Řecko čeká, zda mu zahraniční věřitelé schválí další část úvěru, který Atény čerpají od loňského jara. Pokud by Řecko úvěr nedostalo, do poloviny listopadu už bude bez peněz.
"Pokud se Řecka vzdáme, bude zde velké riziko, že se krize rozšíří na další země," řekl Barroso v rozhovoru, který se objeví v pondělním vydání Bildu. Problémy má i Barrosovo rodné Portugalsko.
Šéf EK se tak postavil na stranu německé kancléřky Angely Merkelové, která před podobnými dopady rovněž varovala. Dluhová krize v eurozóně otřásá už delší dobu finančními trhy v celém světě.
OBRAZEM: Protesty v Řecku    |
Barroso připomněl, že eurozóna nemá žádnou zkušenost se státním bankrotem některého ze svých členů. "Je to pro nás nová oblast a my jednáme o řešení, které se ještě nikdy nevyzkoušelo," řekl předseda EK. Evropská unie zastává názor, že bankrot Řecka by nebyl pro všechny zúčastněné strany levnější, než je současná snaha Řecku z problémů pomoci.
Dosavadní pomoc Řecku a opatření, které dělá aténská vláda, nicméně zatím nemají žádný pozitivní výsledek. Vláda zrychlení reforem v minulých dnech slíbila, naráží přitom ale na odpor obyvatel, kteří stupňují protesty.
Odepíšou banky řecký dluh?
Ministři financí eurozóny teď zvažují, zda nemají banky přesvědčit, aby odepsaly větší část řeckého dluhu, než bylo dohodnuto v létě na summitu eurozóny v Bruselu. Touto problematikou se mají na schůzce v Berlíně zabývat i Merkelová s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která požádala o finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu si Atény zajistily tříletý úvěr ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Řecko zatím dostalo pět tranší, o šesté, která má být ve výši osmi miliard eur, se právě jedná. Zatím ale nelze odhadovat, zda země peníze obdrží.
Pro uvolnění další části úvěru je klíčové, aby Řecko důsledně zavádělo reformy, na nichž se s věřiteli dohodlo. Musí především pokročit s propouštěním státních zaměstnanců a s privatizací.
