Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Banky v boji o peníze zadlužených lidí prohrávají, malé firmy jsou úspěšnější

  2:03aktualizováno  2:03
Velké banky, které nabízejí půjčky na nižší úrok než nebankovní společnosti, jsou v případě nesplácení na své dlužníky výrazně hodnější než ostatní firmy. Pokud však dlužník podá sám na sebe návrh na oddlužení, mají větší šanci na zisk společnosti, které svoje smlouvy doplní vysokými sankcemi.
Banky jsou k dlužníkům mnohem benevolentnější než menší firmy.

Banky jsou k dlužníkům mnohem benevolentnější než menší firmy. | foto: Profimedia.cz

Právě ti, kteří žadatele o další a další půjčky předlužili a tím obrali banky o neplacenou část úvěru, paradoxně vydělají na jeho pádu.

Z případů zveřejněných v insolvenčním rejstříku totiž vyplývá, že firmy půjčující na vysoký úrok a s velkými sankcemi dokážou vydělat i na člověku, který se topí v dluzích.

To je příklad i pětapadesátileté invalidní důchodkyně z Brna. Po půjčkách u bank a dvou nebankovních úvěrových společností dospěla ke Quick Půjčce Komerční investiční a úvěrní společnosti Domov.

Půjčila si deset tisíc, za rok měla splatit přes 17 tisíc. Když přestala splátky hradit, společnost si naúčtovala smluvní pokutu ve výši pětinásobku dlužné částky.

Žena, jejíž příjem činí necelých osm tisíc korun a nemá majetek, rázem dluží 65 tisíc korun. I kdyby jí soud oddlužení povolil, dostane od ní firma Domov bezmála 20 tisíc korun. Nejvíc naopak tratí banky, o něco méně úvěrové firmy.

Zejména banky jsou totiž při vymáhání peněz od dlouhodobých dlužníků výrazně benevolentnější. Například u České spořitelny je dlužník krytý minimálně dva měsíce, třetí upomínku podle mluvčí největší české banky ústav rozesílá až po 65 dnech.

"Pokud klient nereaguje na písemnou upomínku banky nebo se nechce dohodnout na dalším způsobu splácení, přistoupí banka k takzvanému zesplatnění celého zůstatku úvěru i s úroky a poplatky ke konkrétnímu datu," popisuje proces mluvčí spořitelny Kristýna Havligerová.

V té době už malé úvěrové firmy půjčující lidem v dluzích klepou na jejich dveře nebo žádají soud o platební rozkaz či exekuci. A zesplatnění, tedy proces, kdy věřitel po dlužníkovi začne chtít celou částku najednou, provádějí maximálně po pár týdnech.

Díky tomu jim začnou nabíhat rychleji smluvní pokuty a úroky, protože dlužná částka se z několika nezaplacených splátek zvýší na celou půjčenou sumu. A dál nabíhají pokuty.

Například podpisem úvěrové smlouvy z letošního května se společností Smart Capital se klient zavazuje, že při prodlení se splátkou zaplatí pokutu v její výši. A to každý měsíc, dokud dlužné splátky nezaplatí. A k tomu jednorázově 20 procent poskytnutého úvěru.

Banky čekají až půl roku


Pětašedesátidenní prodleva je přitom u bank a velkých úvěrových společností spíš spodní hranicí. Ve skutečnosti bývají prodlevy ještě větší.

Z případu Davida S., který žádá soud o oddlužení, například vyplývá, že Raiffeisenbank, které muž dluží 33 tisíc korun, mu poslala dopis z advokátní kanceláře hrozící soudním řízením až půl roku poté, co nezaplatil první splátku. A například společnost Home Credit rozhodla teprve po půl roce, že jeho dluh zesplatní.

"Právní vymáhání dlužné částky prostřednictvím soudního nebo rozhodčího řízení je nejzazším stupněm, ke kterému obvykle přistupujeme až po několika měsících bez jakékoliv úhrady či komunikace ze strany dlužníka," připustila mluvčí Home Credit Eva Řimnáčová.

Občanská sdružení pomáhající předluženým lidem upozorňují, že rychlost a vysoké úroky spolu s extrémními sankcemi k předlužování přispívají. Například při oddlužení povoleném soudem splatí dlužník svým věřitelům minimálně 30 procent závazku.

Pokud se tedy před začátkem celého procesu podaří vyhnat dlužnou sumu sankcemi na trojnásobek, je půjčka předluženému člověku jistým ziskem. Podle Bohumila Havla, specialisty na insolvenční právo, by se přitom daly extrémní smluvní pokuty soudně napadnout.

"Pokud by soud smluvní pokutu shledal jako lichevní, může ji zrušit. Lichvou se přitom rozumí jakékoliv nevyvážené protiplnění," upozornil Havel. Případy, kdy by se někdo do podobného boje proti nemravné pokutě pustil, podle něj však prakticky neexistují.

"Je to finančně i časově náročné. Pomoci by mohlo například zřízení arbitrážních soudů nebo by se to dalo řešit etickými kodexy," naznačil.

Podle insolvenční správkyně Vladimíry Zukalové nicméně správci při oddlužení nemravnou výši pokut a úroků z prodlení hlídají. "Popření nároku není nic neobvyklého," řekla.

Přestože banky působí na dlužnickém trhu jako pomyslní otloukánci obíraní o peníze, nad změnou systému neuvažují. Poměr nesplácejících klientů se jim totiž stále daří udržovat na přijatelné úrovni.

"Celkový podíl nesplácených úvěrů v rámci skupiny ČSOB dosahoval na konci března úrovně 2,43 procenta. To je velmi nízké číslo," podotknul mluvčí ČSOB Ivo Měštánek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vítězem regionálního kola soutěže EY Podnikatel roku se ve Zlínském kraji stal...
České firmy chtějí zvýšit růst pomocí inovací, světové více investují do lidí

Za největší problém do budoucna považují čeští podnikatelé nedostatek kvalitních lidí. Až dvě třetiny firem v něm vidí hlavní riziko pro další růst, ukázal...  celý článek

Vinařský oblek
Vinaři budou mít vlastní kroje, jeden vyjde na 16 tisíc korun

Nejen rybáři, myslivci nebo hasiči mají na jižní Moravě speciální obleky. Svůj slavnostní oděv budou mít také vinaři. Několik desítek se jich už šije.  celý článek

Logo Účtenkovky tvoří barevná písmena na bílém podkladu
Účtenkovka zlobí. Skenování moc nefunguje a hráčům se do přepisování nechce

Už je to více než dva týdny, co se rozjela účtenková loterie. Cestu k hlavní ceně milion korun, autu či dalším peněžním výhrám však lidem ztěžují problémy s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.