Zbytky z kuchyně jako palivo budoucnosti. Bioplynek na odpady přibývá

  7:00aktualizováno  7:00
V Česku se stále více prosazuje výroba bioplynu z odpadu. Ze zbytků v jídelnách, prošlých potravin či posekané trávy se vyrábí elektřina i teplo. Není ale jisté, zda bude dost „zdrojů“. Bioplynové stanice o ně „soupeří“ s kompostárnami.
Bioplynová stanice

Bioplynová stanice | foto: Jaroslav OžanaMF DNES

Za sedm let už nebude možné vyvážet komunální a recyklovatelný odpad na skládky. Postupné zpřísňování podmínek s jeho nakládáním navíc pomůže vzniku nových bioplynových stanic. Podle expertů by se z odpadu mohlo stát palivo budoucnosti.

Bioplynek, které zpracovávají výhradně bioopad, je v Česku podle údajů sdružení CZ Biom zatím jen čtrnáct. To je jen zlomek z celkového počtu zhruba 420 bioplynových stanic. S tím, jak roste jejich počet, se však zároveň objevují obavy, zda budou mít dostatek „materiálu“ ke zpracování.

O odpad, jako je staré pečivo, zbytky z restaurací nebo posekaná tráva, totiž „soutěží“ s konkurencí. Zpracovávají ho zemědělské bioplynové stanice, může se vozit do kompostáren. Producenti odpadu jsou navíc nyní primárně povinni svážet odpad do kompostáren, a teprve pak do odpadářských bioplynek.

Místo se pro specializovaná zařízení přesto nejspíš najde. „Biologicky rozložitelných odpadů ročně produkujeme kolem 1,5 milionu tun. Porovnáme-li toto množství s přibližně pěti miliony tun různorodé biomasy zpracovávané ročně v bioplynových stanicích, je zřejmé, že kompostárny společně s bioplynkami dokážou takové množství materiálu přijmout a využít,“ říká vedoucí bioplynové sekce CZ Biom Adam Moravec.

Kolik se vyrobilo elektřiny z bioplynu.

A jak říkají lidé z bioplynek, v kompostárnách nelze odpad energeticky využít, produkují pouze hnojivo. V bioplynových stanicích kromě hnojiva vzniká energie, teplo a bioplyn.

„Nyní máme potenciál odpadů dostatečný, dovážíme je od lokálních producentů v Olomouckém kraji. Vždy ale záleží na lokalitě, kde dané zařízení stojí,“ říká Tomáš Voltr, místopředseda představenstva společnosti EFG, která provozuje bioplynku v Rapotíně na Šumpersku.

K elektřině i teplu také bioplyn

Plyn, který v bioplynkách vzniká, se využívá především k výrobě tepla a elektřiny. Jejich provozovatelé ale plánují také „vedlejšák“. Biometan, který vyprodukují, mohou po vyčištění dodávat do běžných plynárenských trubek. Chová se totiž jako běžný zemní plyn, na kterém si lidé mohou usmažit vajíčka nebo ho načerpat do auta na CNG.

Právě v Rapotíně takovou „čističku“ chystají. Rozšíření současného provozu vyjde přibližně na 40 až 50 milionů korun, přičemž hlavním důvodem pro rozšíření záběru bioplynky je fakt, že za odběr elektřiny a tepla se nyní neplatí zvýhodněné výkupní ceny.

„K nové investici do čištění bioplynu a následné distribuce biometanu nás přiměla skutečnost, že nemáme – na rozdíl od zemědělských bioplynových stanic – dotovaný výkup energií,“ říká Voltr. Ekonomika bioplynky podle něj vychází hlavně z příjmu za zpracování biologicky rozložitelných odpadů, peníze za prodej energií jsou až na druhém místě.

S čistěním bioplynu počítají také nově budované odpadní bioplynky, například Kompostárna Jarošovice poblíž Týna nad Vltavou či Plzeňská Bio Odpadová. Na výstavbu získají dotaci ve výši desítek až stovek milionů korun ze Státního fondu životního prostředí. Jde zčásti o evropské peníze, zčásti o národní zdroje.

O produkci biometanu přitom v Česku dosud nebyl příliš velký zájem. Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková jeho výrobu v bioplynkách přirovnávala k mohutnému rozvoji solárních elektráren. A tvrdila, že z kapes daňových poplatníků vytáhne desítky miliard ročně.

Podle lidí z bioplynek je to nesmyslné strašení. Biometan se prý dá výhodně prodat a provozní podporu nepotřebuje. Navíc je zelenější než běžný zemní plyn, protože se s jeho výrobou pojí nižší emise skleníkových plynů.

Nejčtenější

Kvůli kolapsu D1 ministerstvo zvažuje zakázat kamiony v levém pruhu

Odstavené kamiony blokovaly dálnici D1 poblíž obce Jiřice mezi Humpolcem a...

Ministr dopravy Dan Ťok viní z kolapsu dopravy na dálnici D1 především řidiče kamionů a dokonce ve spolupráci s policií...

ŘSD zkontrolovalo problematický úsek D1. O víkendu tu nebyl jediný dělník

Odstavené kamiony blokovaly dálnici D1 poblíž obce Jiřice mezi Humpolcem a...

Zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zkontrolovali problematický úsek dálnice D1 u Humpolce, kde měla firma...

Elektřina bude luxusní zboží, řekl energetický expert v Rozstřelu

Energetický expert společnosti ENAS Vladimír Štěpán v diskusním pořadu iDNES.cz...

Emisní povolenky budou výrazně v dalších letech zdražovat elektřinu. Už se to děje, domácnosti si v příštím roce...

Protesty žlutých vest drtí ekonomiku Francie. Katastrofa, hlásí ministr

Příznivci hnutí žlutých vest po celé Francii znovu vyšli do ulic, při...

Pozitivní výhledy na růst francouzské ekonomiky začíná zahalovat kouř. Francouzská centrální banka v pondělí kvůli...

Ťok dal ultimátum stavební firmě. D1 u Humpolce má dostavět do pondělí

Tiskové konference se po skončení zasedání vlády účastnil premiér Andrej Babiš...

Ministr dopravy Dan Ťok pohrozil česko-italskému sdružení, které modernizuje dálnici D1 u Humpolce. Buď dokončí práce...

Další z rubriky

Zelení výrobci se poperou v aukcích, soláry však zůstanou mimo

Větrné elektrárny v Krušných horách.

Podíl elektrické energie vyrobené v „zelených“ elektrárnách se v Česku už téměř šest let nemění. Snaha o čistší výrobu...

Zloději oberou řetězce o desítky milionů ročně, způsoby kradení se mění

Ilustrační snímek

Rozšiřování samoobslužných pokladen a dalších moderních technologií inspiruje zloděje k novým nápadům, jak okrádat...

Stejná léčba za jiné peníze. Fakultní nemocnice účtují víc než krajské

Nemocnice, značka

Lidé ve městech, kde jsou velké fakultní nemocnice patřící ministerstvu, dostávají v přepočtu na hlavu dražší péči než...

Najdete na iDNES.cz