Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

BIS varuje: Nízké úrokové sazby vedou banky do záhuby

  10:37aktualizováno  10:37
Nízké úrokové sazby mají na banky škodlivý vliv. Pokud se udržují dlouhodobě, motivují banky k rizikům, což může způsobit finanční krizi. Ve své čtvrtletní zprávě před tím varuje Banka pro mezinárodní platby (BIS).
Podle mnoha ekonomů způsobily současnou recesi právě nízké úrokové sazby. Ilustrační foto.

Podle mnoha ekonomů způsobily současnou recesi právě nízké úrokové sazby. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Podle studie BIS existuje velká provázanost mezi dlouhodobě nízkými úroky v období hospodářského růstu a rizikovým chováním finančních institucí. Banka tak potvrdila názory mnoha ekonomů.

Na to, že současná ekonomická recese vznikla právě v důsledku dlouhého období nízkých úroků, poukazuje například člen výkonného výboru Evropské centrální banky Lorenzo Bini Smaghi nebo Thomas Jordan ze Švýcarské národní banky.

USA: levné úvěry pro všechny

Jako příklad mohou posloužit Spojené státy americké. Ty udržovaly nízké úrokové sazby od roku 2001, kdy po teroristických útocích klesl počet zájemců o úvěry v USA. Cílem bylo nalákat na nízké úroky co nejvíce klientů. Kromě toho banky zpřístupnily své produkty i těm, kteří by na ně normálně nedosáhli. Zájemcům odpouštěly například počáteční splátku v hotovosti nebo potvrzení o příjmu.

Odtud již nebylo daleko k rizikovému chování. To se v USA projevilo tím, že věřitelé ve snaze navýšit zisk začali své pohledávky dále prodávat. Investiční banky navíc z hypoték vytvářely takzvané balíčky produktů. Podle míry bezpečnosti je nechávaly pojistit proti nesplácení a rozprodávaly je dalším bankám nebo penzijním fondům. Celý řetězec byl natolik komplikovaný, že koncový věřitel netušil, kdo stojí na začátku a má mu splácet.

Noví vlastníci hypoték navíc spoléhali na to, že díky "pestrosti" balíčků několik dílčích výpadků celkovou investici neohrozí. Splácet však přestala značná část klientů. Banky tak sice získaly jejich majetek, zpravidla nemovitost, to však vedlo pouze k růstu nabídky aktiv a následnému propadu jejich ceny.

Problém vyvstal nejen bankám, ale i dlužníkům, kteří dosud spláceli. Za nemovitost měli najednou dát několikanásobně více, než byla její cena. Proto se jich začali zbavovat, čímž podpořili další propad cen. Banky, které si na nákup balíčků hypoték vzaly úvěr, přestaly být schopné splácet, což vyvolalo známou vlnu krachů.

Další zemí, která na nízké úrokové sazby doplatila, bylo například Japonsko na počátku 90. let. K prasknutí bubliny zde opět vedla kombinace vysokých cen aktiv a snadného přístupu k úvěrům.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Omáčková mánie. Američanka vyměnila jeden balíček Sečuánu za auto

Pár desítek sáčků limitované edice Sečuánské omáčky, které se prodávaly v několika vybraných restauracích fastfoodového řetězce McDonald’s v USA, vzbudilo...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Pivo budiž požehnáno. Zavřené kostely se znovu otevírají jako pivovary

Jenom od roku 2011 bylo ve Spojených státech nejméně deset starých kostelů předěláno na nové pivovary. A nejméně čtyři se mají otevřít v příštím roce. Tento...  celý článek

Vývoj Dow Jonesova indexu na obrazovce v newyorské burze (17. října 2017)
Dow Jones posílil na nový rekord, překonal hranici 23 000 bodů

Akcie v USA pokračují v lámání rekordů. Dow Jonesův index, který zahrnuje třicet předních amerických podniků, v úterý poprvé překonal hranici 23.000 bodů....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.