Danit nebudou muset držitelé státních spořicích dluhopisů ani ti, kteří dluhopisy nakoupili od bank nebo investičních fondů. Daň se má platit teprve z výnosů, které přijdou, nejdříve pak od roku 2018.
Návrh na zdanění ladil Babiš se svými experty do poslední chvíle. Dopoledne pak pozměňovací návrh umístil na stránkách Sněmovny.
„Došlo ke změně. Zdanění se zúžilo na osoby spojené s emitentem dluhopisu podle zákona o daních z příjmů,“ říká Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně. Jinými slovy - zdanění má postihnout jen majitele, kteří od svých firem nakoupili korunové dluhopisy vydané do konce roku 2012.
Právě tak to udělal Andrej Babiš - ten půjčil Agrofertu skrze dluhopisy za 1,5 miliardy korun, s úrokem 6 procent. Ročně to pro něj znamená úrokový výnos 90 milionů korun. Pokud návrh projde, bude ho muset zdanit patnácti procenty - to dělá 13,5 milionu korun.
Prokázat, že je držitel dluhopisů propojený s firmou, bude na daňové správě. „Ta má s obdobným odhalováním zkušenosti například v oblasti transferových cen - zde je též nutné dovozovat propojení i při neznalosti exaktních výpisů z registrů,“ uvedla Schillerová. „Přesný počet těchto osob nelze zjistit, pravděpodobně jde však o desítky osob,“ uvedl Andrej Babiš.
Celkem se v roce 2011 a 2012 vydalo 188 miliard korunových dluhopisů včetně těch státních za 65 miliard. Dluhopisy bez daně podle dostupných informací vydala zhruba pětistovka firem. Jak finanční instituce a skupiny jako Komerční banka, UnicreditBank, Penta nebo ProfiCredit, tak stovky podniků. Kromě Agrofertu to byly například Ekospol, Student Agency, Leo Express, Central Group, ale i státní ČD Cargo a Český Aeroholding.
Pro úplné zobrazení klikněte na tabulku:
Zákon do roku 2012 umožňoval, aby se úrok z každého jednotlivého korunového dluhopisu zaokrouhloval směrem dolů na celé koruny - což v praxi vycházelo na nulu.
Privátních klientů fondů a bank se zdanění nedotkne
Ze zdanění tak vypadli klienti, kteří nakoupili dluhopisy od investičních fondů a bank. Těch mohou být odhadem tisíce, přesné číslo ale nedokáže nikdo říct. Finanční instituce, ale například i developeři v roce 2012 využívaly příznivé situace a na poslední chvíli vydávaly korunové dluhopisy bez daně, což zákon umožňoval.
Banky a finanční skupiny dluhopisy prodávaly svým privátním klientům. „Žádná emise nebyla realizována pro vlastníky fondu, prodalo se vše,“ říká mluvčí finanční skupiny Penta Ivo Mravinac. „Prodali jsme investorům korunové dluhopisy za zhruba 600 milionů investorům, prodáváme je dosud,“ říká David Chour, předseda představenstva ProfiCredit Czech, firmy poskytující spotřební úvěry.
Developeři skrze dluhopisy běžně shánějí prostředky na své projekty. „Cenné papíry jsme prodávali prostřednictvím bank, v té době především přes J&T Banku a také Raiffeisenbank, které je distribuovaly svým klientům privátního bankovnictví. Z vydávaných emisí se prodalo prakticky všechno,“ říká Zdeněk Havelka, výkonný ředitel CPI Property Group. Ta podle dostupných informací vydala nedaněné korunové dluhopisy za více než 7 miliard korun.
Kolik takových investorů je, nedokáže nikdo říct. Stejně jako není možné přesně zjistit, kolik korunových dluhopisů se ve finále dostalo mezi lidi - ne vše, co banky a fondy vydaly, se také prodalo. „Tyto informace jsou interního charakteru a Raiffeisenbank je nezveřejňuje,“ uvedla na dotaz iDNES.cz mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
Komerční banka podle Centrálního depozitáře cenných papírů vydala v roce 2012 korunové dluhopisy za 20 miliard. Zřejmě ale nakonec žádné neprodala. „Banka je vydala pouze technicky, to znamená do svých vlastních knih v rámci přípravy konkurenceschopného nástroje v době emisí státních retailových dluhopisů. Nicméně banka se rozhodla státní nabídce nekonkurovat a nikdy tyto emise korunových dluhopisů neprodávala investorům,“ uvedl na dotaz iDNES.cz mluvčí banky Michal Teubner.
