Až si příště půjdete do banky pro úvěr, může se stát, že hlavním měřítkem pro peněžní ústav, za jakých podmínek vám ho poskytne, nebude váš příjem, ale třeba poštovní směrovací číslo či rovnou vaše ulice.
Některé banky a úvěrové společnosti plánují sestavit takzvané bezpečné a rizikové adresy zájemců, a to velmi podrobně. Nejkonkrétnější představy v tuzemsku má největší banka na trhu co do počtu klientů Česká spořitelna.
"Zjistili jsme, že okres je příliš velké měřítko. Proto jsme nedávno začali zkoumat, zda existuje něco jako dobré a špatné adresy. Zkoušíme jít do většího detailu a říkáme tomu mapování mikroregionů," říká například šéf kontroly úvěrového rizika České spořitelny Pavel Voříšek. Právě na základě údajů z jednotlivých ulic bylo možné vytvořit rizikové čtvrtě a mikroregiony a takové hledisko by pak mohlo sloužit jako doplněk dnešních postupů hodnocení klienta.
Nezaměstnanost není rozhodující
Podle Voříška totiž třeba vůbec nefunguje princip, že tam, kde je nejvyšší nezaměstnanost, musí být automaticky nejvyšší počet nesplácených úvěrů. Na co nejdetailnější informace často hledí podle svých slov i nebankovní poskytovatelé úvěrů.
"Ano. V pravidelných statistikách sledujeme rozdíly především po krajích, v detailních analýzách i podle PSČ. Tyto informace jsou součástí našeho know-how, které využíváme v rámci schvalovacího i vymáhacího systému," říká také šéfka oddělení produktů úvěrové společnosti Profi Credit Martina Heřmanová.
Na podobném principu už dávno fungují například pojišťovny. Také rozlišují podmínky pojistek podle místa, nejčastěji u pojištění majetku a povinného ručení automobilů. "Regionální rozdíly v nákladech pojistky pak mohou být pro klienta 10 až 15 procent," potvrzuje mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.
Podle něj je například v Praze pojištění domácnosti výrazně vyšší než na venkově, protože v hlavním městě je vyšší míra kriminality. Stejně se zohledňuje třeba u povinného ručení vozidla to, kde jsou nebezpečnější řidiči.
Počet dlužníků roste
Není náhoda, že banky vymýšlejí způsob, jak případné dlužníky co nejpřesněji "ohodnotit" právě teď. Počet lidí, kteří mají problém se splácením svých dluhů, stále roste. Vyplývá to například z počtu podaných insolvenčních návrhů fyzických osob.
Z čísel společnosti Creditreform, která monitoruje insolvenční rejstřík, vyplývá, že zatímco za celý rok 2009 byly podány návrhy na 4 237 lidí, letos to jen do září bylo už 7 316.
Také podle dat organizace Solus, která sdružuje úvěrové společnosti či mobilní operátory, přibývá stále rychle lidí, kteří řádně neplatí své závazky. Koncem září Solus evidoval 931 tisíc spotřebitelů s restem, což je asi o 64 tisíc víc než na konci roku 2009. Také občanské a jiné poradny, které lidem s dluhy pomáhají, od začátku roku nestíhají uspokojit všechny zadlužené klienty. "Letos registrujeme takový zájem o naše služby, že si lidé musí často počkat, než na ně vyjde termín," říká Andrea Běhálková, poradkyně při finanční tísni ze sdružení SPES.
"Počet lidí, kteří k nám chodí řešit své problémy s dluhy, rok od roku stoupá. V prvním pololetí roku 2009 jsme zaznamenali v této oblasti 5 000 dotazů. Za stejné období roku 2010 vzrostl tento počet na 8 400 dotazů. Tento trend je velice znepokojivý," upozorňuje ředitel Asociace občanských poraden Stanislav Skalický.
Cesta do dluhové pasti je u mnoha lidí podobná. Lidé začnou běžnou investicí, na kterou si půjčí, třeba na bydlení. Následuje několik dalších spotřebitelských úvěrů s vyššími úroky, aniž je člověk schopen z platu ušetřit dostatečnou rezervu. "Pak přijde neočekávaná sociální událost a dojde ke změně příjmů. Nemoc, rozchod s partnerem, ztráta zaměstnání či narození dítěte, a je zle. Chybí schopnost lidí lépe plánovat a předcházet následným problémům, které pak vedou k nezdravému zadlužení," popisuje Skalický.
Souhlasíte s tím, aby banky rozhodovaly o udělení úvěru i na základě vaší adresy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 5. listopadu 2010. Anketa je uzavřena.
