Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Daň je nižší, ale zájem stále mizivý. Řidiči nekupují zelenější paliva

  11:37aktualizováno  11:37
Po roce a půl se vrátila do hry vyšší sleva na biopaliva. Marně – emise musí Česko snížit jinak, aby splnilo cíle Evropské unie. Je možné, že v příštích letech už motoristé nekoupí obyčejný benzin a naftu, ale jen paliva s přimíchanou biosložkou, která budou dražší.

Žluté Čechy (květen 2008). Pro někoho krásný pohled, pro kritiky pěstování řepky a biopaliv varování... | foto:  Dan Materna, MAFRA

Sen odpůrců vysokoprocentních biopaliv o ukončení jejich dotace se téměř naplnil – stát je loni podpořil jen 38 miliony korun. To je zlomek oproti dvěma miliardám z roku 2015. Od letošního července se dotace motoristům na bionaftu a bioethanol sice vrátila, ale protože je stejně téměř nekupují, chystají se distributoři paliv na novou etapu: vyšší obsah biopaliv prostě namíchají do klasického benzinu.

„O vysokoprocentní biopaliva ani po úpravě daně není zájem – ať už kvůli stáří vozového parku (stará auta nejsou přizpůsobena na velké procento rostlinného paliva), nebo proto, že nafta a benzin jsou proti biopalivům levná,“ konstatuje Václav Loula, expert na paliva z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Ta sdružuje distributory paliv jako Čepro, Unipetrol, MOL nebo Shell.

Proč vůbec stát tolik usiluje o to, aby šla biopaliva na odbyt? Příčinou je snižování emisí skleníkových plynů v dopravě. Země EU včetně Česka se zavázaly, že do roku 2020 je sníží o šest procent proti roku 2010. Letos jsme zatím na 3,5 procenta plnění a odpovědnost za to leží na bedrech distributorů. To oni musí namíchat a dodat na trh paliva, která produkují méně skleníkových plynů než klasická motorová nafta a benzin. To se dělá zejména přes biopaliva, drtivá většina se jich prostě přimíchává v předepsaném množství do klasického benzinu (maximálně 4,1 %) a nafty (maximálně 6 %). A motoristy, kteří se rozhodnou jezdit na takzvaná vysokoprocentní (čistá bionafta, směsná nafta, ethanol E85), k tomu stát motivuje slevou na spotřební dani (viz box).

Česko to v minulosti s touto podporou přehnalo, a tak před dvěma lety poslanci s velkým humbukem daň na omezenou dobu zvýšili. Teď se – tentokrát už potichu – daň zase snížila. Výrobců biopaliv se přitom hýbání s daní dotklo minimálně. „Významně nižší odbyt biopaliv jsme kvůli vyšší dani nezaznamenali. Podle našeho názoru se pouze objem z vysokoprocentních biopaliv přesunul do povinného přimíchávání,“ říká Martin Kubů, ředitel divize pohonných hmot společnosti Agrofert, největšího výrobce biopaliv v Česku.

Jak stát podporuje biopaliva

Jenže přimíchávání přestane kvůli povinnosti rychlejšího snižování emisí stačit. „Abychom splnili emise, budeme muset na přelomu 2019 a 2020 nasadit vyšší biosložku u benzinu, dvojnásobek toho, co dnes, takzvaný benzin E10. Na pumpách už bude k mání jen tento benzin,“ předpovídá Loula.

Vyvrací přitom často zmiňované obavy, že stará auta na benzin s vysokým obsahem rostlinné složky nebudou moci jezdit. „Automobily vyrobené po roce 2004, tedy dnes třináct let staré, to bohatě zvládnou. Starší auta mohou jezdit na vysokooktanový benzin Natural 98, kam se místo biolihu přimíchává rostlinné ETBE (ethyl tert-butyl ether), ten jim neublíží,“ říká Loula. Jenže to pro majitele starých aut, kteří dnes jezdí na benzin s oktanovým číslem 95 nebo 91, bude znamenat nutnost kupovat dražší benzin.

„Ve vozovém parku máme pět milionů osobních vozidel, přes polovinu jich je vyrobeno před rokem 2004, ale je mezi nimi hodně těch, co jezdí málo,“ upozorňuje Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů. Podle něj se zavedení E10 netýká jen aut, ale i sekaček, křovinořezů či malotraktorů.

Ministerstvo průmyslu už představilo plán, jak vozový park, kde průměrné stáří činí patnáct let, omladit. Možností je motivační šrotovné, sankční silniční daň za starší auta jako v Německu nebo třeba příspěvek na nákup vozů s alternativním pohonem. „Vláda by měla začít se silnou podporou elektromobility, která je hlavním proudem pro nejbližších dvacet let,“ myslí si Boris Tomčiak, analytik investičně poradenské společnosti Finlord.

Je však možné, že s nasazením benzinu s vyšší biosložkou to nebude tak horké. „Nezatracoval bych možnost, že EU přehodnotí šestiprocentní cíl na snížení. I ostatní země východního bloku budou mít s plněním problémy,“ dodává Loula.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Stát chce vědět, kam a jak lidé jezdí. Zeptá se čtyřiceti tisíc domácností

Tak velký průzkum od jednoho ministerstva tady ještě nikdy nebyl. Podle zjištění MF DNES právě startuje historicky první celostátní průzkum dopravního chování,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Zrychlíme vlaky, zavedeme společnou jízdenku, slibují strany

Společná jízdenka pro všechny dopravce, nové úseky dálnic a silnic, opravená nádraží a rychlejší vlaky. To všechno se nám v příštím volebním období splní bez...  celý článek

Letadlo společnosti Wizz Air
Nízkonákladoví dopravci se začali snažit, těží z toho i Češi

Až na sklonku sezóny se letos marketingově probudili evropští nízkonákladoví dopravci. V září, kdy přepravní výkony každoročně prudce klesají, se přímo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.