Agentura Bloomberg na základě dat od společností a odborových svazů spočítala, že ve světě by letos mělo přijít o práci přibližně 50 tisíc bankovních pracovníků. Propouštění zasáhne hlavně Evropu, která se na tomto čísle podílí více než 43 tisíci pracovními místy.
Ve statistice navíc není zahrnuto zhruba dalších 10 tisíc zaměstnanců skupiny UniCredit, jejichž propouštění Bloombergu potvrdily obeznámené zdroje.
Pesimistickému výhledu bankovního sektoru dominuje Deutsche Bank, která se v rámci restrukturalizace zbaví až pětiny svých zaměstnanců. O práci v největší německé bance by tak podle odhadů mělo do roku 2022 přijít 18 tisíc lidí.
Začátkem tohoto měsíce oznámila propouštění i jedna z největších finančních institucí na světě. Britská HSBC, která působí ve více než 80 zemích světa, se zbaví tisíců pracovníků. O práci by totiž mohli přijít dvě procenta z více než 237 tisíc lidí, které banka zaměstnává. S odkazem na jejího finančního ředitele o tom informoval deník The Wall Street Journal. Tato zpráva se navíc objevila hned poté, co instituci musel po necelých dvou letech ve funkci opustit výkonný ředitel John Flint.
Banka se zbavila „těch, kteří nevytváří výnosy“
Další britská banka, Barclays, dala výpověď třem tisícům zaměstnanců během druhého čtvrtletí letošního roku. Její výkonný ředitel Jes Staley řekl listu Financial Times, že společnost se zbavila „těch, kteří nevytváří výnosy“. Naznačil také, že Barclays bude ve druhém pololetí letošního roku snižovat bonusy a investiční výdaje.
Dalšími evropskými bankami, které osekávají tisíce pracovních míst jsou španělská Banco Santander nebo francouzská Société Générale, která je matkou české Komerční banky.
„Záměr naší mateřské společnosti snížit počet pracovních pozic se Komerční banky přímo nedotýká,“ uvedl vedoucí externí komunikace Komerční banky Pavel Zúbek. Stovky lidí opustí i americký koncern Citigroup, informovala koncem července agentura Reuters.
Hrozba negativních úroků
Největší škrty však zasáhnou Evropu, kde se bankéři připravují na další pokračování rekordně nízkých či dokonce záporných úrokových sazeb. Ve snaze o oživení ekonomiky razí Evropská centrální banka tuto politiku poslední čtyři roky.
Pokud však kvůli obchodní válce USA s Čínou či brexitu dojde ke zpomalení globální ekonomiky, některé evropské centrální banky už nebudou mít prostor pro další snižování úrokových sazeb, které by jejich ekonomiky „nakoplo“.
Musely by pak nastoupit záporné sazby, které řada ekonomů označuje za zoufalý krok. Jejich účelem je podpořit utrácení tak, že se lidem, ale i samotným bankám nevyplatí držet peníze na účtu. Tam by totiž z jejich množství ukrajoval negativní úrok.
Bankám, které vydělávají na půjčování peněz by tento krok ještě více snížil zisk, jelikož by zjednodušeně řečeno platily klientům za to, že si u nich půjčují peníze.
