Variantu bez podpor podle Vicenové preferuje i Evropská komise. "V neposlední řadě toto řešení nevyžaduje nároky na státní rozpočet, které se u ostatních variant pohybují v rozmezí 1,06 až 2,3 miliardy korun ročně," upozornila Vicenová.
Zavedením povinného přidávání biopaliv do pohonných hmot se mírně sníží dovoz ropy a zároveň stát pomůže zemědělcům s odbytem jejich obilí nebo cukrové řepy, z nichž se biosložky vyrábějí.
Biopříměsi jsou dražší než samotný benzin a nafta, a tak vytlačí cenu pohonných hmot od ledna o desítky haléřů.
Bývalé vlády vedené sociálními demokraty se vesměs přikláněly k tomu, aby se výroba biosložek buď dotovala, nebo aby rafinerie dostaly část daní odvedených z prodeje pohonných hmot zpět. Tím chtěli bývalí ministři dosáhnout toho, aby se cena benzinu a nafty u českých pump nezvýšila.
Debata zároveň rozpoutala souboj lobbistů majitelů lihovarů a rafinerií o to, komu by stát na účty mohl sypat miliardy korun podpory.
Bez dotací nebude korupce
Rozjetý zápas však rázně ukončila nová ministryně zemědělství Milena Vicenová. Ta nepodpořila ani vyplácení dotací výrobcům, ani vracení daní rafineriím. "Kvůli předchozímu váhání jsme se dostali do nebezpečného skluzu. U varianty bez dotací odpadá nutnost zdlouhavé notifikace ze strany Evropské komise," uvedla začátkem týdne ministryně.
Další výhodou varianty bez dotací a vracení daní je podle ní transparentnost a odstranění prostoru pro korupci.
Rafinerie a výrobci biopaliv, kteří investovali do stavby lihovarů stovky milionů, protestují.
"Třeba v Německu dostali výrobci dotaci na výstavbu závodů, několik dalších let jim pak stát přispíval na výrobu," řekl Otakar Moťka, ředitel firmy Ethanol Energy, která jeden z lihovarů právě dokončuje.
Podle něj jsou dotace nezbytné pro rozjezd celého projektu. "Oproti zahraničním výrobcům, z nichž mnozí mají za pár let už své lihovary splacené, jsme ve značné nevýhodě," řekl.
Zpracovatelé benzinu a nafty se zase nechtějí vzdát vracení spotřební daně.
"Čím vyšší je cena pohonných hmot, tím nižší vratka je potřebná k dorovnání nákladů. Podle našich výpočtů by to rozpočet přišlo na miliardu ročně," uvedl Ivan Ottis, prezident České asociace petrolejářského průmyslu.
Rostlinná složka v benzinu či naftě, která by měla do roku 2010 dosáhnout 5,75 procenta, je dražší než samotná surovina. Při variantě bez dotací rozdíl nepocítí všichni daňoví poplatníci, ale pouze motoristé. Pohonné hmoty by zdražily o několik desítek haléřů.
"Až přestanou dotovat výrobce ostatní země Unie, ani my nic takového nebudeme požadovat," poukazuje Ottis na nerovnosti v přístupu jednotlivých států. Podle analytika Petra Havla je navrhované řešení nejlepší.
"Velcí výrobci se bez dotací obejdou. U menších si lze představit nějakou formu daňových úlev. Důležité je co nejrychlejší srovnání podmínek v celé EU," řekl Havel. Ten navíc upozorňuje, že vyrábět biolíh z obilí není příliš dobré řešení. "Efektivnější je využít cukrovku nebo kukuřici."
