Pojištění vozidel nyní představuje v oblasti neživotního pojištění dominantní segment. Povinné ručení má bezmála osm milionů vozidel a motorek různých druhů, celkem jde o trh za 21 miliard korun ročně. Komerční havarijní pojištění má pak každé čtvrté vozidlo. S nástupem autonomních vozidel se ale toto výjimečné postavení vytratí.
„To je realita, se kterou se budou muset pojišťovny smířit,“ uvedl výkonný ředitel Asociace pojišťoven (ČAP) Jan Matoušek. Vzniknou ale jiné příležitosti související právě s rozvojem technologií, pojišťovnám se tak otevře byznys v podobě pojišťování rizik souvisejících s kybernetickou bezpečností.
Pokud zůstaneme u automobilismu, bude hrát počítač stále větší úlohu při řízení vozidla, až nakonec člověka plně nahradí. Změní se proto i příčiny dopravních nehod. Na místo například nevěnování se pozornosti při řízení, které je příčinou téměř pětiny všech dopravních nehod v Česku, bude hlavním viníkem havárií například chyba v aktualizaci softwaru či technická závada. Vyloučit nepůjde ani riziko hackerských útoků.
„Takovéto události, jako jsou systematické hackerské útoky, by byly sice velice řídké, ale přinášely by škody ohromného rozsahu,“ doplnil hlavní analytik ČAP Petr Jedlička. Autonomní vozidla budou stejně napadnutelná jako kterýkoliv jiný počítač. Kvalitu auta tak budou lidé oceňovat spíše podle schopnosti výrobce zabránit zásahům zvenčí než podle maximální rychlosti nebo jízdních vlastností, na které řada spotřebitelů hledí nyní.
Konec povinného ručení?
Ve chvíli, kdy člověk nebude do řízení nijak zasahovat, přestane podle Matouška dávat smysl i dnešní systém povinného ručení. „Rozhodovat o tom, kdo bouračku zavinil, tak bude počítačový technik, který nebude jako nyní hledat pochybení šoféra, ale bude zjišťovat, kde udělala chybu automobilka při programování řídícího systému,“ vysvětluje Matoušek.
Na to se bude muset připravit unijní i národní legislativa. „Je na místě otázka, zdali pojistitelem bude majitel, nebo automobilka,“ doplnil Matoušek. Už dnes totiž někteří výrobci uvádějí, že autonomní vozidla budou nabízet jako službu včetně pojištění. Byznys s pojišťováním vozidel se tím zřejmě soustředí do zemí, ve kterých budou sídlit výrobci autonomních vozidel.
Stále ale jde o problematiku, na jejíž vyřešení je dost času. Asociace ve studii k důsledkům zavádění autonomních vozidel předpokládá tři vývojové scénáře. V nejrychlejším modelu předpokládá, že vozidla bez jakýchkoli elektronických asistentů z českých silnic nevymizí dříve než za deset let. V roce 2037 pak plně autonomní vozidla v provozu převáží nad částečně autonomními, na jejichž jízdu bude stále muset dohlížet živý šofér. Nejpomalejší scénář tento bod zlomu odhaduje s desetiletým zpožděním.
Bude méně škod
Spolu s nárůstem technologií v autech bude podle odhadů asociace klesat množství škod, které budou pojišťovny řešit. Zatímco dnes způsobí za rok havárii v případě vozidel bez jakýchkoli asistentů průměrně čtyři auta ze sta, u vozů vybavených elektronickými parkovacími a dalšími čidly je to jen 2,8 vozidla. U plně autonomních vozů se předpokládá pokles ročního počtu škodních událostí na dvě vozidla z tisíce.
Posun v bezpečnosti je možné vysledovat i do minulosti. Od zavedení pásů, ABS a různých asistenčních systémů dramaticky klesly následky dopravních nehod.
Zatím ale pojišťovny slevy v souvislosti s bezpečnostními asistenty nenabízejí. Pojištění se počítá podle tradičního klíče, kterým je jako základ brán objem motoru a historie předchozích nehod. To vyplývá z logiky, že u člověka, který opakovaně boural, je vyšší riziko havárie i do budoucna. Překážkou pro udílení slev na základě bezpečnosti vozidla je však například i to, že neexistují ověřené informace, jaké systémy jsou v konkrétních modelech aut použity.
