Podle internetových stránek projektu by mělo vybudování tunelu pro tramvaje vyjít na 486 až 579 milionů eur (13,5 až 16,1 miliardy korun).
Stavba má odvést část kolejové a silniční dopravy ve městě na jihozápadě Německa do podzemí. Společnost BeMo má na starost první stavební část, která spočívá ve vybudování městského kolejového tunelu pro podzemní trasu tramvajové tratě, neboli takzvaného lehkého metra.
Trasa ve tvaru T je dlouhá 4,6 kilometru, z toho necelé čtyři kilometry představuje ražený tunel. Zbytek tvoří tři úseky trati v zářezu, krátký hloubený tunel a sedm hloubených podzemních stanic.
Firmě se daří ve SkandináviiMetrostav má s budováním tunelů v zahraničí řadu zkušeností. Aktuálně staví silniční tunel na Islandu za 1,5 miliardy korun, před časem navíc dokončil traťové tunely metra mezi finskými městy Helsinky a Espoo. Právě tunelářské práce jsou specialitou české firmy. Lepší průnik na západní trhy byl i jedním z hlavních udávaných důvodů, proč firma loni koupila rakouskou společnost Beton und Monierbau Tunnelling GmbH (BeMo Tunnelling), která byla dceřinou společností zkrachovalé Alpine Bau. Tento odborník na stavby tunelů už ve Skandinávii působí. |
V současnosti tunelářská firma finišuje s přípravnými pracemi a zakládáním staveb. Právě na tom se podíleli zaměstnanci další firmy ze skupiny Metrostav - společnosti Zakládání staveb. Vedení stavební skupiny si od toho slibuje, že díky těmto zkušenostem a referencím se jí otevřou dveře k dalším stavebním zakázkám v sousedním Německu.
Ražbu speciálním strojem s průměrem razící hlavy 9,3 metru společnost BeMo zahájí letos v listopadu. Ve třetím čtvrtletí příštího roku pak firma kvůli nestabilnímu geologickému podloží nasadí novou rakouskou tunelovací metodu, kdy ražba probíhá pod stlačeným vzduchem. Celá stavba této části projektu by měla být dokončena na konci roku 2017.
Kromě tunelů má Metrostav v zahraničí také jiné projekty. Loni například dokončil výstavbu celního a logistického terminálu v Bělorusku a navázal na to stavbou dopravně-logistického centra v Brestu. Metrostav také rekonstruuje část varšavského silničního okruhu za pět miliard korun. Kromě toho působí přímo či prostřednictvím svých dceřiných společností v Německu, Rakousku, Srbsku, Rusku a dalších zemích.
Metrostav je z pohledu tržeb jedničkou českého trhu, loni mu mírně vzrostly na 21,6 miliardy korun. Společnost je od roku 1990 právním nástupcem národního podniku, který vznikl na začátku 70. let. Do skupiny Metrostavu patří například i stavební firma Subterra, kapitálově propojený je také se společností Zakládání staveb.
