Před více než dvěma lety bylo ve Spojeném království jako jedna z forem domácího násilí uzákoněno finanční zneužívání. Dalo by se tak čekat, že banky a další peněžní instituce měly dost času na to upravit svá pravidla a postupy, aby podpořily odvahu těch, kdo chtějí z ekonomického područí svého partnera uniknout.
Některé banky skutečně kroky ke zvýšení ochrany zranitelných skupin zákazníků udělaly, jiné je však nechávají v bludném kruhu. Poslankyně Lisa Cameronová nedávno na půdě britského parlamentu zveřejnila příběh své voličky. Její banka trvala na tom, že ke zrušení účtu, který měla společný se svým násilnickým expartnerem, se musí dostavit právě s ním.
„Bývalý partner ji opakovaně znásilnil a bil, za což nakonec dostal soudní zákaz přiblížení,“ popsala Cameronová. Zrušení bankovního účtu se tedy ukázalo jako prakticky neřešitelná situace, píše britský list The Independent.
Je překvapivé, že řešení takových problémů je ponecháno na libovůli finančních institucí. Nemocnice, policejní stanice i sociální pracovníci mají všichni nastavená jasná pravidla pro identifikaci a zacházení s lidmi snažícími se uniknout z nebezpečných situací.
Zneužívání prostřednictvím finanční kontroly druhého partnera je časté a týká se jak žen, tak mužů. Podle průzkumu charitativní organizace Refuge zažil finanční nátlak od partnera každý pátý Brit. V 60 procentech případů byly oběťmi ženy.
Sarah Pennellsovou, zakladatelku stránek SavvyWoman.co.uk, které radí ženám s financemi, zmíněný přístup některých bank nepřekvapuje. „Soucit nebo selský rozum jsou příliš často převálcovány trváním na formalitách,“ říká. Pennellsová dostává hrůzostrašné e-maily od žen, na které jejich současný nebo bývalý partner vyvíjí finanční nátlak nebo prohlubuje společné dluhy, které nemá v úmyslu nikdy splatit.
„Bohužel banky jsou i přes pár příkladů dobré praxe pomalé v rozeznávání toho, že jde o finanční zneužívání. Pokud se v současnosti jeden z partnerů odmítne dostavit na pobočku kvůli zrušení společného účtu, ten druhý s tím moc nezmůže, pokud banka nechce být nápomocná,“ doplňuje.
V Česku případ od případu
Pokud jde o tuzemské banky, hraje roli, kdo je majitelem a disponentem účtu. „Každá banka má na toto odlišná pravidla,“ říká mluvčí České bankovní asociace Michaela Šimková.
To potvrzuje i Martin Matras z České spořitelny. „V takovýchto případech postupujeme individuálně a snažíme se maximálně klientovi vyjít vstříc. Doporučujeme, aby se klienti v těchto situacích obrátili rovnou na nás, na institut ombudsmana České spořitelny. Ostatně, obdobnými případy jsme se již zabývali,“ říká Matras.
Konkurenční Komerční banka nezřizuje účty pro dva majitele. „Jinými slovy by se dalo říct, že účet u Komerční banky má vždy jen jednoho majitele,“ řekl iDNES.cz mluvčí banky Pavel Zúbek.
Doporučení odborníků: netrvat na obvyklých pravidlech
Šéfka organizace Refuge Sandra Horleyová uvedla, že se pracuje na návodu pro banky. Dokud nebude hotový, měly by podle ní peněžní domy oběti zneužívání aktivně podporovat. A rozhodně netrvat například na tom, že oběti domácího násilí budou sedět v jedné místnosti se svými tyrany.
„Každý týden přijdou v Anglii a Walesu o život rukou současného nebo bývalého partnera dvě ženy. Nutit oběť domácího násilí setkat se s pachatelem může být nejen traumatizující, ale i život ohrožující zážitek,“ vysvětluje a nabízí bankám v případě potřeby odbornou konzultaci.
Bezplatná internetová poradna Citizens Advice finanční instituce žádá, aby najaly týmy specialistů, přijaly vhodná opatření a obětem domácího násilí pomohly znovu získat kontrolu nad jejich penězi. Což zahrnuje nepožadovat po nich kontakt s agresorem, pomoci jim rychle začít využívat nové služby a produkty a asistovat jim v získání přístupu k účtům, které s násilníkem sdílí.
Asociace britských bankéřů už dala své doporučení v roce 2016. Podle ní by měli mít pracovníci v bance pravomoc vybočit nebo slevit z běžných požadavků v případech, kdy jsou jejich klienti ve zranitelné situaci.
