Na celém světě byly loni podle něj připojeny baterie o celkovém výkonu přesahujícím deset gigawattů.
Fousek připomněl, že v Česku byly dosud postaveny čtyři velkokapacitní bateriové systémy s celkovým výkonem okolo deseti megawattů (MW). Lídr evropského trhu, Británie, proti tomu podle něj už v polovině loňského roku překonal u svých velkých bateriových systémů výkon 1000 MW.
Následuje Německo, které mělo koncem roku 2020 nainstalováno 551 MW velkokapacitních bateriových systémů, malých domácích úložišť tam bylo dokonce 750 MW, upozornil Fousek. Instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je přes 2000 MW.
Současný zákon nezná pojem akumulace energie
Problémem rozvoje akumulace v Česku je podle Fouska především to, že současný energetický zákon pojmy jako akumulace energie, úložiště elektrické energie nebo jejich ekvivalent vůbec nezná. Uvedl, že situaci teď mohou vyřešit poslanci, pokud by akceptovali pozměňovací návrh Mariana Jurečky a skupiny dalších poslanců,který neexistující licence na akumulaci řeší. Prvnímu čtení novely, která mimo jiné má také pomoci v boji s takzvanými energetickými šmejdy, by se měla Sněmovna zabývat v úterý 26. ledna.
„Díky zahrnutí akumulace do energetického zákona by se Česká republika mohla zařadit mezi země, které chápou význam akumulace jako důležitý nástroj transformace energetiky a bude moct dříve čerpat velké množství technologických, bezpečnostních a finančních výhod, které baterie, ale i další formy ukládání energie přináší,“ uvedl Fousek.
Investoři mají o akumulaci v Česku zájem
Podle ředitele jsou baterie mimo jiné nezbytné pro rozvoj čisté energie, ekologickou dopravu a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Plnohodnotné zapojení akumulace do trhu s podpůrnými službami navíc umožňuje od počátku letošního roku i ČEPS ve svém zveřejněném Kodexu přenosové soustavy, řekl. Podotkl, že akumulace bude významně podpořena i Modernizačním fondem.
V Tušimicích funguje největší baterie v Česku, pomůže stabilizovat síť |
„Jenom v programu RES+, který podporuje vznik nových obnovitelných zdrojů energie společně s akumulací, je pro tuto dekádu vyčleněno zhruba 60 miliard korun. Z řad našich členů už nyní víme, že v nedávno spuštěných předregistračních výzvách ministerstva životního prostředí indikují investoři velký zájem o akumulaci společně zejména s fotovoltaickými elektrárnami. Akumulace dokonce musí tvořit alespoň část jejich výkonu, přitom pro ni neexistuje možnost zapojení díky chybějící licenci. Tento legislativní pat by měl konečně vyřešit právě námi podporovaný pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který by samostatnou licenci pro akumulaci zavedl,“ dodal Fousek.
