Zákon, který by měl začít platit od 1. května, čeká už jen na prezidentův podpis. Právě posílení práv zaměstnanců je zásadní změnou, již do zákona prosadili senátoři.
"Peníze, které firma dluží zaměstnancům na platech za poslední roky, může správce konkursní podstaty vyplatit hned po prohlášení konkursu. Tímto ustanovením splníme pravidla, která nám ukládá úmluva Mezinárodní organizace práce," říká senátor a odborový předák Milan Štěch.
V současné době musí lidé čekat na mzdy, které jim firma dluží, až do chvíle, kdy správce připraví takzvaný konkursní rozvrh, tedy soupis dluhů a majetku firmy. To může trvat řadu měsíců. Pravidlo o mzdách se týká i podniků, které už v konkursu skončily.
"Je to výrazné vylepšení. Svítá nám šance, že se snad brzy dočkáme peněz," říká odborový předák zbankrotovaného ČKD Dopravní systémy Ladislav Binko.
"Je to běžné v mnoha zemích, kde jsou pracovníci konkursním zákonem silně chráněni," říká Miroslav Zámečník z Revitalizační agentury.
Dlužníky čekají ostřejší bankroty
Dlužníci nad sebou od začátku května ostřeji pocítí moc bankrotového zákona. Tuto pro ekonomiku stěžejní právní normu včera i s návrhy senátorů schválili poslanci.
Mezi několik důležitých změn, které přidali do zákona senátoři, patří posílení pozice zaměstnanců. Ti na rozdíl od současnosti už nebudou muset čekat na plat, který jim bankrotující firma dluží, až do chvíle, než správce podstaty připraví konkursní rozvrh - mohou je dostat kdykoli po prohlášení konkursu.
Žádný z velkých podniků, které již v konkursu skončily nebo jim bezprostředně hrozí, sice nedluží lidem výplatu za tak dlouhou dobu, ale správce konkursní podstaty Roman Rais upozorňuje: "Mezi menšími či méně známými firmami se takové příklady najdou."
Mění se také práva jednotlivých věřitelů. Na uspokojení pohledávek první skupiny, tedy především těch, kteří mají své dluhy kryté zástavami, se vyplatí třicet procent.
A sice ze sumy, kterou správce získá po prodeji firemního majetku a zaplacení přednostních věřitelů - platů zaměstnancům a daní i sociálního pojištění státu.
Zbývajících sedmdesát procent připadá na druhou skupinu, v níž jsou především menší věřitelé - například dodavatelé.
"Toto rozdělení má zajistit, aby i drobní věřitelé měli zájem na co nej- efektivnějším průběhu konkursu. Má to zabránit 'šikanózním' návrhům na konkurs, jež menší věřitelé, kteří viděli, že nemají mnoho šancí při nich získat ani část svých peněz zpět, často podávali. Usilovali, aby jim dlužník přednostně zaplatil, a odvrátil tak bezprostřední nebezpečí konkursu," řekl senátor Jan Zapletal.
Novela také určuje, že věřitelé, kteří mají svou pohledávku zastavenou majetkem firmy, mohou získat zpět nejvýš 70 procent této pohledávky. To se týká především bank, jimž podniky nesplácejí úvěry jištěné ma- jetkem.
Ekonom Miroslav Zámečník z Revitalizační agentury upozorňuje: "Je to problém, který by mohl znamenat nedostupnost úvěrů pro podniky. Banky budou v praxi od podniků proti úvěrům žádat zástavy v mnohem vyšší hodnotě, než je úvěr, aby kryly svá rizika."
Dalším problémem je, že se do novely vrátila ochranná lhůta. O tu může požádat soud společnost, na niž je podán návrh na konkurs. Tím se bankrot oddálí.
"Upadající podnik má tím pádem možnost na poslední chvíli zasahovat do finančních toků," upozorňuje Rais.
Stěžejním průlomem proti stávající praxi je však šance popohnat zástupce předlužené firmy před soud, pokud se budou konkursu vyhýbat a sami jej nenavrhnou. Soud je může poslat až na tři roky do vězení. Zároveň nebudou moci tři roky zasednout do dozorčích rad nebo představenstev jiných podniků.
