"Nový zákon sjednocuje platební styk v EU a důraz klade i na větší ochranu spotřebitele," říká finanční arbitr František Klufa, který pomáhá řešit spory s bankami. Podle náměstkyně ministra financí Kláry Hájkové také nařizuje bankám větší informační povinnosti.
Mezi významnou změnu, na niž jako první upozornily Hospodářské noviny, patří povinnost banky alespoň jednou za měsíc poskytnout klientovi výpis z účtu zdarma.
Teď se ale zdá, že z této povinnosti banky bezbolestně vybruslí. Alespoň pokud si klient představuje, že dostane zdarma papírový výpis.
"Ještě nedokážeme přesně říci, zda a jakým způsobem budou ovlivněny výpisy z účtů," říká Pavla Langová z České spořitelny. Podle informací MF DNES však banka o zasílání bezplatného papírového výpisu neuvažuje. Povinnost by ovšem mohla splnit například tak, že by si lidé v případě zájmu o bezplatný výpis museli přijít na pobočku, kde by jim byl vytisknut.
Bankéři uvažují také o zasílání bezplatného výpisu elektronickou poštou, zatím však není jasné, zda by to nebylo v rozporu se zákonem, který požaduje určitou "trvanlivost" dokumentu.
O tom, jakým způsobem bude informovat klienty o jejich účtu, nechce zatím hovořit ani Komerční banka. "Komentář k detailům v současné chvíli považujeme za předčasný," říká za banku Michal Teubner.
Alternativa: výpis zdarma, ale s reklamou
Byznys, jenž by mohl vyplývat z nového zákona, se snaží zachytit také tiskaři a reklamní agentury. Například kolínská firma Boomtisk se snaží banky zaujmout tiskařským řešením, které umí personifikovat reklamu na každý bankovní výpis zvlášť.
"Podle požadavků banky umíme během minuty vytisknout tisíc výpisů, každý s jinou reklamou," říká spolumajitel firmy Robert Domnosil. Podle něho hlavně ve Spojených státech takto banky cíleně oslovují své klienty, nebo dokonce přeprodávají reklamní plochu na výpisech dalším firmám. A to jim bohatě vynahrazuje náklady, které s posíláním výpisů zdarma mají.
Reklamní plocha na měsíčních přehledech je velké lákadlo. Banky mají totiž vedle základních dat o klientovi i další citlivé informace například o tom, kde, jak a za co utrácí. Mohou tak cílit reklamu ještě přesněji než například mobilní operátoři nebo velké obchodní domy, které čerpají z předešlých nákupů lidí.
"Reklama na faktuře či výpisu je nejúčinnější. Kromě toho, že může být přímo cílená, si navíc zákazník obvykle tyto dokumenty schovává. Když jsou jen přiložené, letí do koše," říká Cyril Křůpala, ředitel reklamní agentury Active Partners.
Podle něho musí být banky připraveny také na vlnu kritiky, která může od některých takto oslovených klientů vzejít. "Od tradičních bank čekají klienti jakousi intimitu vztahu, a pokud by do ní vstoupila třetí firma, mohli by to vnímat negativně," dodává Křůpala.
Ačkoliv podle Domnosila o zavedení reklamních výpisů teď uvažuje několik bank nebo například Vodafone, zůstávají peněžní ústavy velmi obezřetné. Zvažují totiž, zda by jim případný zisk z cílené reklamy nepošramotil image. "V brzké době neuvažujeme, že bychom na výpisy z účtů tiskli reklamu," potvrzuje Pavla Langová z České spořitelny.
To, že cílená reklama už není technologicky problém a má velkou budoucnost, potvrzuje spolumajitel tiskařské a reklamní agentury Grapo Radim Králík. "Dnes není problém postavit tiskařský stroj tak, aby uměl personifikovat dokumenty. Je ale problém vymyslet, co na něm dělat," říká Králík.
Podle něho se tyto technologie proto zatím v Česku příliš nepoužívají. "Z Rakouska už mi ale chodí časopis, který má na titulce mé jméno. Na Západě byly i pokusy s tím, složit čtenáři noviny na míru. Tiskařský stroj na ulici by bez problémů vytiskl každému jen témata, která ho zajímají. Ale to se zatím neujalo," dodává Králík.
