Jednotnou minimální mzdu by Evropská unie měla podle zastánců, většinou socialistických poslanců, zavést například proto, aby se chránila proti sociálnímu dumpingu, píše belgický list La Libre Belgique.
Kritici s ní ale nesouhlasí. Poukazují na to, že stanovit nějakou minimální úroveň pro celou Unii, tedy 27 členských států, by bylo velmi těžké, i kdyby k tomu byla politická vůle, o čemž se dá pochybovat.
Poukazují také na obrovské rozdíly, které mezi jednotlivými státy v této oblasti panují. List připomíná například údaje Eurostatu z roku 2006, podle nichž se minimální mzda pohybovala od 129 eur v Lotyšsku po 1 503 eur v Lucembursku. V některých zemích navíc minimální mzda ani neexistuje.
V Česku je minimální mzda osm tisíc korun (314 eur).
Ekonomové: Nyní to je nesmysl
Podle analytičky Raiffeisenbank nápad belgických poslanců nic dobrého nepřinese. "Není to dobrý nápad. Vzhledem k tomu, že je úroveň mezd v Unii rozdílná, by tento krok mohl dost výrazně zvýšit pracovní náklad v některých zemích. A v době, kdy se ekonomiky jen tak tak vymaňují z recese, by to byl další negativní zásah do jejich oživení," říká Helena Horská.
Podobný názor zastává i Jan Jedlička z České spořitelny. "Pokud by se vytvořila nějaká průměrná minimální evropská mzda, pak například pro Bulhary či Rumuny by byla hodně vysoká a naopak v Lucembursku či ve skandinávských zemí by byla naopak příliš nízká a dokonce nižší než aktuální."
Podle něj je takovýto nápad nesmyslný a dalo by se o něm uvažovat možná za 20 až 30 let , kdy se ekonomická vyspělost jednotlivých členských států Unie přiblíží.
