Ceny bytů v Berlíně, stejně tak jako i v dalších evropských městech, neustále...

Ceny bytů v Berlíně, stejně tak jako i v dalších evropských městech, neustále rostou. | foto: Shutterstock, Bauer Media

Berlín na pět let zmrazí nájmy. Bez razítka projde jen malé zdražení

  • 401
Berlínský senát schválil v úterý radikální plán, který počítá se zmrazením nájmů na pět let. Návrhem reguluje ceny v 1,5 milionu bytů, postavených před rokem 2014. Omezení, které poškodí developery a majitele bytů, by mělo začít platit v prvním čtvrtletí roku 2020.

Impulsem k bezprecedentnímu zásahu do cenové politiky je rychlé zdražování realit v německé metropoli, která láká investory ke skupování nemovitostí s vidinou lákavých zisků.

V poslední dekádě se ceny nájmů v Berlíně zdvojnásobily. V minulých měsících se kvůli situaci na trhu objevily i radikální návrhy jako je vyvlastnění části realit od developerů nebo převedení bytů z portfolia největších realitních firem do společného vlastnictví.

Vedení města, složené ze Sociálních demokratů (SPD), Zelených a postkomunistické Levice nakonec schválilo jiné, jen o něco méně radikální řešení. Nájmy se dočasně na pět let od roku 2020 zastropují. Má to ochránit 1,5 milionu domácností, které využívají nájemné bydlení.

Maximální cenu nájemného za metr čtvereční bez vedlejších poplatků stanoví Berlín u nových nájemních smluv na 9,8 euro (250 korun). Stávající nájemní smlouvy mohou tuto horní hranici překročit maximálně o 20 procent. 

Podle plánu ani investice do modernizace nebudou argumentem pro automatické navýšení cen nájmů, ale majitelé bytů budou muset požádat o úřední povolení kvůli jakémukoliv zvýšení nad 50 eurocentů na metr čtvereční. 

Zmrazení nájemného vstoupí v platnost od roku 2020 se zpětnou účinností k 18. červnu 2019. Určující hranicí je rok výstavby před rokem 2014 a cenotvorba by měla odrážet rok 2013, který je na bytovém trhu v Berlíně považován ještě za zdravý. Zohledněn bude také následný růst cen nájemného i vybavení bytu.

Přijatý krok je v rámci Německa ojedinělý a je považován za kontroverzní. Kritizuji ho podnikatelé ve stavebnictví, opozice i asociace německých měst DST. Realitní sektor se obává dopadů na výstavbu a na investice do oprav. Naopak sdružení nájemníků ho oslavuje jako historickou šanci, která zajistí dostupné bydlení pro širokou veřejnost.

Akcie developerů padají

Sociální demokraté, kteří jsou koaličním partnerem ve vládě Angely Merkelové, slibují, že podobné zastropování nájmů budou prosazovat na celostátní úrovni. „Potřebujeme horní hranici nájemného pro celé Německo,“ vyjádřil se mluvčí SPD Thorsten Schäfer-Gümbel. Merkelová se k nápadu staví s jistou dávkou skepse, podle ní je potřeba ponechat prostor pro výstavbu.

Zmrazení nájmů pochopitelně nesou nelibě majitelé nemovitostí. Například společnost Deutsche Wohnen, která je největším rentiérem v hlavním městě, ztratila od června, kdy bylo zastropování nájemného oznámeno, na burze pětinu své tržní hodnoty. Ztrácejí i další firmy a nejen pouze ty, které mají byznys v Berlíně.

„Chystaná legislativa problém s nedostatkem bytů v Berlíně ještě zhorší,“ kritizuje návrh mluvčí společnosti Vonovia Nina Henckelová. Akcie této největší realitní firmy v Německu oslabily o 1,9 procenta.

Německo není v pokusech o zastropování nájmů osamoceno. Ve Španělsku  začátkem letoška prosadila socialistická vláda omezení růstu cen nájmů. Zákaz zvýšení nájmů u sociálně slabých skupin obyvatel platí také v Portugalsku a regulaci u části bytového fondu má i New York. Ve snaze krotit prudce rostoucí ceny zavedlo už v roce 2016 regulaci nájmů rovněž Irsko, kde je povoleno maximálně čtyřprocentní zdražení. Zpočátku se opatření týkalo jen Dublinu, ale postupně se rozšířilo na další města.

2+1 v Berlíně za 38 tisíc korun

Přestože nájmy v německé metropoli značně stouply, v porovnání s Londýnem nebo Paříží jsou stále nízké. Dvoupokojový byt v módní čtvrti Prenzlauer Berg přijde na asi 1 500 eur (přes 38 000 Kč) měsíčně, což je zhruba poloviční cena za obdobný byt v noblesní londýnské části Primrose Hill.

Berlín má více než 3,5 milionu obyvatel a každý rok se tam stěhuje dalších až 40 tisíc lidí. 

S radikálním návrhem na omezení výše nájemného v německé metropoli přišla už v srpnu místní radní za stranu Levice Katrin Lompscherová. Počítala s tím, že by si téměř nikdo za pronájem bytu nemohl účtovat více než osm eur (207 korun) za metr čtvereční. To je zhruba 60 procent průměrného nájmu v Praze.

Podle údajů developerské společnosti Trigema činilo ve druhém čtvrtletí v Praze průměrné bytové nájemné bez poplatků 327 korun za metr čtvereční. Zamýšlený berlínský strop tak překračuje zhruba o 30 procent.

Vysoké nájmy řeší Němci nejen v hlavním městě

Berlín se stal po sjednocení Německa v roce 1990 oblíbeným místem k životu především kvůli podprůměrným cenám bydlení. Výrazný zájem o byty a přistěhovalectví ale vedly k tomu, že nájmy silně vzrostly a bydlení se stalo méně dostupným.

Nejdražší nájmy v celém Německu jsou podle deníku Der Tagesspiegel v Mnichově, kde se podle nových smluv platí 17,98 euro (460 korun) za metr čtvereční. Bavorská zemská vláda se v úterý shodla na tom, že zdvojnásobí pokutu pro ty, kteří pronajímají byty za nepřiměřené sumy. Pokuta má nově činit 100 tisíc euro (2, 6 milionů korun). Nepřiměřenou sumou se myslí částka, která o více než dvacet procent překračuje cenu nájemného za podobný byt v té samé lokalitě.

,