Češi či Slováci si zatím zcela volně nemohou hledat zaměstnání ve čtyřech z patnácti starých zemí EU - v Německu, v Rakousku, v Dánsku a právě v Belgii. U posledních dvou zemí ale bariéry v květnu padnou.
U západních a jižních sousedů Česka tomu tak ale s velkou pravděpodobností nebude, i když i v těchto dvou zemích pro řadu povolání či pro lidi s patřičnou kvalifikací už klasické pracovní povolení rovněž není třeba.
Omezení pro ČechyPro Čechy zatím platí omezení pracovního trhu v Německu, Rakousku, v Dánsku a právě v Belgii. |
O tom, že by Belgie zřejmě od května mohla otevřít svůj pracovní trh osmi novějším zemím unie (kromě ČR a Slovenska se to týká ještě Slovinska, Maďarska, Polska a tří pobaltských států), se hovořilo už delší dobu.
Definitivní rozhodnutí neusilovat o prodloužení dočasné výjimky i na poslední možné období, tedy do května 2011, padlo na jednání příslušných ministrů belgické vlády těsně před Velikonocemi.
"Formální rozhodnutí o otevření pracovního trhu by belgická vláda měla učinit příští týden v pátek," řekl mluvčí českého stálého zastoupení při EU Jan Slíva.
Česká republika, která v tomto půlroce EU předsedá, po odstranění bariér dlouhodobě volá. Podporu v tom má i u Evropské komise, která opakovaně k úplnému otevření pracovních trhů vyzvala.
"Uvolnění pracovních trhů bylo prioritou českého předsednictví EU. Jsem ráda, že po Dánsku se pro otevření rozhodla i Belgie," řekla velvyslankyně při EU Milena Vicenová. Dánsko se již koncem loňského roku rozhodlo, že bariéry od května odstraní.
"Čeští odborníci a další zaměstnanci pracující mimo struktury Evropské unie budou v zemi působit automaticky, což odstraní spoustu byrokratických úkonů," dodala velvyslankyně.
Brusel mimo jiné loni vypracoval analýzu dopadů rozšíření na pracovní trh.
Podle ní se rozhodně nepotvrdily obavy, že lidé z "nových zemí" zaplaví pracovní trh ve "starých státech". Rozšíření prý naopak mělo jednoznačně pozitivní dopady.