Právě ti, kteří žadatele o další a další půjčky předlužili a tím obrali banky o neplacenou část úvěru, paradoxně vydělají na jeho pádu.
Z případů zveřejněných v insolvenčním rejstříku totiž vyplývá, že firmy půjčující na vysoký úrok a s velkými sankcemi dokážou vydělat i na člověku, který se topí v dluzích.
To je příklad i pětapadesátileté invalidní důchodkyně z Brna. Po půjčkách u bank a dvou nebankovních úvěrových společností dospěla ke Quick Půjčce Komerční investiční a úvěrní společnosti Domov.
Půjčila si deset tisíc, za rok měla splatit přes 17 tisíc. Když přestala splátky hradit, společnost si naúčtovala smluvní pokutu ve výši pětinásobku dlužné částky.
Žena, jejíž příjem činí necelých osm tisíc korun a nemá majetek, rázem dluží 65 tisíc korun. I kdyby jí soud oddlužení povolil, dostane od ní firma Domov bezmála 20 tisíc korun. Nejvíc naopak tratí banky, o něco méně úvěrové firmy.
Zejména banky jsou totiž při vymáhání peněz od dlouhodobých dlužníků výrazně benevolentnější. Například u České spořitelny je dlužník krytý minimálně dva měsíce, třetí upomínku podle mluvčí největší české banky ústav rozesílá až po 65 dnech.
"Pokud klient nereaguje na písemnou upomínku banky nebo se nechce dohodnout na dalším způsobu splácení, přistoupí banka k takzvanému zesplatnění celého zůstatku úvěru i s úroky a poplatky ke konkrétnímu datu," popisuje proces mluvčí spořitelny Kristýna Havligerová.
V té době už malé úvěrové firmy půjčující lidem v dluzích klepou na jejich dveře nebo žádají soud o platební rozkaz či exekuci. A zesplatnění, tedy proces, kdy věřitel po dlužníkovi začne chtít celou částku najednou, provádějí maximálně po pár týdnech.
Díky tomu jim začnou nabíhat rychleji smluvní pokuty a úroky, protože dlužná částka se z několika nezaplacených splátek zvýší na celou půjčenou sumu. A dál nabíhají pokuty.
Například podpisem úvěrové smlouvy z letošního května se společností Smart Capital se klient zavazuje, že při prodlení se splátkou zaplatí pokutu v její výši. A to každý měsíc, dokud dlužné splátky nezaplatí. A k tomu jednorázově 20 procent poskytnutého úvěru.
Banky čekají až půl roku
Pětašedesátidenní prodleva je přitom u bank a velkých úvěrových společností spíš spodní hranicí. Ve skutečnosti bývají prodlevy ještě větší.
Z případu Davida S., který žádá soud o oddlužení, například vyplývá, že Raiffeisenbank, které muž dluží 33 tisíc korun, mu poslala dopis z advokátní kanceláře hrozící soudním řízením až půl roku poté, co nezaplatil první splátku. A například společnost Home Credit rozhodla teprve po půl roce, že jeho dluh zesplatní.
"Právní vymáhání dlužné částky prostřednictvím soudního nebo rozhodčího řízení je nejzazším stupněm, ke kterému obvykle přistupujeme až po několika měsících bez jakékoliv úhrady či komunikace ze strany dlužníka," připustila mluvčí Home Credit Eva Řimnáčová.
Občanská sdružení pomáhající předluženým lidem upozorňují, že rychlost a vysoké úroky spolu s extrémními sankcemi k předlužování přispívají. Například při oddlužení povoleném soudem splatí dlužník svým věřitelům minimálně 30 procent závazku.
Pokud se tedy před začátkem celého procesu podaří vyhnat dlužnou sumu sankcemi na trojnásobek, je půjčka předluženému člověku jistým ziskem. Podle Bohumila Havla, specialisty na insolvenční právo, by se přitom daly extrémní smluvní pokuty soudně napadnout.
"Pokud by soud smluvní pokutu shledal jako lichevní, může ji zrušit. Lichvou se přitom rozumí jakékoliv nevyvážené protiplnění," upozornil Havel. Případy, kdy by se někdo do podobného boje proti nemravné pokutě pustil, podle něj však prakticky neexistují.
"Je to finančně i časově náročné. Pomoci by mohlo například zřízení arbitrážních soudů nebo by se to dalo řešit etickými kodexy," naznačil.
Podle insolvenční správkyně Vladimíry Zukalové nicméně správci při oddlužení nemravnou výši pokut a úroků z prodlení hlídají. "Popření nároku není nic neobvyklého," řekla.
Přestože banky působí na dlužnickém trhu jako pomyslní otloukánci obíraní o peníze, nad změnou systému neuvažují. Poměr nesplácejících klientů se jim totiž stále daří udržovat na přijatelné úrovni.
"Celkový podíl nesplácených úvěrů v rámci skupiny ČSOB dosahoval na konci března úrovně 2,43 procenta. To je velmi nízké číslo," podotknul mluvčí ČSOB Ivo Měštánek.
