Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zbytky z kuchyně jako palivo budoucnosti. Bioplynek na odpady přibývá

  7:00aktualizováno  7:00
V Česku se stále více prosazuje výroba bioplynu z odpadu. Ze zbytků v jídelnách, prošlých potravin či posekané trávy se vyrábí elektřina i teplo. Není ale jisté, zda bude dost „zdrojů“. Bioplynové stanice o ně „soupeří“ s kompostárnami.
Bioplynová stanice

Bioplynová stanice | foto: Jaroslav OžanaMF DNES

Za sedm let už nebude možné vyvážet komunální a recyklovatelný odpad na skládky. Postupné zpřísňování podmínek s jeho nakládáním navíc pomůže vzniku nových bioplynových stanic. Podle expertů by se z odpadu mohlo stát palivo budoucnosti.

Bioplynek, které zpracovávají výhradně bioopad, je v Česku podle údajů sdružení CZ Biom zatím jen čtrnáct. To je jen zlomek z celkového počtu zhruba 420 bioplynových stanic. S tím, jak roste jejich počet, se však zároveň objevují obavy, zda budou mít dostatek „materiálu“ ke zpracování.

O odpad, jako je staré pečivo, zbytky z restaurací nebo posekaná tráva, totiž „soutěží“ s konkurencí. Zpracovávají ho zemědělské bioplynové stanice, může se vozit do kompostáren. Producenti odpadu jsou navíc nyní primárně povinni svážet odpad do kompostáren, a teprve pak do odpadářských bioplynek.

Místo se pro specializovaná zařízení přesto nejspíš najde. „Biologicky rozložitelných odpadů ročně produkujeme kolem 1,5 milionu tun. Porovnáme-li toto množství s přibližně pěti miliony tun různorodé biomasy zpracovávané ročně v bioplynových stanicích, je zřejmé, že kompostárny společně s bioplynkami dokážou takové množství materiálu přijmout a využít,“ říká vedoucí bioplynové sekce CZ Biom Adam Moravec.

Kolik se vyrobilo elektřiny z bioplynu.

A jak říkají lidé z bioplynek, v kompostárnách nelze odpad energeticky využít, produkují pouze hnojivo. V bioplynových stanicích kromě hnojiva vzniká energie, teplo a bioplyn.

„Nyní máme potenciál odpadů dostatečný, dovážíme je od lokálních producentů v Olomouckém kraji. Vždy ale záleží na lokalitě, kde dané zařízení stojí,“ říká Tomáš Voltr, místopředseda představenstva společnosti EFG, která provozuje bioplynku v Rapotíně na Šumpersku.

K elektřině i teplu také bioplyn

Plyn, který v bioplynkách vzniká, se využívá především k výrobě tepla a elektřiny. Jejich provozovatelé ale plánují také „vedlejšák“. Biometan, který vyprodukují, mohou po vyčištění dodávat do běžných plynárenských trubek. Chová se totiž jako běžný zemní plyn, na kterém si lidé mohou usmažit vajíčka nebo ho načerpat do auta na CNG.

Právě v Rapotíně takovou „čističku“ chystají. Rozšíření současného provozu vyjde přibližně na 40 až 50 milionů korun, přičemž hlavním důvodem pro rozšíření záběru bioplynky je fakt, že za odběr elektřiny a tepla se nyní neplatí zvýhodněné výkupní ceny.

„K nové investici do čištění bioplynu a následné distribuce biometanu nás přiměla skutečnost, že nemáme – na rozdíl od zemědělských bioplynových stanic – dotovaný výkup energií,“ říká Voltr. Ekonomika bioplynky podle něj vychází hlavně z příjmu za zpracování biologicky rozložitelných odpadů, peníze za prodej energií jsou až na druhém místě.

S čistěním bioplynu počítají také nově budované odpadní bioplynky, například Kompostárna Jarošovice poblíž Týna nad Vltavou či Plzeňská Bio Odpadová. Na výstavbu získají dotaci ve výši desítek až stovek milionů korun ze Státního fondu životního prostředí. Jde zčásti o evropské peníze, zčásti o národní zdroje.

O produkci biometanu přitom v Česku dosud nebyl příliš velký zájem. Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková jeho výrobu v bioplynkách přirovnávala k mohutnému rozvoji solárních elektráren. A tvrdila, že z kapes daňových poplatníků vytáhne desítky miliard ročně.

Podle lidí z bioplynek je to nesmyslné strašení. Biometan se prý dá výhodně prodat a provozní podporu nepotřebuje. Navíc je zelenější než běžný zemní plyn, protože se s jeho výrobou pojí nižší emise skleníkových plynů.



Nejčtenější

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...



10 LET OD KRIZE: Místo práce jsme stříleli vrtulníky, říká bývalý bankéř Lehmanů

Nik Storonsky, zakladatel a šéf britského bankovního start-upu Revolut.

Před deseti lety oběhly celý svět fotky bankéřů, jak s papírovými krabicemi vyklízejí své kanceláře na Wall Streetu....

KVÍZ: Maturita z piva. Vyzkoušejte se, jak znáte značky, hospody i pijany

Šikovný hospodský umí načepovat hladinku, šnyt i mlíko.

V předchozím pivním kvízu jsme vás zkoušeli hlavně z výroby piva, tentokrát to bude více ze života - co pijeme, jak to...

Pojištění proti pokutám je přitěžující okolnost, rozhodl Nejvyšší správní soud

policie radar měření rychlost celostátní akce

Uzavření pojistky proti pokutám může být ve správním řízení bráno jako přitěžující okolnost, upozornil deník Právo na...

Další z rubriky

Obce dostanou třikrát víc peněz. Na hřiště či silnici se přidá i těm malým

Na fotbalovém hřišti ve Větrném Jeníkově řádí krtci. Travnatou plochu rozryli...

Ministerstvo pro místní rozvoj rozdělí příští rok výrazně víc peněz na národních dotacích než letos. Především do...

Kvalita života v Česku se zlepšila, žebříček tradičně vede Norsko

Vesnice Ludmírov, která těsně před koncem války unikla masakru.

Česká republika si oproti loňsku mírně polepšila v kvalitě života, přesto se v pravidelném žebříčku společnosti...

Podvodné stránky úřadu práce klamou nezaměstnané, varuje ten skutečný

Desítky nových pracovních míst přibude na Ostravsku a Karvinsku pro úředníky....

Klamavé weby nabízejí rekvalifikaci zdarma pro každého a volná pracovní místa, zdánlivě garantovaná úřadem práce....

Najdete na iDNES.cz