"Na těchto takzvaných kolotočových obchodech uniknou státu na daních asi čtyři miliardy korun ročně," říká Jan Knížek, šéf České daňové správy.
Podvody vypadají většinou takto: Ke státní velkoobchodní firmě Čepro přijde firma, která si objedná několik cisteren pohonných hmot. Ty pak prodá další firmě a ta zase další. Každá přitom musí zaplatit DPH.
Uprostřed řetězce se však v jedné firmě stane "problém" – zrovna když má zaplatit daň, přijde jí faktura na vysokou pokutu od obchodního partnera třeba z Kajmanských ostrovů.
To ji dostane do platební neschopnosti, zkrachuje a v jejích orgánech se najdou jen "bílí koně", nastrčení lidé, například pacienti z léčeben pro dlouhodobě nemocné. Benzin bez DPH, která přitom dělá více než pětinu z celkové ceny za litr, se pak běžně prodá levněji na čerpacích stanicích a obchodníci v podvodném řetězci se podělí o zisk.
Grafiku zvětšíte kliknutím
"Případů, kdy se v orgánech firem obchodujících s pohonnými hmotami objevují lidé z eldéenek nebo kdy si k nám přijde objednat cisternu třeba učitelka z mateřské školy s tím, že si chce přivydělat, se množí," potvrdil obchodní ředitel Čepra Jan Duspěva.
Úřady nestíhají provádět kontroly
Důvod, proč jsou podvody tak oblíbené u benzinu a nafty, je obrovský objem peněz, který se v tomto obchodu točí. Z jediné klasické cisterny se platí na DPH asi 120 tisíc. Dalším důvodem může být to, že podvody je velmi těžké dokázat a firmy se v transakcích točí tak rychle, že je finanční úřady nestíhají kontrolovat.
Podle výjimky, o kterou chce stát teď požádat Brusel, by DPH musely odvádět až čerpací stanice – tedy poslední články v celém řetězci. Ty by zodpovídaly za celou částku daně. "Je to jednoduché řešení, jak zabránit obrovskému úniku daní," řekl náměstek ministra financí Peter Chrenko. I když se s daněmi podvádí i jinde, u paliv to v tak velkém rozsahu nemá obdoby. Výjimku pro Česko by muselo schválit všech 27 zemí EU.
Zda Česko výjimku získá, není jisté. K jejich udělování je Brusel skoupý. Pomohla by však vybrat více na daních – odpadla by totiž příležitost pro daňové podvody.
"Dohodli jsme se i na dalších opatřeních, která by mohla být relativně rychlá a mohla by podvody omezit," dodal Knížek. Podle informací MF DNES jde o to, že by ministerstvo vydalo vyhlášku, na jejímž základě by se obchodníci s palivy museli registrovat u některého z krajských finančních ředitelství, kde by je hlídali proškolení specialisté na DPH z paliv. Nyní je kontrola roztříštěná mezi více než dvě stě finančních úřadů.
Podezřele levný benzin
Omezit podvody se v minulých měsících už pokusilo také státní Čepro, které provozuje celní sklady s palivy a zároveň velkoobchod. Vypovědělo všem obchodníkům smlouvy a uzavřelo s nimi nové, přičemž jejich součástí je i dokument o výši odvedené DPH. Ten musí za firmu, která palivo odebere, někdo podepsat a Čepro tak má doklad třeba pro finanční úřad či policii. "Některým firmám jsme již kvůli neochotě tento doklad podepsat nové smlouvy vypověděli," uvedl obchodní ředitel Čepra Jan Duspěva.
Podle informací MF DNES jde například o společnost Nabeol, kterou kvůli neobvykle nízkým cenám nabízených pohonných hmot nedávno udal jeden z obchodníků finančnímu úřadu. Jeho dopis má redakce k dispozici. Jednatelem této firmy je Jaroslav Řežný, který už byl dvakrát odsouzen za podvody – nakonec vždy nepravomocně, mimo jiné za krácení daní při obchodech s naftou.
Pokud jde o čerpací stanice, kvůli nízkým cenám pohonných hmot je nejčastěji podezřívána z prodeje nezdaněného benzinu síť Tank Ono.
Paliva jsou u ní tak levná, že cena podle lidí z branže nepokrývá ani velkoobchodní ceny a daně. "Nemůžu lustrovat všechny dodavatele, jestli platí daně. Fungujeme už 17 let, a kdybychom tak dlouho prodávali nezdaněný benzin a ještě jsme nebyli zavření, to by bylo asi divné, ne?" brání se spolumajitel sítě Jiří Ondra.
