A to hned ze dvou důvodů. Kvůli dohodě o omezení těžby se čeká zdražování ropy na světových trzích, do cen u českých pump se k tomu navíc promítne posílení dolaru po zvolení nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Středeční dohoda ropného kartelu OPEC o snížení limitu o 1,2 milionu barelů na 32,5 milionu barelů (tedy zhruba o čtyři procenta), který bude platit od ledna, okamžitě zdražila ropu na světových trzích o více než desetinu. Opět se tak přehoupla přes 50 dolarů za barel.
Cena ropy Brent vystoupila ve čvrtek večer na 16měsíční maximum nad 54 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI si včera připsala čtyři procenta na více než 51 dolarů po téměř desetiprocentním nárůstu ve středu. „Pokud by se skutečně podařilo těžbu omezit v naznačených objemech, mohla by se cena ropy dostat do okolí šedesáti dolarů za barel, kde by se mohla držet alespoň v první polovině roku,“ míní analytik ČSOB Petr Báča.
Rozhodnutí kartelu, který se na celosvětové produkci podílí zhruba třetinou, o přiškrcení těžby, k němuž se svým dílem hodlá připojit i „nečlenské“ Rusko, má za cíl vyrovnat nabídku s poptávkou po ropě. A tím přispět k růstu ceny. Jde o první podobnou dohodu od začátku finanční krize v roce 2008.
Téměř o polovinu předpokládaného omezení těžby se má postarat největší producent, Saúdská Arábie. Prioritou pro Saúdy je přitom udržení tržního podílu a snaha odstavit těžaře s vysokými náklady.
Kvůli nadbytečným dodávkám na trh (zpomalování růstu poptávky) se na začátku letošního roku ceny pohybovaly na mnohaletých minimech. Poprvé za dvanáct let sestoupily pod 30 dolarů za barel. Přestože se během roku trochu „spravily“, stále jsou hluboko pod úrovněmi z první poloviny roku 2014. Ropa tehdy stála přes sto dolarů za barel.
Vratká dohoda
Dohoda ale – stejně jako v minulosti – stojí na vratkých nohou, některé země své závazky opakovaně porušovaly. Jejich státní rozpočty na dolarech z ropy stojí, a proto soupeří o každý prodaný barel.
O vzestupu ceny ropy k 60 dolarům (i přes tuto hranici) mluví shodně řada analytiků. „Šedesát dolarů za barel je hranice, kterou by si přála řada států, které ropu těží,“ říká analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Upozorňují však, že takové zdražení bude jen krátkodobou záležitostí. Například analytici americké investiční banky Goldman Sachs očekávají, že ve druhé polovině příštího roku klesne cena zpět k 50 dolarům.
Finanční ředitel japonského konglomerátu Mitsui Keigo Macubara dokonce čeká pokles zpět na úroveň kolem 40 dolarů. „Ropa může klidně vystoupat k 60 dolarům za barel, ale v tu chvíli nastoupí těžba z břidlic a cena opět klesne. Nemůže být dlouhodobě přes 50 dolarů,“ míní Macubara. Ostatně akcie těchto těžařů ze Spojených států reagovaly na dohodu kartelu silným vzestupem.
Například akcie společnosti Continental Resources za poslední dva dny přidaly téměř 25 procent. Tzv. frakování se začíná vyplácet právě ve chvíli, když barel stojí kolem 50 dolarů. Když je levnější, zavírají těžaři vrty.
Američtí producenti vytěžili kvůli poklesu ceny letos o milion barelů méně než loni.
A jak upozorňuje Tomčiak, při ceně 60 dolarů znovu výrazně stoupne produkce v Kanadě, Číně i Brazílii, v oblastech, kde stojí těžba víc než na poušti v Arábii. Američtí „břidlicoví“ těžaři mohou podle agentury Bloomberg zvednout výkon během čtyř měsíců. Jako první začnou ti, kteří se usadili v Permian Basin na hranicích mezi státy Texas a Nové Mexiko.
USA by se tak mohly vrátit zpět do čela největších producentů černého zlata na světě. Žebříčku kralovaly od dubna 2014 do letošního srpna. Ostatně i Trump sliboval, že se „doma“ bude těžit víc.
To by nakonec mohla být pro české motoristy dobrá zpráva. Proti dalšímu zdražení by mělo působit i ukončení devizových intervencí České národní banky. To však přijde nejspíš někdy v polovině příštího roku, a do té doby se bude cena pohonných hmot spíše zvyšovat. Vedle dražší ropy na to bude tlačit i posilování dolaru vůči euru, které kvůli nejistému vývoji v eurozóně a zvedání amerických úrokových sazeb řada analytiků očekává.
