Premiér Andrej Babiš úmysl zrušit nařízení oznámil po jednání kabinetu s Asociací krajů. Přilepšení řidičům prosazoval podle něj Bohuslav Sobotka (ČSSD) před krajskými volbami. Hnutí ANO prý hlasovalo proti opatření a považuje ho za nesmysl.
Vláda v roce 2016 rozhodla, že od následujícího ledna stoupnou minimální mzdy řidičů autobusů zhruba o třetinu ze 71,60 korun na hodinu na 98,10 korun. Zvýšily se i další příplatky. Kraje objednávají veřejnou dopravu a potřebné linky dotují. V červenci vláda schválila příspěvek zhruba 394 milionů prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Babiš ve čtvrtek nařízení kritizoval. „Chci to zrušit, protože je to nesmysl. Byla to jen akce pana premiéra (Sobotky) před krajskými volbami, kdy se chtěl zalíbit a myslel si, že získá hlasy v krajských volbách. Aby premiér určoval mzdy řidičů soukromých přepravců, to je nesmysl,“ uvedl.
Šéfka Asociace krajů Jana Vildumetzová uvedla, že navýšení mezd řidičů bylo nesystémové a nešťastné. „Krajům to způsobilo nejen problémy finanční, ale i legislativní. Zásah do rozpočtu v roce 2017 byl 840 milionů korun, které jsme museli dát dopravcům, a 420 milionů korun to bude v letošním roce,“ uvedla.
Doplácet nemůžeme
Záměr zrušit nařízení kabinetu, díky němuž stoupla minimální mzda řidičů, kritizuje vedení dopravní společnosti GW Jihotrans, která v jižních Čechách zajišťuje většinu linkových autobusů. Podle ředitele Roberta Krigara firma řidičům chybějící peníze nahradit nemůže.
„Řidiči to budou chtít. Do vlastních prostředků není kam sáhnout, rentabilita v osobní dopravě je kolem dvou tří procent. Není to věc naše, je to vysloveně věc politická, jak na úrovni státu, tak krajů, jestli chtějí zabezpečit osobní dopravu, nebo ne. My nemáme na to řidičům mzdy v této výši udržet, kdyby to nařízení padlo. Nechápu, že to přichází v dnešní době, když v Praze nemá kdo jezdit, na Liberecku nemá kdo jezdit, nechápu, kde chtějí ty lidi sehnat,“ řekl Krigar.
Skupina GW Jihotrans, jejíž loňský obrat přesáhne 3,5 miliardy Kč, má 1100 zaměstnanců, 320 nákladních aut, 220 autobusů a 40 motorových vlakových jednotek.
Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestovali od října 2015. Šoféři si stěžovali, že kraje objednávají dopravu jen na základě ceny, a autobusové firmy pak šetří zejména na mzdách. V červnu 2016 odbory kvůli nízkým platům řidičů odsouhlasily přípravu stávky, a v říjnu téhož roku vláda zvýšení mezd řidičů schválila. Kvůli neplnění podmínek uspořádali řidiči autobusů začátkem dubna 2017 v pěti krajích jednodenní stávku.
Snahu premiéra Andreje Babiše (ANO) zrušit vládní nařízení o minimální mzdě řidičů autobusů považuje náměstek jihomoravského hejtmana Roman Hanák (ČSSD) za nešťastnou. Vyšší mzdy řidičů podporuje a naopak požaduje, aby vláda dotáhla problém systémově do konce a nenechávala ho na bedrech krajů a autobusových společností.
Smrt na kolejích loni našlo 245 lidí. Strojvedoucí dělají více chyb |
„Řešíme to i na Asociaci krajů a chceme, aby se problém systémově vyřešil. Na jižní Moravě byl problém, že jsme nemohli vstupovat do smluv s dopravci tak, abychom jim dorovnali náklady na mzdy nařízené vládou,“ řekl Hanák.
Předseda jihomoravských odborářů Libor Weinstein řekl, že zrušení by bylo velkou chybou a jen by se prohloubily problémy s nedostatkem řidičů. Podle něj by se při zrušení nařízení objevily mezi řidiči bouře nevole. „Problematická situace s řidiči by se jen prohlubovala. Je jich nedostatek a situace se zhoršuje,“ řekl Weinstein.
V současné době v Česku schází pro všechny druhy dopravy podle firem z oboru 10 až 15 tisíc řidičů.
