Na rozdíl od vyznavačů rozdílných teorií o konci světa, mají producenti mléka jasno. „Mléčný armagedon“ nastane 1. dubna příštího roku. I tak totiž nazývají někteří chovatelé zrušení mléčných kvót, jednoho z nejspornějších regulativních opatření Evropské unie, které definitivně skončí za pět měsíců.
Kvůli zrušení systému omezení, který jednotlivých státům stanovuje množství mléka, které mohou vyprodukovat, se chovatelé mléčného skotu obávají nadprodukce mléka v Evropě a propadu výkupních cen. To může sice znamenat prostor pro zlevnění mléka pro koncové zákazníky, část zemědělců však varuje před zaplavením tuzemského trhu surovinou z Německa nebo Nizozemí a následným úpadkem tuzemských chovů.
Němci zvětšují stáda, i když musí platit pokuty
Podle předsedy Svazu chovatelů holštýnského skotu Karla Horáka se jakákoliv předpověď vývoje po 1. dubnu rovná věštění z křišťálové koule. Upozorňuje však, že němečtí chovatelé se na konec opatření již nyní důsledně připravují.
„Němci se na zrušení kvót připravují dlouhodobě. Jsou tam firmy, které postupně navyšují kapacitu stád a s produkcí tedy půjdou nahoru. Takže se dá očekávat, že takzvané zaplavení trhu může nastat,“ říká Horák. Zemědělci z druhé strany západní hranice jsou přitom pro tuzemské chovatele největšími konkurenty.
Horáková slova potvrzují i data Spolkového statistického úřadu. Podle posledních údajů z letošního května je v Německu 4,3 milionu mléčných krav, což je o procento více než na podzim 2013. Podle úřadu je přitom nárůst chovů překvapivý. V posledních třech letech totiž krav v Německu ubývalo s tím, jak se zvyšovala užitkovost a nebylo tedy potřeba jich chovat takové množství.
„Producenti mléka navyšují stáda v souvislosti s koncem mléčných kvót na jaře 2015. Berou přitom v potaz, že ještě stále platné kvóty překročí a budou muset hradit pokuty,“ poukazují na souvislost statistici Spolkového statistického úřadu.
Výkupní ceny klesají už nyní, mléko zlevnilo o více než korunu
Cena mléka už nyní klesá, podle mlékařů kvůli dopadu ruských sankcí (více zde). Obavy z dalšího vývoje má proto i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Mám vrásky na čele, protože už dnes začínají klesat ceny mléka. Cena klesla v rámci unie asi o tři eurocenty a bohužel jsou zde náznaky, že tento pokles může pokračovat. Když se k tomu přidá konec režimu mléčných kvót, tak mám obavu, co to přinese celému sektoru,“ říká Jurečka.
To je však dobrá zpráva pro zákazníky. Od dubna, kdy výkupní ceny začaly klesat, se snížily i ceny v maloobchodě. Podle dat Českého statistického úřadu stál litr plnotučného mléka v záři v průměru 22,22 korun, což je o korunu méně než na jaře.
Ne všichni však obavu z přebytku mléka sdílejí. „Jsem optimistický. I když vím, že jsem v menšině, podle mého názoru se v dubnu nestane vůbec nic. Už dnes je taková situaci, že vyrábíme méně, než je naše kvóta a dovozům nijak nebráníme,“ říká Oldřich Obermaier, ředitel mlékárenské skupiny Bongrain a místopředseda Českomoravského svazu mlékárenského.
Upozorňuje navíc, že výkupní cena mléka klesá, na jaře však dosáhla velmi vysokých hodnot. V dubnu zemědělci podle dat Státního zemědělského a intervenčního fondu prodávali litr mléka za 9,81 korun, což bylo velmi blízko rekordu z roku 2008, kdy litr stál 10,10 korun.
Vyváží se mléko, zpět putují sýry
Česko produkuje více mléka než spotřebuje. Soběstačnost ve spotřebě dosahuje úrovně téměř 130 procent, množství mléka na rozdíl od jiných zemědělských výrobků proto ve velkém směřuje k zahraničním zpracovatelům, kteří nabízejí lepší ceny. Zpět pak mléko nezřídka putuje v podobě tvarohu nebo sýrů, v jejichž produkci naopak Česko soběstačné není.
I podle Horáka je konkurenceschopnost chovatelů v současnosti výrazně lepší než před lety a také čeští chovatelé se na konec kvót a možné navýšení dovozů připravovali. „Snažili jsme se investovat do živočišné výroby tak, abychom co nejvíce snížili náklady. Během krátké doby došlo například k výraznému nárůstu užitkovosti holštýnských krav. Docházelo ale také třeba ke zvýšení produktivity práce,“ říká Horák.
Aby Evropská unie dopad konce kvót na producenty mléka zmírnila, přijala několik opatření. Zemědělci tak mají možnost uzavírat odbytové organizace, které ovládnou až 33 procent trhu s mlékem. Sdružení dodavatelů s takovým podílem by mělo velkou sílu a mohlo výrazně ovlivnit cenu.
V Česku již nyní působí osm odbytových organizací, tak velké zastoupení však nemá žádná z nich. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se hodlaly sloučit ve větší uskupení nebo že by sami producenti chtěli založit novou, silnou organizaci. „Obecně bych ale chtěl, aby se zemědělci začali mezi sebou více sdružovat,“ říká k tomu ministr Jurečka s tím, že se do podobných projektů musí pustit sami zemědělci a ministerstvo je do toho nemůže nutit.
