Už v dávných časech lodníci sváželi po Saôně sudy s tímto mladým a lehkým vínem, na které netrpělivě čekali dychtiví zákazníci početných lyonských barů a restaurací. Beaujolais Nouveau dobývá každý třetí listopadový čtvrtek celou zeměkouli, a to i přesto, že se dnes mladá vína produkují téměř ve všech vinařských oblastech světa. Svátek nového beaujolais tak zůstává specifickým fenoménem, celoplanetární lidovou veselicí, symbolickým ukončením roční vinařské dřiny a začátkem času hodování.
Přispívá k tomu nejen tradice, ale i fakt, že díky nízkému přírodnímu obsahu tříslovin je odrůda Gamay, z níž je vyrobeno, pro výrobu mladého vína mimořádně vhodná.
Radost vinařů z Beaujolais však není zdaleka taková, jak by se jejich kolegové v obchodně méně úspěšných oblastech mohli domnívat. Pro Beaujolais Nouveau totiž celý svět téměř zapomněl, že se v tomto regionu vyrábějí i podstatně serióznější a náročnější vína.
Beaujolais patří zeměpisně do Burgundska. S ním sdílelo i vinařskou prehistorii, a to až do roku 1395, kdy Filip Smělý svým ediktem rozhodl o tom, že každá z těchto oblastí půjde svou vlastní cestou.
Ne všichni vinaři z toho byli tehdy nadšeni, ale z pohledu současnosti se jednalo o tah více než prozíravý. Dnes se na vinicích Beaujolais, které svou rozlohou převyšují plochu všech našich vinohradů dohromady, pěstuje prakticky jedna jediná odrůda - Gamay. Tu můžeme najít i na jiných místech Francie i světa, ale právě zde dosahuje nejlepších a nejzajímavějších výsledků.
Základní víno, které se z ní vyrábí, nese název Beaujolais. Je příjemné, lehké a pije se ve stáří do jednoho až dvou let. Víno označené jako Beaujolais Nouveau (či Primeur) pochází ze stejných hroznů, avšak způsob jeho výroby je mírně pozměněn tak, aby mohlo být rychle na trhu. Daní za tento výrobní postup je skutečnost, že nouveau vydrží ve své kvalitě jen pár měsíců.
Jen část úrody tedy vinaři zpracují na Beaujolais Nouveau, část jako standardní beaujolais. Označení Beaujolais Villages najdeme na etiketách vín ze severnější části tohoto regionu. Je o stupínek zajímavější, serióznější a také dražší. I z něj se částečně vyrábí mladé víno.
Na nejvyšším stupni potom stojí desítka tzv. "crus" Beaujolais, ačkoli na jejich etiketách byste o beaujolais nenašli ani zmínku. Nesou jen jména vesnic - Fleurie, Morgon, Brouilly a dalších. Právě tato vína nejvíce trpí obecným povědomím o beaujolais jakožto mladém vínu, určeném k rychlé konzumaci. Vína z Moulin-a-Vent nebo třeba St. Amour patří do zcela jiné kategorie a několikaletým zráním ve sklepích dále získávají na hloubce a harmonii.
Beaujolais je na našem trhu poměrně bohatě zastoupeno ve všech kategoriích, a lze si tedy snadno vybrat, zda vyzkoušet kvalitu nějakého "cru", nebo si jen počkat na radostné listopadové zvolání "Beaujolais Nouveau est arrivé"!
