Do rukou Obamovi hraje i to, že jako první kandidát v historii prezidentských voleb odmítl financování kampaně státem, a tím získal nad McCainem velkou výhodu. Republikán totiž dostal v září 84 milionů dolarů od státu. Od té doby už podle zákona nesmí přijímat žádné soukromé příspěvky.
I Baracka Obamu však zákony omezují v rozletu. Každý Američan mu může přispět maximálně 2 300 dolarů a korporace ani odbory nesmějí demokratovi přímo poslat ani jediný cent.
Jako každý americký zákon má i tento výjimku. Místo kandidáta totiž může peníze přijímat strana a pomáhat mu v jeho kampani. Na tyto operace je už hůře vidět, protože z nich kandidát neskládá účty veřejnosti. A nakonec do hry vstupují i nezávislé organizace, které se reklamou snaží přimět Američany, aby vůbec k urnám přišli. Každá propaguje svého kandidáta, kterému tyto "měkké peníze" nahánějí hlasy. A to téměř bez kontroly.
Obamu platí drobní sponzoři
Obama nasbíral nejvíce peněz od liberálních voličů v New Yorku a Kalifornii. McCainovi zase přispěli důchodci na Floridě. Na rozdíl od minulých voleb demokrat spoléhal výrazně na peníze od malých střadatelů. Takřka 280 milionů vydělal od lidí, kteří mu poslali méně než 200 dolarů. V těchto případech stačí uvést jen jméno.
Nový trend umožnil internet, přes který demokratům proudily na účet malé částky. Jenže po sečtení se z těchto "drobků" staly miliony. Díky anonymnímu internetovému prostředí vypluly na povrch kuriózní mrtvé duše – Obamu kupříkladu podpořil pan "Testovací osoba" z "Nějakého místa" v Utahu. Demokratický kandidát tyto prostředky daroval na dobročinné účely, aby se vyhnul podezření.
Zbrojaři proti univerzitám
I z krátkého pohledu na dary z jednotlivých oborů vyplývá, kdo by chtěl kterého prezidenta. Na republikánskou stranu se přiklonili například zemědělci, kteří poslali McCainovi pět milionů a Obamovi "jen" tři.
Příspěvky od zbrojařů se letos dost netradičně rozdělily téměř napůl, přestože je veřejným tajemstvím, že McCain jako bývalý voják považuje armádu za jednu ze svých priorit. Z toho vyplývá, že za něj by se koncerny o své zisky bát nemusely. A i když na rozdíl od George W. Bushe věří v globální oteplování, současná krize mu nedovolí zasáhnout proti americkým naftařským firmám, když se zároveň s tím USA chtějí zbavit závislosti na šejcích z Blízkého východu.
Obamu na druhou stranu podporují firmy napojené na stát v oblasti školství i zdravotnictví. Nejštědřejším dárcem se tak v případě demokratické kampaně stala Kalifornská univerzita. Podle informací nezávislé organizace Opensecret, která sleduje financování americké politiky, mu na kampaň nepřímo poskytla asi 909 tisíc dolarů. Kolem 700 tisíc dolarů poslali také akademici z Harvardu. Tyto instituce očekávají, že jako správný demokrat v systému rozpustí více peněz, aby zlepšil vzdělání.
Obama vede i v nových oborech. Lidé z počítačové Mekky v Silicon Valley v něm vidí nástupce Ala Gorea – proto v první desítce dárců nalezneme také společnosti Microsoft, Google či IBM. Na stranu demokratického kandidáta se postavili, jak už bývá v posledních letech zvykem, i američtí umělci. Velké peníze do kampaní obou kandidátů nasypaly také americké krizí sužované banky.
A v čem kandidáti své finance rozpouštějí? Obama dá hlavně na image, většina peněz tudíž proudí do reklamních spotů. Podle BBC za ně vydal 188 milionů dolarů. Podobně na tom je i John McCain, který za to utratil nepoměrně menší částku. Obama ve středu zastínil všechny své předchůdce a v hlavním vysílacím čase si u sedmi velkých televizí
koupil půl hodiny času, aby "se představil". - čtěte Budu upřímný prezident, slíbil Obama v půlhodinové reklamě
