Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: ČNB

Banky daly firmám nejméně půjček za poslední čtyři roky, těm chybějí peníze

  • 15
Firmy mají stále větší potíže dostat se k financování svého byznysu. Banky kvůli přibývajícím neplatičům nechtějí dávat peníze z ruky a zpřísňují podmínky. Problém může být i jen obnovení starého úvěru. Společnosti se ale bez těchto peněz dostávají do vážných problémů.

"Kroky a restrikce, které vůči naší firmě vaše banka uplatňuje, nás zbavily jakékoli možnosti disponovat volnými prostředky. Zabavili jste nám prostředky na mzdy, elektřinu, splácení úvěrů i leasingů," píší v otevřeném dopise šéfovi jedné z největších tuzemských bank majitelé menší jihočeské firmy.

Banka podle nich tvrdě utáhla šrouby financování společnosti a ta se kvůli tomu dostala do vážných problémů. "Chápeme, že se výsledky našeho hospodaření zhoršily, ale do červených čísel jsme se nedostali a řádně splácíme," dodávají šéfové firmy, která zaměstnává přes sto lidí. Redakce totožnost obou stran zná, majitelé podniku se však bojí při zveřejnění jmen reakce banky, s níž ještě jednají o obnovení úvěrových linek.

Banka pro MF DNES reagovala tak, že ve hře je více než hospodaření firmy, a naznačila, že je z firmy neoprávněně vyváděn kapitál a znehodnocují se zástavy za úvěry.

Bez ohledu na pozadí konkrétního příkladu je teď podle oslovených šéfů dalších firem stále těžší dostat se k financování byznysu. S tím, jak se krize stále hlouběji zažírá do reálné ekonomiky, banky zvyšují své nároky na zajištění a s vidinou nárůstu neplatičů se obávají pouštět peníze z ruky.

Často zmiňované náznaky zlepšování ekonomiky v zahraničí do českých podniků zdaleka nepronikly. Potvrzují to také statistiky centrální banky.

Podle člena bankovní rady ČNB Miroslava Singra letos v srpnu poprvé
po čtyřech letech meziročně poklesly úvěry nefinančním podnikům – je jich o 2,6 procenta méně než před rokem. Kromě větší opatrnosti bank za tím stojí také nižší ekonomická aktivita firem, a tudíž menší potřeba financování.

Bankéři věští, kdo přežije.

Jenže o investicích teď nemůže být ani řeč. Za úspěch se podle podnikatelů považuje, pokud banka obnoví starý úvěr na provoz.

"Cítíme, že na trhu je od bank stále větší tlak. Firmám klesají tržby i kvalita oběžných aktiv, což se bankéřům pochopitelně nelíbí. Zatímco dříve se o financování jednalo třeba jednou za rok, dnes se obnovují úvěrové linky po měsících," říká Karel Havlíček, šéf skupiny Sindat, jenž je zároveň místopředsedou Asociace malých a středních podniků.

To vyčerpává obě strany: jak podnikatele, tak bankéře, kteří firmy zkoumají do větších detailů než dříve. "Na druhou stranu se jim není co divit. Odhadovat dnes, kdo krizi přežije, a tudíž se mu vyplatí prodloužit úvěry, a kdo ne, je věštění z koule," dodává Havlíček.

S tím, že mnoho českých firem začíná mít opravdu na kahánku, souhlasí i Daniel Weinhold, řídící partner právní kanceláře Weinhold Legal, která firmy zastupuje i při jednání s bankami.

Banky přitvrzují, firmám vysychají finance

"V poslední době se setkáváme s tím, že v některých společnostech již není kde brát," říká Weinhold. "Dozajišťovaly úvěry třeba dvakrát i třikrát po sobě nebo provedly několik refinancování, ale jejich byznys se stále zhoršuje."

Podle něj se však tuzemští bankéři obvykle snaží firmy držet při životě, i když vykazují téměř bankrotová čísla. "Jsou případy, kdy bankéři už vědí, že nemá smysl ani zvyšování marží nebo tlak na dozajištění. Přesto linku ještě obnoví. Na trhu to ale spěje k bankrotům," dodává Weinhold.

Bankéři se tak dostávají pod tlak a musí rozhodovat, zda ještě "vsadí" na přežití firmy a úvěry jí prodlouží, nebo ji ze svých knih odepíší, čímž samozřejmě okamžitě zhorší výsledky banky, a tedy i své hodnocení.

Zkušenosti z USA přitom ukazují, že odvážnější při financování jsou lokální banky, které své klienty dobře znají, než velcí hráči, kteří musí uplatňovat celofiremní rizikovou politiku napříč různými státy.

Americké firmy: nedostatek úvěrů brzdí zotavení 

"S bankama nechci nic mít. Jenom slibujou, ale nikomu nic nechtějí dát. Je ztráta času jim pořád dokola vysvětlovat a vysvětlovat fungování vašeho byznysu," rozčiluje se Jiří Tlustý, majitel hradecké firmy TL-Ultralight, jež vyrábí ultralehká letadla.

Největší trh pro ně byl v USA, ovšem Američané nákupy zbytných "letadélek" zarazili už předloni. Tlustému se tak v roce 2008 meziročně propadly tržby o téměř čtyřicet procent, tím se pro banky automaticky dostal na rizikovou listinu.

A na nedostatek peněz od bank si stěžují také menší americké podniky. Ty se přitom potýkají s krizí o více než rok déle než tuzemské firmy, ovšem situace se podle nich nelepší. Naopak.

"S úvěry je to stále špatné. Teď, když vidíme určité známky oživení ekonomiky, bychom přitom peníze potřebovali nejvíc," uvedl pro agenturu Reuters Todd McCracken, šéf americké asociace malých firem. Ty v USA dávají práci asi 56 mil. lidí.

Podle průzkumu asociace už mělo v létě zkušenost s přiškrcením financování 38 procent oslovených podnikatelů, zatímco loni v prosinci to bylo o deset procent méně.

"Je to, jako bychom se vrátili o patnáct let zpět a neměli za sebou žádnou historii splácení," stěžuje si Carmine Ryan, jenž v americkém San Diegu vlastní dvě kavárny. "Jsme v zisku, platíme účty včas, ale banky sedí na penězích a nikdo o nás nezavadí," dodává pro Reuters s tím, že mu chybí peníze na další rozvoj firmy. Existuje přitom přímá úměra mezi dostupností peněz pro podnikání a růstem či propadem hospodářství. Jakmile banky šlápnou příliš na brzdu, ekonomika nemá šanci jít nahoru.

České menší a střední firmy jsou přitom na bankovním financování ještě závislejší než jejich americké protějšky, které si více chodí pro peníze na burzu či vydávají dluhopisy.

Podle Havlíčka ze Sindatu je teď v Česku situace s běžným úvěrováním podniků navíc horší, než uvádějí statistiky ČNB. Podstatnou měrou letos k růstu úvěrů podle něj přispěly investice do solární energetiky. Ta díky státem garantovaným výkupním cenám nepředstavuje pro banky takové riziko. Pokud by se z čísel vyloučily solární úvěry, byl by meziroční propad úvěrů větší než 2,6 procenta.

,