Odhalování takových případů ale není podle bank vůbec jednoduché. Chybí jim totiž jak spolupráce státu, tak často i samotných klientů.
Podnikatele obtěžuje vyplňovat hory formulářů, a když to banka po nich chce, pohrozí odchodem jinam. "Zejména u stálých klientů se pak stává, že než aby banka riskovala, že o klienta přijde, leccos mu odpustí," vysvětlil Pavel Závitkovský z KPMG.
Bankám na druhé straně chybí i zpětná vazba státu. Z deseti českých finančních ústavů, kde výzkum probíhal, si na takřka nulovou odezvu ze strany ministerstva financí stěžovaly všechny. "Banky hlásí a hlásí, ale už se nedozví, kolik z těch případů skutečně skončilo vyšetřováním či jak se dále postupovalo," uvedl Závitkovský.
Komunikace mezi Finančně analytickým útvarem ministerstva a bankami probíhá podle Radka Němečka z tiskového oddělení ministerstva finanancí na několika úrovních. Jednak při každodenní činnosti, daále prostřednictvím Bezpečnostní komise České bankovní asociace. Banky a ministerstvo se setkává i na seminářích a spolupracují na přípravě kontrolních mechanismů, řekl Němeček.
I když sedmdesát procent českých finančních ústavů hlásí stoupají počet podezřelých transakcí, nemusí to na druhé straně nutně znamenat, že k případům praní špinavých peněz dochází častěji než dřív. Banky především více investují. Zejména ty velké se blíží světovému standardu, a proto si podezřelých převodů snadněji všimnou.
To potvrdily i údaje ministerstva finanancí. Zatímco v roce 2001 obdrželo 1750 hlášení a podalo 101 trestních oznámení, loni to bylo už 3 267 hlášeni. Počet trestních oznámení ale zůstal téměř stejný - celkem jich bylo 103, uvedl Radek Němeček z tiskového oddělení ministerstva.
Počty hlášených podezření na praní špinavých peněz | |||||
2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005* | |
přijatých hlášení |
1750 |
1264 |
1970 |
3267 |
2200 |
- z toho od bank |
1398 |
1023 |
1803 |
3040 |
- |
- od jiných subjektů |
352 |
241 |
167 |
227 |
- |
podáno trestních oznámení |
101 |
115 |
114 |
103 |
133 |
Zdroj: Ministerstvo financí, * neúplný údaj |
Výzkum na druhou stranu potvrdil, že zejména menší finanční ústavy zatím mají co dohánět. Kolik peněz do boje proti špinavým penězům nalijí, totiž často závisí především na rozhodnutí vedení. A většina českých manažerů zatím v této oblasti nejvyšší prioritu nevidí.
Zatímco v západní Evropě boji proti praní špinavých peněz přiřadilo vysokou prioritu šedesát procent vrcholových managerů, v Česku to byli jen čtyři z deseti.