné rozšíření technologie i k běžným řidičům. „Máme přislíbeno od výrobců Hyundai a Toyota, že vodíkové automobily na český trh uvedou v okamžiku, kdy vzniknou plnicí stanice,“ dodal Bezděkovský. To potvrzuje i mluvčí českého zastoupení Toyoty Jitka Jechová. Podle ní v okamžiku otevření prvních plnicích stanic začnou dealeři nabízet vodíkový model Mirai.
Celkem ministerstvo dopravy počítá se zhruba čtvrtmiliardou korun na podporu vzniku základní sítě vodíkových plnicích stanic.
K první výzvě, jejímž výsledkem jsou zmíněné čtyři stanice letos na jaře, přibyla další dotační výzva, ve které je pro investory připraveno dalších sto milionů korun. Z těch je možné zaplatit až 85 procent výdajů na jejich výstavbu.
Podle ministerské studie by české silnice mohlo brázdit až dvanáct a půl tisíce osobních vozidel na vodík a dalších 700 autobusů, pokud by se podařilo postavit alespoň 12 veřejných plnicích stanic.
Kromě chybějící infrastruktury ale masivnímu rozšíření vodíkových aut brání především vysoká cena – ta je ještě vyšší než u klasických elektromobilů. Například cena výše uvedené Toyoty Mirai činí zhruba dva miliony korun. Do deseti let – s příchodem třetí generace vodíkového modelu– slibuje japonská automobilka, že se ceny srovnají s hybridními vozy. Měly by být tedy k dostání za méně než milion korun.