Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bankovnictví po česku nevydrželo ani deset let

aktualizováno 
Bankovní sektor v Česku ovládl zahraniční kapitál. Někdejší představy, že je možné vybudovat silné domácí banky, vzaly definitivně zasvé. Nejde však o žádnou českou raritu. Podobný vývoj se odehrál či odehrává v ostatních postkomunistických zemích. S dokončením privatizace Komerční banky a prodejem Union Group budou finanční domy se zahraničními vlastníky držet více než 95 procent trhu úvěrů a bezmála stejné procento vkladů.
Na každé straně přitom jde aktuálně o 1200 miliard korun. Idea silných domácích bank byla odsouzena předem k zániku z celé řady důvodů.

"Po padesáti letech nebankovnictví nám v Česku chyběly základní předpoklady zdravého rozvoje, jako je kapitál, akumulované rezervy a lidské zdroje," soudí prezident Bankovní asociace Jiří Kunert.

"Úvěrové analýzy a celá mašinerie poskytování půjček byla v Česku zvrácená. Nešlo to jinak, než že banky zcela převezmou jinou kulturu," míní Miroslav Brabec z pražské pobočky Société Générale.

Čeští odborníci se v pozitivním pohledu na zahraniční kapitál neliší od kolegů z postkomunistických zemí. "Zahraniční vlastníci pomáhají bankám vymanit se z politického vlivu. Jejich banky jsou mnohem ziskovější než ty, které vlastní stát," tvrdí Andrzej Powierza z varšavské kanceláře Wood & Company.

Stará bankovní poučka přitom praví, že jen zisková banka je zdravá banka.
Právě ziskovost nebyla pro řadu tuzemských bank hlavním cílem.

Pomineme-li bankéře, kteří místo řízení banky tunelovali, nebyli pod tlakem ziskovosti ani manažeři některých státních bank. "Fungovalo to spíše na politických principech," soudí Brabec.

Po necelých deseti letech skončilo v Česku sedmnáct bank a polostátní banky udržel stát při životě jen za cenu desítek miliard utracených na jejich záchranu.
Celkově stát na pomoc bankám vynaložil přes 300 miliard korun a účet není prozatím konečný.

Dominantní roli ve střední Evropě hrají belgická KBC Bank, která v Česku vlastní ČSOB-IPB, italská UniCredito, GE Capital, ING, ABN AMRO, či Erste Bank, která drží Českou spořitelnu. Podle Kunerta však klienty nezajímají nálepky národnosti, ale dobré služby.

"A v Česku se to konečně rozvíjí zdravě, transparentně a silně," řekl. Prodej bank zahraničním strategickým investorům sám stát vnímá, jako obranu státní kasy.

"Kdybychom neprivatizovali, chodili by manažeři státních bank každý rok žádat pomoc," řekl nedávno náměstek ministra financí Jan Mládek.

Západoevropské banky jdou do střední Evropy podle Henryho MacNevina z ratingové agentury Moody's především proto, že v domovských zemích nemají mnoho šancí k růstu a jsou konkurencí spíše tlačeny k snižování zisků.

"Střední Evropa přitom nabízí velké možnosti," tvrdí MacNevin. To by klienti měli pocítit pestrou nabídkou produktů, lepší kvalitou služeb i cen.

Možnosti střední Evropy potvrzuje i studie Bank Austria.
Zatímco podíl bankovních aktiv na HDP je v Německu 173 procent, ve střední Evropě jen 66 procent.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mobilní internet - ilustrační foto
Twisto míří s odloženými platbami do Polska. Dostalo injekci 5 milionů eur

Digitální platební služba Twisto získala od holandské ING Group a rakouské pojišťovny UNIQA investici ve výši pěti milionů eur. Ta poslouží na rozvoj služeb v...  celý článek

Studie Škoda Vision E se na autosalonu ve Frankfurtu představí v upravené...
Škoda bude vyrábět baterie pro elektroauta. Pojede na ně i Vision E

Důležitou zakázku získala automobilka Škoda od svého vlastníka německého automobilového koncernu Volkswagen. V Mladé Boleslavi bude vyrábět baterie potřebné...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Osobní údaje za mušku zlatou. Firma přetavuje nákupní body na informace

Kvůli přísnější ochraně osobních údajů je pro obchodníky čím dál těžší získávat informace o svých zákaznících. Společnost Rondo přišla na to, jak to dělat...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.