Někde už začali: například v Plzeňském kraji omezili dva spoje, na jejichž provoz přispívaly firmy. Ty však přestaly platit kvůli krizi.
Proč mizí lidé z autobusů a vlaků? Více lidí je bez práce a nepotřebují tak jezdit do zaměstnání. Dopravci proto mají nižší tržby.
"Některé společnosti v regionu ruší své směnné provozy, odpadá tak potřeba dopravy zaměstnanců z druhých směn," říká mluvčí Jihomoravského kraje Petr Chmelíček.
A je tu i další důvod. Zlevnil benzin i auta a řada lidí zjistila, že pro ně může být výhodnější jet vlastním vozem než autobusem.
Lidi méně jezdí v polovině krajů
Úbytek cestujících zaznamenali podle průzkumu MF DNES mezi jednotlivými krajskými úřady ve více než polovině krajů. Většinou jde o pokles v řádu procent, nikde nepřesáhl deset procent. V celkových číslech nejde o malé sumy – kraje letos doplatí dopravcům na provoz ztrátové regionální dopravy přes devět miliard.
I malý výpadek v příjmech z jízdného znamená zvýšení plateb dopravcům o desítky milionů korun navíc. Smlouvy s dopravci jsou většinou postavené tak, že jim kraj veškeré ztráty doplácí a garantuje jim přiměřený zisk.
Například Středočeský kraj proto musí hledat 2,5 milionu korun v rozpočtu kvůli úbytku cestujících o dvě procenta. V Plzeňském kraji úbytek cestujících znamená, že každý ujetý kilometr autobusu či vlaku bude kraj stát až o korunu navíc. Královéhradecký kraj, kde ubylo 8,5 % cestujících, počítá s tím, že bude muset zaplatit letos navíc na dopravu dvacet milionů korun.
Druhé řešení je peníze neposílat, ale objednat si méně spojů. Tedy proškrtat současné jízdní řády. K tomu dojde hlavně od 14. června, kdy vstoupí v platnost další změna jízdního řádu. Ohroženy jsou především oblasti, kde zkrachovaly velké firmy.
Například Liberecký kraj omezí dopravu na Novoborsku, kam lidé jezdili za prací do Crystalexu. Ten zkrachoval a více než tisíc lidí náhle nepotřebuje jezdit do práce. Někde však naopak chtějí linky přidat, aby se lidé z oblastí postižených nezaměstnaností mohli dostat snadněji do práce.
Některé kraje mluví o škrtání spojů jako o posledním řešení, ale nevylučují ho. Nejohroženější jsou především spoje, které nezajišťují spoj do školy, úřadů nebo zdravotnických zařízení, tedy hlavně mimo špičku.
V dálkové dopravě může cestujících i přibývat
Úbytek lidí potvrzují i sami dopravci. "Jde o všeobecný trend," říká Ivo Novotný, personální ředitel Veolia Transport Česká republika.
Podle Petra Šťáhlavského z Českých drah však ubývají lidé jen na regionálních tratích.
"Na nich se skutečně nezaměstnanost, respektive úspornější způsob života může projevit," podotkl Šťáhlavský.
Cestujících podle něj naopak přibývá v dálkové dopravě. Veřejné dopravě se lidé ztrácejí dlouhodobě, letos se tento pád urychlil.
"Je to i generační jev. Mladá generace, pokud nemusí, nerada využívá veřejnou dopravu a dává přednost individuální dopravě," míní mluvčí Jihočeského kraje Kateřina Koželuhová.
Rušení spojů by mohlo odliv z veřejné dopravy ještě zvýšit. Podle Miroslava Patrika z Dětí Země by lidé přesedlali k autům.
"Jakmile někdo začne jezdit autem, už se těžko vrací znovu k veřejné dopravě," řekl Patrik.
Kraje a dopravci proto vymýšlejí, jakým způsobem přitáhnout lidi zpět do veřejné dopravy. Pomoci mají například integrované tarify, které umožní na jednu kartu projet celý kraj křížem krážem, nebo lepší jízdní řády. Několik krajů také chystá soutěž na dopravce, která by měla přinést větší kvalitu služeb.
