* Kdy se „masakr“ na akciových trzích, kvůli němuž prodělávají i některé podílové fondy, zastaví?
Předpokládám, že se toho do poloviny letošního roku moc nezmění. Dnešní situaci ale vnímám i pozitivně. Pro lidi je to poučení, že krajíc nemá jen namazanou stranu. Po šesti letech pozitivního vývoje, kdy víceméně žádný správce nemohl nic zkazit, jdeme z tlustých do tenkých. A chyby při správě svěřených peněz se začnou promítat do jejich zhodnocení. Takže lidé se začnou skutečně zajímat o to, proč přicházejí o vklady. Budou chtít detailně vědět, kam a za jakých podmínek investují.
* Co by to mělo změnit v praxi?
Chci, aby klienti každý měsíc věděli, jak je trh přesně velký a jakou má strukturu. A jak se reálně vyvíjí podkladová aktiva produktů, které vlastní. Musí to být informace, které nejsou smyšlené, spekulativní nebo vyumělkované. Ne, že bude řada finančních domů v honbě za podílem na trhu a odměnou od akcionáře vydávat nepravdivá čísla. Heslo nového AKAT je kultivace trhu.
* Jak to chcete ohlídat?
Pochybení členů asociace bude řešit etický výbor, do něhož bychom rádi pozvali také zástupce ČNB a ministerstva financí. Členství v asociaci chceme také podmiňovat transparentností. Je jasné, že hlavně zpočátku budou všechny firmy tvrdit, že nové zásady dodržují, ale praxe bude asi jiná. Znamená to totiž dodatečné náklady. Dokud ale nebude žalobce v podobě nespokojeného klienta, který prodělá desítky procent, tak se nic dít nebude.
* Hrozí nějakým českým fondům krach?
Ne. Lidé z nich hromadně nevybírají peníze a ani nehrozí, že by všechny svěřené prostředky prodělaly. Velké propady jsou hlavně u specializovaných fondů, které mají zainvestováno v oblasti nemovitostí. Je to bublina, která sice přišla kvůli hypoteční krizi z USA, ale vytvořila se i u nás. Realitní fondy vydělávaly reálně šedesát procent ročně a opět se ukázala krátkozrakost lidí, kteří do nich začali masivně investovat až po takových výkonech. Ti teď prodělávají, ale některé fondy jsou od doby svého založení stále v plusu.
* Dochází také ke slučování dluhopisových fondů, které prodělávají kvůli rostoucí inflaci. Chtějí tak maskovat svou historii?
To si nemyslím, ani to není dost dobře možné. Jde spíše o efektivitu nákladů. Když bylo z čeho brát, tak si mohly firmy dovolit platit vedení několika fondů třeba s podobným zaměřením. Teď bych očekával srůstání produktů dohromady. Firmy se dostávají také pod tlak velkých klientů, kteří na ně tlačí, aby si za správu peněz účtovaly minimální poplatky.
* Může vést šetření také ke snižování provizí prodejců finančních produktů, kteří za zprostředkování berou desítky procent?
Myslím, že ne. Ti jsou kvůli charakteru tuzemského trhu nenahraditelní a poptávka po jejich službách bude stále velká. Problém je, že na rozdíl od bank, investičních společností a makléřů nejsou pod reálnou kontrolou, která by dohlídla, co a jak nabízejí. Přitom mají ohromnou moc. Lidem prodávají vše od jednoduchých penzijních fondů až po naprosto netransparentní a složité životní pojistky. A nic na tom nezmění ani přijetí evropské směrnice MiFID, která by měla trh kultivovat.
* Jakým finančním produktům se letos bude dařit?
Očekávám, že poroste poptávka po garantovaných produktech, které lidem zaručují, že nepřijdou o vložené peníze.
Josef BenešPředseda Asociace pro kapitálový trh (AKAT) je zároveň generálním ředitelem ČSOB Asset Management, kde pracuje od roku 2002. Předtím působil ve Standard Bank v Londýně, prošel také ČNB nebo Světovou bankou v Číně. Stále závodně hraje beach volejbal a je místopředsedou volejbalového svazu. AKAT sdružuje 64 členů, kteří spravují více než 700 miliard korun. Podle Beneše jsou mezi jejich klienty přibližně dva miliony lidí. Letos očekává, že objem svěřených aktiv poroste pomaleji než v uplynulých letech, v řádu jednotek procent. |
