Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi vybírají víno podle ceny, tvrdí vinař. Bio vyrábí, ale neznačí

  18:00aktualizováno  18:00
Přestože biopotraviny zažívají zlaté časy a Češi čím dál více nakupují mléčné produkty, zeleninu, ovoce či maso, pro jedno odvětví tenhle trend neplatí - biovína nijak zvlášť netáhnou. Někteří vinaři proto ani na lahvích neoznačují, že jde o ekologický produkt. „Koutek s biovínem bývá ve vinotékách ten nejzaprášenější,“ tvrdí v rozhovoru pro iDNES.cz Pavel Ťahan, majitel vinařství Gotberg.

Koutek s biovínem bývá ve vinotékách ten nejzaprášenější, tvrdí Pavel Ťahan z vinařství Gotberg. Biovíno vyrábí, ale neoznačuje. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Za biopotraviny Češi ročně utratí více než dvě miliardy, zájem o biovína ale nijak výrazně neroste. Podle předsedy svazu Ekovín Milana Hluchého za to může i špatná pověst, kterou si biovíno vysloužilo před dvaceti lety. Přibližně v té době se do Česka začalo dovážet, jeho kvalita ale byla nevalná.

„Část těch vín byla nepitelná,“ vzpomíná Hluchý. Od té doby se však podle něj mnohé změnilo a biovína už žádným handicapem netrpí.

Počet biovinařů sice stoupá, ale velmi rozvláčným tempem - v jednotkách za rok. V současné době je jich v Česku podle údajů ministerstva zemědělství 76, hospodaří na 880 hektarech (z celkového počtu 17,7 tisíce hektarů vinic v ČR).

Část majitelů se ale zelenou zebrou na obalu značící bioprodukt nechlubí. Vědí, že zákazníci u vín pátrají po jiných parametrech: osvědčené odrůdě, chuti, vůni... A také ceně. Proto biovína prodávají jako ta konvenčně vyráběná. To je i případ Pavla Ťahana, majitele vinařství na Břeclavsku.

Pijí Češi biovíno?
Koutek s biovínem bývá ve vinotékách ten nejzaprášenější. Prodají se třeba dvě lahve z kartonu za rok.

Fotogalerie

To pro ekologické vinařství nejsou dobré vyhlídky. V nákladech vychází zhruba o 20 procent dráž, ne?
Máme sice certifikaci pro biohrozny, ale neoznačujeme to na vínech a prodáme ho. Když jsme začínali, nechávali jsme si dělat průzkum, ze kterého vyplynulo, že lidé by chtěli biovína - zdravé produkty, ale když ho mají koupit a je dražší třeba o 20 korun, tak už to nevezmou.

Dvacet korun už je pro ně tak moc?
Hlavně tomu nevěří, Češi jsou strašní skeptici. Trh biovína žádným zásadním způsobem neroste. Bioprodukty jdou nahoru možná o tři čtyři procenta, ale vína ne. Je určité množství lidí, kteří se chtějí stravovat zdravě, vyhledávají biostravu, ale u vína na to nehledí. Na rozdíl od Německa, Rakouska, Švýcarska, tam trh s biovínem roste až o 15 procent.

Proč tedy biovína nevyvážíte tam?
Export pro nás není příliš zajímavá záležitost. Naše víno prodáme tady. I biovíno, tedy pokud není označené.

Vybírají si tedy Češi víno pořád hlavně podle ceny?
To stále platí. Až 90 procent lidí není ochotno zaplatit za moravské víno víc než dvě stovky.

Vinařství Gotberg

Vinařství vzniklo v Popicích na Břeclavsku v roce 2003, první vína uvedlo na trh o sedm let později. V současnosti hospodaří na 56 hektarech vlastních vinic a produkuje okolo sto tisíc lahví ročně. Z toho je 15 % z plochy plně v ekologickém režimu. Součástí programu na zachování biodiverzity je také přilehlý meruňkový sad s vlastním včelstvem.

A stoupá tahle hranice aspoň trochu?
Naopak klesla. V průzkumu jsme zjišťovali, co je hranice bolesti, tedy přijatelné ceny. Před rokem 2005 to byly asi tři stovky. Po roce 2008 a ekonomické krizi to spadlo na 250 korun. A teď, o deset let později, to už je jen 200. Jako dárek, nebo v rámci společenských oslav třeba víc, ale pro vlastní konzumaci je to hraniční částka.

Co vás tedy motivuje k výrobě biovína?
Myslím si, že je správné, aby se víno pěstovalo šetrně, v souladu s přírodou. Množství motýlů, včel a můr nám po ekologickém pěstování na vinicích narostlo několikanásobně. Přidaná hodnota v tom pro vinohradníka ale není.

Kromě toho, že můžete čerpat evropské dotace...
To vám náklady stejně úplně nekompenzuje. Nejsou z toho zásadní příjmy. Navíc jsou s tím spojené takové kontroly a byrokracie, že se to nijak nevyplatí.

Jak si na biovinicích poradíte s plísní, padlím či houbovými chorobami?
Dá se využívat biologická ochrana, třeba fenyklový olej. Ale zrovna choroby nejsou takový problém. To když se vám dostane pýr do řádků, tak nezbývá než kopat a kopat.

Česko není pro turisty zavedeno jako tradiční vinařská oblast

Před dvěma lety podepsal tehdejší jihomoravský hejtman Michal Hašek dohodu o dovozu vín do Číny (více čtěte zde). Už se nějak projevila?

Je to jen deklarace. Že by se doopravdy nějaký export tímto směrem realizoval, to ne. Jsou vinařství, co vyvezou kontejner nebo dva, to nejsou zásadní obraty. Nám by to ani nedávalo smysl. Proč bychom vozili víno do Asie? Snažíme se chovat šetrně k přírodě a pak pošleme loď s deseti kontejnery do Asie?

A co tedy naopak - jezdí asijští turisté na moravské vinice? Agentura CzechTourism spustila mediální kampaň v Koreji a hlásí, že počet turistů stoupl až na 320 tisíc za rok. To je obrovské číslo. Zaznamenali jste tenhle zájem?
Nemáme informace ani od kolegů, že by za posledních 3 až 5 let zaznamenali nějaký nárůst zákazníků z Asie. Asiaté nejsou žádní zásadní znalci vína. Jsou nastaveni trochu jinak i co se týče odbourávání alkoholu v těle. Navíc pro turisty není Česko zavedeno jako tradiční vinařská oblast. Objeví se tu spíš turisté, co si nás našli jako zajímavost, nebo je sem dovezli přátelé. Byli tu třeba dva Japonci, kteří původně jeli do Vídně a jejich přátelé jim doporučili, že když chtějí trochu komunistické exotiky, tak ať jedou do „Československa“.

Všechny naše viniční tratě jsou tradiční a prověřené časem, tvrdí majitel....
Biodiverzita zajišťuje přirozenou odolnost vinic vůči škůdcům. Vedle tedy stojí...

Jak vám ublížily jarní mrazy?
Trochu očesaly vrchní listí. Celkově nám spálily asi tři procenta úrody.

To jste vyvázli se štěstím.
Ale ne, všechny naše viniční tratě jsou tradiční a prověřené časem. Naši předci sázeli tam, kde se hrozny nepoškodí. Když jsou dodržené hranice původních viničních tratí, tak nejsou škody nijak zásadní.

Jak jste se ocitl tady mezi vinaři? Vlastnil jste rozhlasové stanice, chvíli jste vedl pražský magistrát...
Na magistrátu jsem byl devět měsíců. Nabral jsem tím nové zkušenosti, ale jinak si myslím, že to bylo zbytečné.

Pak jste vložil peníze do vinic. Jak vás mezi sebe moravští vinaři přijali?Na začátku to bylo těžké, protože lidi se tu na neznámé dívají trochu skrz prsty. V Popicích bylo okolo padesáti lidí nezaměstnaných, všichni uměli dělat ve vinici, ale nikdo s námi nechtěl pracovat. Ale teď už jsme tu ve vinicích největší zaměstnavatelé.

Proč jste investoval zrovna do vinařství?
Je to zajímavá věc, která vydrží dlouhou dobu. Máte šanci ochutnávat, každým rokem je to jiné. Nedá se to napodobovat, falšovat. Když si najdete designéra a jeho nábytek se prosadí, tak to pět firem hned zkopíruje. U vína ne, to je originální činnost.

Kromě Pavla Béma, který si vás vybral na magistrát, jste měl blízko i k Vladimíru Železnému. Stále se s ním vídáte? Jezdí k vám na víno?
Ne. Vůbec. Ale pan Železný nejezdí do žádného moravského vinařství. Jenom k sobě. To, co neprodá, musí vypít sám.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Chudoba či sociální vyloučení? V Česku hrozí nejméně ze všech zemí EU

Česká republika byla loni ve srovnání s ostatními 27 státy Evropské unie zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem...  celý článek

Vinařský oblek
Vinaři budou mít vlastní kroje, jeden vyjde na 16 tisíc korun

Nejen rybáři, myslivci nebo hasiči mají na jižní Moravě speciální obleky. Svůj slavnostní oděv budou mít také vinaři. Několik desítek se jich už šije.  celý článek

Ilustrační snímek
Vánoční prémie budou, hlásí třetina firem. Většinou rozdají peníze

Výborná ekonomická kondice domácích podniků se před Vánocemi propíše i do kolonky mimořádné odměny na výplatních páskách. Třetina firem má už teď jasno, že je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.