Za benzin a naftu Češi utrácejí v posledních letech více peněz. Oproti minulosti totiž roste počet lidí, kteří do svého auta netankují nejlevnější pohonné hmoty, ale rádi připlatí za prémiová paliva.
Odbyt dražších pohonných hmot je zřetelnější v zimě, kdy roste zájem o nemrznoucí naftu. U dieselu připadá v průměru třicet procent prodaného paliva na prémiové značky. Existují ale velké rozdíly v prodeji prémiových paliv podle regionů, upozornil šéf značky Benzina Marek Zouvala.
Kolik vydělávají pumpaři3,94 tisíce čerpacích stanic je v Česku veřejně přístupných všem 0,9 koruny je nejnižší hrubá marže na litru nafty při ceně třicet korun za litr 3 koruny je nejvyšší hrubá marže na jednom litru motorové nafty |
Nakupování dražšího paliva nicméně není doménou řidičů nových a drahých aut. Ve velkém je nakupují rovněž majitelé starších vozidel. „Češi stále ještě nemění auta jako boty, jako je tomu na Západě, kde lidé obměňují vozy po pěti letech. Snaží se naopak, aby jim auta vydržela co nejdéle,“ dodal šéf největší sítě čerpacích stanic v Česku, která patří rafinerské společnosti Unipetrol.
Zároveň roste význam doplňkového sortimentu, jako je prodej občerstvení, potřeb pro motoristy nebo drobného zboží na benzinových pumpách. Spolu s prémiovými palivy to zajišťuje nejvýznamnější zdroje zisků pumpařů.
Česko totiž patří se svými téměř čtyřmi tisíci veřejnými čerpacími stanicemi mezi země s nejhustší sítí benzinek. Navíc zde není žádný silný hráč, který by opanoval většinu trhu. Silně konkurenční prostředí proto tlačí na marže z prodeje paliva, které jsou v současnosti zhruba třetinové oproti devadesátým letům minulého století, kdy se historicky pohybovaly nejvýše.
„Pumpaři na litru nafty při prodejní ceně kolem třiceti korun dosahují průměrné hrubé marže mezi třemi a deseti procenty,“ tvrdí Jan Duspěva, předseda představenstva státem ovládaného distributora paliv, společnosti Čepro.
Kromě nižších cen přináší silná konkurence na trhu pro zákazníky i další výhodu, kterou je zlepšení kvality pohonných hmot a řádově nižší výskyt excesů v podobě šizení prodávaných paliv.
Půjčování aut i nabíječka
Doplňkové prodeje se na celkových maržích stanic podílejí v současnosti zhruba třiačtyřiceti procenty a mají podle šéfa české sítě čerpacích stanic MOL Richarda Austena tendenci růst. Budoucnost čerpacích stanic proto podle něj bude ovlivněna právě doplňkovými službami. Stanice se skromnou nabídkou paliv, zaměřené pouze na nižší cenu, se údajně nemohou na českém trhu dlouhodobě udržet.
Skupina se sídlem v Maďarsku do budoucna chystá rozšířit služby nabízené na čerpacích stanicích například o výdejní místa internetových obchodů. V Budapešti pak MOL testuje program půjčování sdílených aut. Ta si mohou zákazníci najmout a za jejich použití zaplatit prostřednictvím mobilního telefonu, jako je to běžné u jiných carsharingových služeb. Konkurenční výhodou v síti čerpacích stanic MOL má být úspora plynoucí ztoho, že by vozidla měla jezdit na palivo, které budou čerpat na benzinových pumpách společnosti.
Nabídka čerpacích stanic se kromě klasických fosilních paliv a plynu postupně rozšíří i na nyní hodně diskutovaná alternativní paliva, jako je vodík, nebo o dobíjecí stanice pro elektromobily. Všechny větší sítě čerpacích stanic na těchto projektech pracují, ale zatím spíše opatrně. Připouštějí totiž, že v nejbližších letech se ekologické vize ve velký byznys patrně nepřetaví.
Určitým varováním je pro ně osud stoprocentních biopaliv nebo paliv s vyšším obsahem biosložky, která se nejvíce prodávala v letech 2010 až 2015. Zájem o ně totiž táhly daňové úlevy, kvůli nimž byla tato paliva vždy o několik korun lacinější než paliva obsahující pouze povinné jednotky procent biosložky.
„Po zrušení daňového zvýhodnění se řidiči od ekopaliv odvrátili stejně rychle, jako se je zprvu naučili používat,“ říká Duspěva. Nabíječky proto neporostou nikterak závratnou rychlostí. Do deseti let by asi ze dvou stovek čerpacích stanic provozovaných Čeprem mohla být vybavena dobíjecím místem polovina.
Cestou dobíjecích stanic se chce pustit i MOL. První dvě stanice pro elektromobily by měly být v provozu už letos, celkem jich plánuje vČesku na dálniční síti postavit ve spolupráci s energetickou společností E.ON 32.
Benzina má raději vodík
Naopak Benzina se chce spíše zaměřit na plnicí stanice pro auta na vodík, jehož producentem je její mateřská skupina Unipetrol. „Máme již k dispozici studie proveditelnosti pro konkrétní lokality. Projekt je ve stadiu získávání potřebných povolení,“ uvádí Marek Zouvala.
Ještě v příštím desetiletí tak budou klasická fosilní paliva na českém trhu dominovat. I v tomto případě se ale zavedené zvyky mění. Po letech nadvlády nafty se v posledních měsících zastavil propad podílu benzinu, roste i počet registrací aut s benzinovými motory.
„Důvodem přicházející postupné změny trendu, který je možné sledovat na registracích nových aut, je legislativní tlak na výrobce,“ uvedl Duspěva. Automobilky jsou tlačeny požadavky na stále ekologičtější vozy, zejména u maloobjemových motorů se jim nevyplatí vyvíjet audržovat dieselovou motorizaci.
Dalším příkladem bude emisní norma Euro 6c, která vstoupí v platnost letos v září a kvůli níž zmizí naftové motory z fabií. Přechod k benzinu u nových aut tak není jen českým specifikem, ale týká se celé Evropy.
