Strojovými pohyby rukou rovnají ženy do krabic sáčky z balicí linky. Brzy je nahradí stroje. Výrobce pražených oříšků Alika tím ušetří zaměstnance. Robotizace je velkým trendem nejen v průmyslu. S tristním nedostatkem lidí na trhu práce více proniká i do konzervativnější výroby potravin.
„V podstatě není jiné cesty než nahradit lidi stroji,“ posteskla si Jana Kremlová, ředitelka výrobce pražených ořechů, snacků a sušeného ovoce z Čelčic. Nové technologie zastanou ve fabrice práci deseti lidí, celkem Alika zaměstnává zhruba stovku pracovníků. Zvyšovat platy, a snížit tím marže firma nechce, už nyní jsou prý minimální.
Alika stejně jako další podniky zaměstnává především Ukrajince, ale jejich počty ani po zvýšení vládních kvót nestačí. Podnik proto už dnes nebere část zakázek s velkým podílem ruční práce jako dříve.
Stovky milionů korun vloží do modernizace svých závodů výrobce trvanlivých potravin Hamé. Jen v letošním roce utratí 180 milionů korun a část z těchto peněz půjde do nových robotů a strojů. Podle ředitele kunovického podniku Martina Štrupla končí éra, v níž potravinářství bylo tradičním, méně automatizovaným odvětvím a vyrábělo se desítky let podle stejných receptur a se stejnými technologiemi.
Výroba v Hamé.
„Ta doba je pryč. Zvyšující se konkurence v oblasti rychloobrátkového zboží a akutní nedostatek pracovních sil nutí firmy reagovat,“ řekl Štrupl MF DNES. V sedmi tuzemských a třech zahraničních závodech tak postupně odpadne řada procesů, které vykonával člověk. Stroje lidem ulehčí od manipulace s paletami, zjednoduší balení nebo distribuci. Dělníci v továrně v Uherském Hradišti si ze seznamu svých úkolů mohou odškrtnout třeba ruční vkládání skla na výrobní linky.
„Lidí je nedostatek, všichni je proto nahrazují stroji,“ přidává se Jindřich Fikar, majitel kuřimských Čokoládoven Fikar. Uvnitř fabriky se brzy rozběhnou dva nové vibrační pásy, které ušetří asi deset procent pracovní síly. Šéf továrny na sladkosti čeká obratově nejlepší rok v historii, ale výsledek by mohl být ještě lepší, kdyby měl zakázky kdo vyrábět.
Majitel Čokoládoven Fikar Jindřich Fikar.
Kohoutek má napilno. Továrna v Kuřimi jede non-stop.
„Potřebovali bychom až o padesát procent více lidí, tedy asi stovku,“ popsal. Když přijde řeč na příčiny, servítky si nebere: „Jako jediná země v Evropě neumožňujeme pracovat Ukrajincům. Minulou krizi jsme překonali, ale příště budeme první, kdo to odskáče,“ rozčiluje se nad ochranářskou politikou vlády a zvyšováním mezd.
Robot místo řezníka
Současná vláda navýšila minimální mzdu už čtyřikrát, naposledy v srpnu. Od ledna stoupne o dalších 1 200 korun na 12 200, jednorázově nejvýrazněji v historii. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) za to schytal kritiku z řad opozice i firem. Hospodářská komora varuje, že to povede k nahrazování lidí stroji a práci načerno.
Rostoucí podíl robotů ve firmách nemusí znamenat, že lidé přijdou o práci. Ty, jejichž místa zaujmou stroje, se firmám vyplatí přeškolit na jiné činnosti. Automatizace v potravinářství na rozdíl třeba od strojírenství znamená zatím nahrazování těch nejjednodušších činností. „Asi si nedovedeme představit, že místo řezníka bude stát robot, který rozbourá a vykostí vepřovou půlku. Až řezníci nebudou, možná se začnou vymýšlet i roboti na tuto práci,“ říká ředitel pro strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. Připouští však, že stroje a mzdy spolu úzce souvisí: „Pokud pracovníci s nižší kvalifikací nebudou nebo budou příliš drazí, tak to robotizaci urychlí.“
Automatizace v potravinářství je jednoznačným trendem, jak potvrzuje společnost Mitsubishi Electric Europe, která dodává roboty do továren. „Delší dobu vidíme zvýšenou poptávku po robotických aplikacích z odvětví potravinářství,“ uvádí produktový manažer Radek Libicher. Častým požadavkem jsou roboti s kamerou, kteří rozpoznají umístění výrobku a zvládnou monotónní činnosti, jako je ukládání do obalů. Hitem jsou údajně i aplikace, které sledují kvalitu.
Trend více proniká do řady oblastí - výroby nápojů, pekařství i pivovarnictví. Plzeňský Prazdroj například zavádí plně automatizované velíny, z kterých se řídí výrobní procesy a nejmodernější balící nebo plechovkové linky. Důvodem je nejen snižování počtu zaměstnanců ve výrobě, ale i úspory energie, snížení zatížení odpadních vod i zvýšení produktivity práce.
