Silnice v centru Otrokovic je věčně zaplněná automobily.

Silnice v centru Otrokovic je věčně zaplněná automobily. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Bárta poslal miliony korun na „zmrazený“ obchvat Otrokovic

  • 33
Ministr dopravy Vít Bárta neočekávaně poslal první peníze na dokončení obchvatu Otrokovic. Ten je důležitý nejen pro město samotné, které dokáže zbavit tisíců aut, ale také pro řidiče, jež tudy projíždějí. Loni přitom Bárta práce na rozšíření důležité cesty ze Zlína do Otrokovic dočasně zastavil.

Poté, co ministr dopravy uvolnil na výkupy pozemků 50 milionů korun, se může s výstavbou začít v roce 2015, možná i dřív. Město i řidiči to vítají.

"Bylo to velmi milé překvapení, když jsem se to tento týden dozvěděl. Myslím, že to je výsledek lobování nás i politiků," pochvaloval si šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic ČR Karel Chudárek.

Bárta poslal zatím padesát milionů korun na výkupy pozemků. Je to sice jen zlomek nákladů, protože jihovýchodní část obchvatu vyjde téměř na miliardu, ředitelství ale může konečně něco dělat. Roky mělo kvůli nedostatku peněz svázané ruce a jenom čekalo.

Obchvat Otrokovic

Jihovýchodní část obchvatu Otrokovic měří něco málo přes 3 kilometry, na jeho trase budou čtyři mosty, dvě protihlukové stěny. Náklady jsou zhruba 940 milionů korun. Kdy je ministerstvo dopravy dodá, zatím není jasné.

"Projekt máme přitom hotový a potřebujeme už jen stavební povolení, abychom mohli začít. K tomu je ale nutné získat pozemky pro stavbu," upřesnil Chudárek.

Bártova superkoncepce, která řeší dopravní priority v republice, počítá s výstavbou jihovýchodní části obchvatu v letech 2015 až 2018. Původně se s ním mělo začít už příští rok, což je nereálné. Posunutý termín by se ale mělo podařit dodržet a možná i uspíšit.

"Čekali jsme, až nám kraj potvrdí územní rozhodnutí. Teď už nebudeme ztrácet čas. Brzdí nás jen výkupy pozemků. Až se vyřeší, budou moct přijet bagry," vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. "Otrokovice jsou naše priorita," zdůraznil.

Z obchvatu zatím stojí jeho severovýchodní část, která je napojena na rychlostní silnici R55 vedoucí z Hulína. Na celou tuto důležitou dopravní tepnu, která má vést do Uherského Hradiště a dál na jih, stát ale nemá peníze.

"Tato silnice je, tak jak byla naprojektovaná, velmi neekonomická. Ale je třeba pomoci občanům, kteří dnes ve městech a obcích trpí přílišnou dopravou. Proto musíme co nejdříve postavit obchvaty těchto měst," prohlásil před časem pro MF DNES ministr Bárta.

Druhá část otrokovického obchvatu vyústí na okraji Napajedel na původní silnici. Otrokovice si pak budou moci oddechnout.

"O tom, že ministr Bárta poslal na obchvat peníze, ještě nevím. Jestli je to ale pravda, tak je to bomba. Obchvat nám totiž vyřeší veškeré problémy s dopravou," řekl starosta Otrokovic Jaroslav Budek.

Radost ale mají také řidiči. Přes Otrokovice jich denně projede přes 20 tisíc. "Jezdím tudy často a zvlášť křižovatka v Kvítkovicích je auty doslova ucpaná. V dopravních špičkách to tady bývá hrozné," postěžoval si Petr Malena ze Zlína.

První část obchvatu byla otevřená před čtyřmi lety. Aktuální otázka zní, kdy bude hotová ta druhá. "To bude záležet na penězích," řekl Chudárek.

Rozšíření silnice v Malenovicích skončí příští rok

Ministr Bárta ale Zlínský kraj příjemně překvapil i jinak. Třeba na již zmíněné rozšíření cesty ze Zlína do Otrokovic v Malenovicích letos poslal už 150 milionů korun. Loni přitom sliboval jenom sto. Pět milionů korun dal i na přípravy plánované rychlostní silnice R49 z Hulína do Fryštáku.

Rozšíření cesty v Malenovicích skončí příští rok a vyjde na více než 600 milionů korun. Desítky milionů korun dává ředitelství silnic jen za výkupy či vyvlastnění pozemků. Někteří jejich majitelé totiž šroubují ceny vzhůru.

Podobné problémy můžou nastat i v Otrokovicích. "Máme informace, že spousta pozemků změnila majitele a teď je mají v rukou spekulanti. Takže asi zase budeme muset vyvlastňovat," řekl za zlínskou pobočku Ředitelství silnic a dálnic ČR její šéf Karel Chudárek.

Při rozšiřování cesty v Malenovicích silničáři nabízeli za metr čtvereční pozemku zhruba 600 korun. Mnoho majitelů si ale řeklo víc. Šlo až o několikanásobky. Proto došlo i na vyvlastnění.

V takovém případě znalec určil hodnotu pozemku a vyvlastňovací úřad posoudil, zda je jeho získání veřejným zájmem státu. I díky vyvlastněním se podařilo problémy s pozemky téměř kompletně vyřešit.
 
"Už nám zbývá, abychom se dohodli jen s patnácti majiteli pozemků. Přitom na začátku jich bylo více než sto. Hodně nám s přesvědčováním lidí pomohla zlínská i otrokovická radnice," pochvaluje si spolupráci ředitel Chudárek.